Poslední vojáci

Výstřely. Hluk války. Pouhá vize. Obrázek z bájesloví českých dějin. Československé pohraniční pevnosti palbou odrážejí vpád nepřítele. Houfnice a kulomety vytvořily neproniknutelnou palebnou přehradu. Nepřítel v panice stahuje své jednotky. Jak často se podobná scéna přehrávala v hlavách mužů? Věděli málo o politické prozíravosti a diplomacii. Vyplnili rozkaz. Stali se z nich vojáci, aby bránili své domovy. Poslední čeští vojáci, kteří drželi ruku na spoušti. Čekali, ale marně. Tenkrát jim to bylo líto. A říkají to dodnes. Pevnosti se dívají bezradně svými střílnami na svět. Zůstaly tu v krajině zahrabány jako starostlivé kvočny. Hejno kuřat však bylo zahnáno. Tvrze jako symbol rozpačité, jako zbraň nepoužitelné. Nejdražší pomníky české historie. (Česká televize)