Reklama

Reklama

Zloděj broskví

  • Bulharsko Kradetzat na praskovi (více)
Bulharsko, 1964, 84 min

Režie:

Vulo Radev

Předloha:

Emilian Stanev (kniha)

Scénář:

Vulo Radev

Kamera:

Todor Stoyanov

Obsahy(1)

Někde v Bulharsku, v posledních dnech I. světové války, se odehrává tragická milostná romance válečného zajatce Iva (Rade Marković) a místní ženy Lisy(Nevena Kokanovová). Při krádeži broskví v ovocném sadu se hladový zajatec seznámí s půvabnou manželkou velitele zajateckého tábora, do které se okamžitě zamiluje. Každou možnou příležitost využívá k tajným schůzkám s ní, a je to opět jeho milenka, za kterou pospíchá po propuštění na svobodu. Za zdí sadu na něj ovšem nečeká jen ona...

Balada natočená na motivy stejnojmenné novely Emilijana Staněva „Zloděj broskví“ přes černobílou kameru disponuje výtvarnou poetickou atmosférou, kterou umocňuje hudba Simeona Pironkovova. (pm)

(více)

Recenze (9)

zette 

všechny recenze uživatele

Jeden z mala starsich bulharskych filmu, ktery jde sehnat s nasimi titulky urcite stoji za videni. Pribeh neni nijak originalni, ale chemie ustredniho paru je velmi uveritelna a je ozdobou celeho filmu. Nadherna Nevena Kokanovova a ceskym divakum znamy Rade Markovic v pusobive romanci, kterou vytecne dokresluje krasna hudba... ()

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Film o tragické lásce je natočen podle slavné stejnojmenné novely Emilijana Staneva a v Bulharsku byl nadšeně přivítán. Po seriích odbojářských filmů byl totiž příběh s milostnou zápletkou něčím nevšedním a osvěžujícím. Děj nesoucí se na melancholicky dramatických vlnách pak dokonale podpořila i hudba Simeona Peronkova předního bulharského skladatele symfonické i operní hudby. Hlavní role si rozdělili Nevena Kokanova, obdivovaná bulharská herečka a Rade Marković, jeden z nejpopulárnějších srbských herců, který se též párkrát objevil i v československých filmech ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Jednou ukradneš broskve a až do smrti budeš zlodějem broskví. A oprávněně, broskve mohly za všechno. Film o jednom přestupku, který byl osudový nejen pro srbského zajatce Iva, ale pro všechny, kdo broskvovým sadem "jen" procházeli... Snímek, který nevzbuzuje velké emoce, netřeseme se při něj napětím, žádná velká akce, ani revoluční myšlenka (i když o revoluci je tu také řeč), spíš fatální či irénický než hrdinský... Přitom však natočený s mimořádným citem pro děj a výbornou kamerou, zvlášť v pseudo-statických záběrech. Pozn.: Trochu zavádějící je úvodní scéna z pohřbu vojáků, při níž se pozornost soustřeďuje na děti, které se ve filmu objevují již jen sporadicky. ()

Ibis 

všechny recenze uživatele

Zloděj broskví v sobě spojuje prvky ze tří žánrů – válečné, romantického a politického filmu. Vypráví příběh tragické lásky mezi srbským důstojníkem Ivem drženém v bulharském vězeňském táboře a mladou Lisou, manželkou velícího důstojníka dotyčného tábora. Film začíná i končí u krádeže broskví – Lisa se seznámí s Ivem, když krade v sadě jejího manžela a jejich románek i končí, když je Ivo zastřelen hlídačem následujícím plukovníkovy rozkazy, aby chránil úrodu broskví před zloději. Jejich romance je postavena na klasickém motivu lásky dvou jedinců ze dvou znesvářených táborů, v tomto případě dvou válčících států, což dodává filmu i protiválečný a protinacionalistický přesah.  Vedle jejich aféry ještě sledujeme tvrdé podmínky vězňů v zajateckém táboře a rozhovory Iva s jeho francouzským přítelem o probíhající Říjnové revoluci, čímž se do filmu přidává i explicitní politické poselství. ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Proslulý snímek Valo Radeva je především melodramatickým příběhem zakázané lásky, která vzplane mezi srbským válečným zajatcem a manželkou plukovníka bulharské armády. Ačkoli se děj odehrává na pozadí první světové války, konflikt slouží spíše jako záminka pro zintenzivnění celé romance. Nestačí, že je krásná Elisaveta vdaná; jejím milencem se stává člen nepřátelských vojsk. Překonávání vnitřních bariér, které od začátku Lise brání opětovat city, tak snímek využívá k tomu, aby pozvolné zbližování ústřední dvojice vylíčil formou opakovaných setkání. O to působivější je pak celková gradace a tragické vyústění příběhu. Zejména v davových scénách a také v samém závěru vynikne kamera Todora Stojanova, která v těchto scénách evokuje to nejlepší z filmů Michaila Kalatozova (Jeřábi táhnou). ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama