Bez cukru

Myslím, že Cheeni Kum byl jeden z prvních filmů, se kterými jsem si *ollywoody oťukávala. Ten pokrok několika let je velmi znát a takhle pozitivně naladěná z Amithabova sóla jsem nebyla snad nikdy (nadto jako divák pokročilý se kochám i ve scénách s Ašokovým sloupem). Tento nestárnoucí miláček je s každým rokem čím dál tím víc sexy. Ano, je to neuvěřitelné, ale právě proto by se na Cheeni Kum dalo vyučovat "jak pracovat s hvězdou". Ty vymazlené dialogy mezi Buddhou a Ninou, křehká dokonalost dialogů s holčičkou Sexy... Je hodně těžké po pouhých dvou hodinkách odejít z prostoru, který Amitabh tak skvěle opanuje. A samozřejmě pokud půjdu v Londýně na indické jídlo, tak jedině do Spice6 a obsluhovat se nechám jedině Klofáčem. #festivalbollywoodskehofilmu (13.10.2013)

Rozhodne zaujímavý námet, hoci mne nijako obzvlášť neimponoval. Amitabh je zaiste elegantný a sympatický muž, no táto jeho postava mi prišla dosť neurotická a nestála - ale to bola asi jediná voda na mlyn celého príbehu, lebo bez jeho arogantných a sebavedomých výstupov by to asi nemalo potrebný spád. Tabu ma v tomto prípade až tak nebavila. Možno je pravda, že vek je len číslo, ale 30 rokov je predsa až príliš. Film ako taký pôsobil na mňa takým neutrálnym dojmom - nenadchol, ale ani nenudil. Trochu mi bolo ľúto, že v tom nebolo viac dôvtipu - tých príležitostí tu veru bolo pomerne dosť. (30.10.2017)

Letos druhý film Amitabha Bachchana, ve kterém se zamiluje do mladší ženy, tentokrát je jeho vyvolená mladší pouze o 30 let. :-) Je to trochu indické Lepší už to nebude. A stejně jako Nishabd je tento film bez tanečních scén. Na rozdíl od filmu Nishabd se mi na Méně cukru dívalo mnohem lépe. Trailer a fotky zde. (22.06.2007)

Veľmi príjemné. Romantika s výbornou Tabu a s ehm... ani nie tak do krásy, ale do dokonalosti starnúcim Amitabhom (tu kdesi v komentároch som uvidel, že by sa tento film dal vyučovať "ako pracovať s hviezdou." s čím sa absolútne nedá nesúhlasiť!). Malú onko Sexy sa taktiež nedá nezboňovať, tanečky žiadne, dráma v úspornejšom režime a teda prevláda skôr ten príjemný povznášajúci pocit napriek všetkým tým kropajom sĺz (tie však ale nemohli chýbať). A je to v princípe celé o kuchyni a jedle a cukre. To ja rád. Vlastne zrátané a podtrhnuté: názov filmu presne vystihuje prečo by som inak fukol hneď plnú. PS: Vysvetlenie (ne)logiky za niekým plakať má vážne kultový potenciál a ak to čoskoro neuvidím v nejakom západnom filme, nechce sa mi veriť, že takáto myšlienka sa nezopakuje tu. (17.06.2018)

Neindický indický film! Mne ale tá typická India chýba. Príbeh bol dobrý, zvláštne bolo, že z celého filmu na mňa práve Tabu pôsobila ako tá o hodne staršia. Amitabhova rola mi prišla až na jeho sekírovanie podriadených a matky veľmi sterilná, aby sa za dve hodiny milenci maximálne chytili za ruky? A pravdupovediac som čakala skôr nejaký nešťastný, alebo "uvedomelý" záver, nie "happy end" bez šťastného konca. A ani to čo malo byť smiešne mi až tak smiešne neprišlo, skôr mierne kruté, myslím tým to neustále naťahovanie jeden druhého. Celému filmu chýbala nejaká iskra, niečo čo by prebralo diváka, nejaký WAW okamih, aspoň jeden :-( (18.10.2017)