Režie:
Věra JordánováScénář:
Anna JuráskováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Jana Dítětová, Kateřina Burianová, Elena Strupková, Luděk Kopřiva, Jaroslav Mikulín, Miloš Haken, Václav Voska (vypravěč)Obsahy(1)
Tři dcery má chudá vdova, dvě šikovné a pracovité, třetí línou. Když se jednou v chalupě objeví pohledný mladík, všimne si Barušky, která v koutě podřimuje. Zajímá se o pěkné děvče a mámu napadne Barču vychválit až do nebe. Mladík v úžasu poslouchá, jaká je Baruška pilná přadlena, která přede i v noci a navíc zlatou nit. Tak pilnou ženu chtěl mladík mít a že byl králem, Baruška se stala královnou... V pohádce podle Boženy Němcové si v roce 1975 zahráli ústřední dvojici Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Vtip a překrásné nářečí, které mazlí ouška. Příběh je moc krásný a i vtipný. Baruška je líné a drzé dííuča, které život naučí. Král je nejdřív kapku skrblíček, ale láska zvítězí a už ani nitku navíc nechce upřísť :-) A loutka Rampelníka je malý zloprcek, který vlastně ke štěstí dovede dva mladé lidi. Za mně jednička s hvězdičkou :-) ()
Studiová pohádka s dost praštěným námětem, kdy král si vezme línou Barušku a doufá, že mu upřede zlaté nitě, jinak ji dá do temné věže. Zjeví se jí jakási potvora, naučí ji příst zlaté nitě a za rok si pro ni přijde. Pokud uhodne jeho jméno, nechá ji být, jinak půjde s ním. Jak to skončí, to víme. Ale co mi vad je to, že král i vlastně ona Baruška včetně její matky jednají fakt jak zdravého rozumu zbavení. Prostě bylo to scénáristy divné. ()
Hop, hop, duli, duli ať mi někdo vysvětlí, jak se spředením z té hnědo šedo cosi koudele stanou jemné bílé nitě. Proměna na zlato mi je v tomhle ohledu snad i jasnější, to je prostě kouzlo. Nářečí, kterým mluví i král týhle širý země, je tentokráte milé, jednoduchá kulisovost tomu nijak neubírá na půvabu a král Jaromír s napraveným Barčetem představují jeden z těch sympatičtějších královských manželských párů českých pohádek. Navíc byli skromní, když jim zámek po pradědovi nakonec stačil. Následováníhodná ušlechtilost. ()
Z této čarovné, v krkonoštině zahrané pohádky vane láska, něha, radost, úcta k poctivé práci, je prodchnuta nádherným češstvím. Na minimální časové ploše s minimem zdařilé výpravy se narodil krásný klenot, jehož démanty jsou vedle scénáře i režie herci. Je to jeden z vrcholů československé televizní klasiky. ()
Už kolikátá verze pohádky Rumplcimprcampr nebo Rampelník apod. Tato je ovšem obohacena o krajový jazyk a je obdivuhodné, jak se herci vyjadřovali, že to občas lámalo jazyk. Tato pohádka opět není špatná, hlavně díky Daniele Kolářové a Jaromíru Hanzlíkovi, kteří už bůhví pokolikáté hrají pár. Pohádka děti učí, že lhát se nemá a že jen prací se člověk bohatství dobere. I když...ale myslet si to v dětském věku můžou. Není to špatná pohádka, ale zase taková ta lepší studiová. ()
Reklama