Mata Hari

Nějakým způsobem mi to navzdory všem kopancům a naivitám nakonec sedlo jak prdel na hrnec! Trailer zase jednou prokázal své propagandistické umění (v tom negativním slova smyslu), namísto slibované špionáže s neotřesitelnou boho-ženou se divák dočká přeslazené romantické omáčky, v níž plave či spíš topí se chaboučká Greta Hari...tedy jako postava, jako hérečka je Mata Garbo sqostná! (27.10.2011)

Hodne do cervene knihovny zabarveny pribeh, v cele s krasnou Gretou Garbo. Potesila tez ucast Karen Morley. Film ma prece jen podstatne mensi kouzlo nez treba Dishonored s Marelene Dietrich, nevic je tezce predvidatelny - a tak je nakonec zazitek z tohoto filmu spise prumerny... Urcite najdete ve filmografii Grety Garbo lepsi kousky. (24.07.2011)

Dokonce ani krásné kostýmy tomuhle snímku nepomohly. A co se týče kostýmů, nechápu, proč musela mít Greta Garbo, snad s výjimkou jediné scény, stále na hlavě nějakou pokrývku, většinou připláclou čapku, který činila její obličej ještě kostnatější, nosatější a méně ženský. Ano, všechno špatně - špatný scénář, křečovité zápletky, statická kamera, nudná řemeslná rutina (pouze dva působivější filmařské nápady - jeden při "loupení" dokumentů)... Milostnému citu mezi na první pohled homosexuálním hošíkem Ramonem Novarrem a ledově asexuální (nikoli údajně lesbickou) Gretou Garbo snad nemůže divák věřit, i kdyby se snažil sebevíc "hrát s sebou". Ačkoli měl film normální metráž, zdál se mi nekonečný, nekonečně nudný. A melodramatické finále se zoufale tklivou hudbou, jeptiškami a hrou "na nemocnici" už překonalo i ty nejpřeslazenější břečky. Mata Hari měla možná smůlu, že jsem si těsně před ní (pro srovnání) dopřála tematicky totožnou, avšak filmařsky vynikající von Sternbergovu Dishonored s Marlene Dietrich. Prostě - nebe a dudy. A bohužel, po tomhle filmu jsem se jen utvrdila v názoru, že opěvované herectví božské Grety bylo pouze krátkodechou dobovou záležitostí. Ta dáma byla jako dobře nasvětlená panna z výkladu. Mimika žádná, když tak neadekvátní situaci (viz zář štěstí v očích milenky, jež blaženě kráčí na svou vlastní popravu), pohyby veskrze toporné... Estetický ideál postavy i tváře se dávno změnil - a tím pominulo i veškeré Gretino kouzlo, protože v ničem jiném ani netkvělo. (01.09.2011)

Dovedu si živě představit, jak na počátku třicátých let, při sledování exotikou prosyceného tance Mata Hari k uctění mýtického boha Shivy, polovina diváku v sále ani nedýchala... někde tady se asi začal utvářet kult okolo nedosažitelné Garbo. A představa o tajemné a nepřístupné ženě vamp je v podvědomí diváctva s ikonou "Greta Garbo" spojována vlastně dodnes. "Mata Hari" nicméně zdaleka nestojí jen na bedrech své titulní představitelky. Jde totiž předně o slušně napsané, spletité špionážní drama, kterému nechybí cit pro napětí a dobovou atmosféru; a jež se může pochlubit kvalitně odvedenou výpravou. Jen tak mimochodem. Když porovnám "Mata Hari" s o rok starší "Annou Christie", nelze si nevšimnout, že působí filmařsky mnohem vyzrálejším dojmem. Za ty pouhé čtyři roky od vzniku zvukového filmu došlo k přímo mílovému kroku v zásadní změně stylu vyprávění směrem k využití mluveného slova pro potřeby "nové" filmové reči. (24.03.2006)

První zvuková verze příběhu Maty Hari je dodnes právem nejikoničtější, ačkoli počátkem 30. let bylo ještě do otevření archivů daleko a scénář tedy více odpovídá legendě, kterou o sobě sama tanečnice ve své době rozšiřovala. Příběh přiznané špionky (později H 21 či dvojité agentky) je definován jako otevřená společenská hra uzavřená v luxusních budoirech vysoké evropské smetánky roku 1917. Mata Hari skvostnými interiéry zásadně proplouvá v nadoblačných kostýmech a je neustále obklopena houfem vlivných ctitelů. Je emancipovaná, inteligentní, ironická, vtipná a milující. Skutečnou lásku ale poznává až s neobytným mladíčkem, který se stává prvním mužem jejího života, pro kterého je ochotna se obětovat. Zradí kvůli němu své mecenáše a konec je nasnadě. Jak je tedy možné pociťovat při takto načrtnutém scénáři absolutní potěšení a netoužit po vypovězení celého příběhu legendární Holanďanky od samého počátku? Protože v dobře volených replikách hlavních i vedlejších postav je řečeno vše. Od jávského dobrodružství po nešťastné první manželství. Mata Hari, postava hraná Gretou Garbo, je kompletní hrdinkou s vlastní historií, prožívající fascinující dramatické zvraty, které se stávají osudnými celému starému kontinentu. Garbo a Mata se stávají jedinou ženou, která je celým soukolím děje zaskočena až v okamžiku, kdy sama ztrácí moc nad muži, jimž doposud vládla. Bohužel zatím nemám srovnání se staršími verzemi s Astou Nielsen nebo Magdou Sonjou, takže jediné, s čím jsem mohla kontrovat tento výjimečný zážitek, byl starší špionážní film s Garbo, báječná Dáma z lóže č. 13. A oba si skutečně zaslouží jedině potlesk, bravo, Garbo! Zde je tedy navíc ještě velice originální symbióza skvělé dobové výpravy a tehdejších nejmodernějších prvků, totiž uniformy jsou válečné, ženské společenské šaty výlučně současné. Interiéry na pomezí a vozidla starší. A spoluhráči? Nikdo nemohl být lepším milencem Slunce, než rozkošný Ramon Novarro. (13.02.2009)