• claudel
    *****

    Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 12 - Španělsko. Po filmu o finské občanské válce jsem zvolil film o občanské válce španělské. V hlavní roli 13 španělských růží, 13 jemných a současně silných žen, které měly dostatek odvahy, aby se postavily zlu. První půle byla velmi umně zpracovaná, sálala na mě dusná atmosféra, všudypřítomný strach z rychle postupujícího nebezpečí a sám jsem byl zmítán obavami, čemu všemu budou hrdinky vystaveny. Druhá půle jakoby žánrově skočí úplně jinam, divák si oddechne, atmoféra se zdánlivě uvolní, ale to jen proto, abychom načerpali energie do tragického finále. Závěrečné scény mě opravdu zásahly a úplny konec dohnal k slzám. Španělé se touto smutnou historickou událostí filmově vypořádali s velkou ctí.(12.4.2015)

  • Kryšpín
    ***

    Začátek vypadal slibně. Vypadalo to na zajímavé historické drama, jenže bohužel tomu tak není. Ufňukanější film jsem snad neviděl. V druhé polovině filmu se jen bulí a fňuká až do úplného konce. Na film jsem šel s tím, že se bude jednat o hrdinky za druhé světové války, jenže šlo "pouze" o oběti lidí, kteří stáli na komunistické straně a nikoliv na straně fašistů. Očekával jsem nějaký odboj, ale nic. Možná mi to nic neřiká a proto nemám pochopení, ale mohu se hájit tím, že jiné historické filmy jsem pochopil. Neustále jsem si říkal, kde těch třináct holek je a ty spatřím v celku teprve až na konci, kdy se je chystají popravit. To už mě to neustálé fňukání lezlo krkem, že jsem doufal v rychlou popravu, abych měl pokoj. Zní to asi blbě, co? (Poprava ve filmu Valkyrie ve mě zanechala velký dojem a v zádech mi doslova mrazilo. Těch lepších filmů by se našlo jistě víc.) Herečky si všechny byly podobný a já se pomalu ztrácel, která je která. Proto jsem se nedokazal ani vžit do jejich postav a díky tomu se ke mě nedostali žádné emoce. Jedinou zajímavou částí filmů jsou výslechy a výborná hudba. Režisér by se jistě měl naučit otevřené příběhy uzavírat. To, že na konci se dočkáme jen promlouvající matky ke svému synovi mi teda fakt nestačí.(25.2.2009)

  • sulimo
    **

    Dejte dohromady telenovelovské, nedomrlé a hysterické cosi s velice povrchním úvodem do nedemokratického Španělska, když se Francovi rozjížděla kariéra diktátora, a máte ve výsledku tohle whatever, co nestojí za pozornost. Fakt nechápu, z čeho jste tu všichni tak na větvi. Ale jo, herečky jsou tam fakt k sežrání....dokonce i když je občas někdo propleskne, až je nebožačky rozcuchá. Tohle se fakt nepovedlo.(23.11.2012)

  • perutman
    ***

    Tak tenhle snímek by se nedal slepit ani kanagonem. Je typickým příkladem toho, když se někdo rozhodne rekonstruovat příběh založený na skutečných událostech, ale neví si rady jak to všechno poskládat. Film jsem si rozdělil na tři absolutně neslučitelné pasáže. První hodina mne měla upozornit na bezradnost scénáře a hlavně castingu. To když jsou zde rozehrány osudy asi 15 osob, z nichž asi pět mužů a pět žen vypadá prakticky stejně, takže jsem měl do konce filmu problémy. Přesto bych hodnotil úvodní hodinu kladně. Příběhy osob se víceméně spojí v odbojářské akci vůči Francovi a jejich výslechy a vyšetřování nepostrádá atmosféru a napětí. Jenže po hodině se pozornost filmu stáčí pouze k dámské části ánsámblu. To patrně proto, abychom se vlezli do názvu, že pane režisére. Druhá část trvající asi půl hodiny byla pro mne nehorázným utrpením a absolutně nechápu co nám měla říct. Zcela nepochopitelně se autoři rozhodli přepnout z předchozího programu na nějaký jiný, osobně jsem jej nazval: Pohoda ve frankistickém lágru. Atmosféra se přenesla z potemnělé na bujarou. Naše děvčata tu působí jako milé rebelky, které škádlí své věznitele a ti je za to mile hubují. Vrcholem vzdoru je potom nezpívání frankistické písničky, za což vyfasují...ano, pár dnů samotky. Obzvláště komicky to působí při zalovení v paměti na úvodní scénu z lágru, kde spí děvčata hlava na hlavě a dozorkyně si stěžují, že už nemají prostory. Hele ho, mají a hned šest pěkně prostorných pokojů. Pohoda v lágru je ale utnuta odsouzením k smrti několika děvčat a od té chvíle začíná třetí film, kde se pouze brečí a hrajou smyčce. Závěr pak opět nechá zavzpomínat na bezradnost scénáře, protože prostě vyzní tak nějak do ztracena. Film si zaslouží jedno shlédnutí. Napodruhé je nevydýchatelný, alespoň pro mne.(9.6.2009)

  • SeanLSD
    *****

    13 RUŽÍ je španielsky film ako vystrihnutý z hollywoodskych šablón, remeselne skvele zvládnutý, ale inak neoriginálny, od začiatku do konca jasný a predvídateľný a vzhľadom k svojej téme by sa dalo povedať, že až citovo vydieračský....ale !... zoči-voči až absurdne krutému a nespravodlivému osudu, ktorý postihol 13 nevinných dievčat v samom rozpuku mladosti ( čo ako gýčovite a sentimentálne to znie ) len za ich naivný idealizmus, hlúpu nerozvážnosť a podcenenie brutálnej reality v túžbe po lepšom svete, sú mi všetky námietky ničím. Zobrazenie ich zbytočných bolestných obetí je krásne, ťaživé a dojímavé ako máločo. A že som sa v kine s najväčším vypätím ovládol, vo mne zanechalo príliš veľa nepreliatych sĺz, ktoré ma zvnútra budú páliť.(1.3.2009)