poster

Vstaň a jdi dál (TV film)

Dokumentární

Československo, 1990, 49 min

Hrají:

Lída Baarová

Komentáře uživatelů k TV filmu (4)

  • Karlos80
    ****

    O trochu lepší byl dokument Sladké hořkosti Lídy Baarové, a pak snad ještě nějaké odvysílání v pořadu na Vlastní oči. Co se týče samotné Lídy Baarové herečky-filmové hvězdy, s velkým šarmem, a jistým kouzlem osobnosti, kterému tehdy podlehl nejeden muž, tak byla opravdu radost jí poslouchat, zavzpomínala na své rodiče, na své herecké začátky, a na herecké kolegy Haase, Högera, Štěpánka atd. Na režiséry Friče, Lamače, Cikána, Innemanna nebo třeba na Italského Felliniho (Darmošlapové), a především pak na Otakara Vávru, s nímž podle mého natočila své úplně nejlepší filmy své herecké kariéry. Viz. třeba originální Panenství, Ohnivé léto, nebo její poslední film Turbina. Dále tam také z jejích úst zaznělo, že za svou největší a osudovou chybu považuje nevyužití nabídky od Americké společnosti MGM z roku 1937 během natáčení filmu Panenství. Sám si myslím že kdyby tu nabídku tehdy využila, tak by sice přišla tady v Čechách o své nejlepší filmy ale na 100% by se v té době v Americe prosadila, samozřejmě dnes je to bez debat skoro nemožné. A pak zcela určitě, by jí úplně míjela válka, vztah s říšským ministrem propagandy a osvěty Josefem Goebbelsem, a nebo třeba pozdější obvinění s kolaborace a velezrady, za kterou by tady zcela jistě v komunistickém režimu tvrdě pykala. Něco nového jsem se sice dozvěděl, trochu jsem byl i překvapen z toho že zde tuším nezaznělo ani slovo o J. Goebbelsovi nebo třeba O Svatopluku Benešovi. Dokument se skládal i s jejích filmových rolích, a tady jsem byl skutečně velmi překvapen že ČT sáhla po takových filmech jako Šenkýřka u divoké krásy, nebo po Paličově dceři, vesměs po filmem dnes už skoro ztracených a filmech které jsem opravdu řadu let neviděl ani na jedné z našich tuzemských televizí. Jako celkem však hodnotím jen průměrně.(18.6.2007)

  • NinadeL
    ****

    Dokument, který dokázal mnoho v tom směru, že v něm Baarové prakticky nikdo neskákal do řeči a přinesl ukázky z reklamního filmu Baby a hraného Šenkýřka "U divoké krásky". Vzhledem ale k čerstvé době porevoluční nikoho nenapadlo příliš se dobývat odpovědí směrem k její zahraniční kariéře, která je dodnes pro našince naprostým tabu. Jedno vydání Felliniho v LK takovou mezeru nezacelí. Stále ve vzduchu visí tolik nejasností kolem její práce v Německu, Rakousku, Itálii a Španělsku. Ve filmu i na divadle. Kdo by se tomu ale věnoval, že, když běžně dostupná literatura toto téma mete pravidelně ze stolu.(14.2.2009)

  • Marthos
    ****

    Mnohem ucelenější a informačně přínosnější dokument než Třeštíkové HOŘKOSTI. Zde máme možnost spatřit Lídu Baarovou jako vyrovnanou, s osudem smířenou ženu, která však stále podvědomě čeká na omluvu od národa, jenž jí hanebně odkopl a pošpinil. Satisfakce se bohužel Baarové nedostalo ani dnes, po téměř dvaceti letech od natočení tohoto dokumentu a pádu železné opony. Televizní obrazovky ignorují její filmy, v tisku se o ní píše pouze v souvislosti s kauzou Josepha Goebbelse a memoárová literatura ji označuje "za tu špatnou a vypočítavou herečku". Nikdo se nepokusil zmapovat její oslnivou kariéru v Německu, kde se prosadila jako talentovaná charakterní herečka, ve válečné Itálii a v podstatě ani v Československu, kde její začátky ovlivnili osobnosti jako Innemann, Slavínský a Haas. Nikdo se nepokusil pochopit ženu, které ve dvaceti letech ležela u nohou celá Evropa. Měla právo být hvězdou, miláčkem i milenkou. Nakonec, ona sama na konci svého života odpověděla: "Kdyby vám dnes bylo sedmnáct a vy se rozhodovala o svém budoucím povolání, zvolila byste opět kariéru herečky? - Ano, herectví je ve mně a já bych nic jiného nechtěla."(29.11.2009)

  • minus
    **

    Nic víc než naivní a sentimentální vzpomínání ženy, která (aspoň dle mého soudu) nepobrala moc rozumu ani talentu. Všechno, co je zde řečeno, jsme už stokrát slyšeli v jiných dokumentech. Baarová bohužel opakuje stále to samé jako kolovrátek, přičemž i tak nulovou výpovědní hodnotu je navíc dobré brát s jistou rezervou. Na dokumentu jsou zajímavé jen a pouze (velmi dlouhé) ukázky z filmů, které se na televizních obrazovkách prakticky nevyskytují (Švadlenka, Šenkýřka U Divoké krásy, Paličova dcera...). Bylo by zajímavé porovnat Baarové rozjímání s další exulantkou, Adinou Mandlovou. Dodnes jsem však nenarazil na žádný dokumentární materiál, který by vznikl stejně jako tento film bezprostředně po r. 89. Předpokládám, že ani neexistuje. Škoda.(4.1.2008)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace