Zkažená mládež

Joosep je neustále šikanovaný svojimi spolužiakmi. Spočiatku odmeraný Kaspar sa taktiež zabáva na jeho účet. Nakoľko si odstupom času začína uvedomovať svoje správanie, postaví sa na stranu bezbranného Joosepa. Jeho rozhodnutie spúšťa sled udalostí, ktoré navždy zmenia dejiny Estónska. Film podľa skutočnosti. Veľmi slušná depresívna dráma na uvoľnené popoludnie. Pokiaľ si chcete pokaziť deň, nech sa páči. (07.04.2014)

Tady budu souhlasit s uživatelem kajdou, že výpovědní hodnota přebíjí tu filmařskou. Ale dlouho mě žádný film tak nehnul žlučí a nerozhadroval mojí psychiku jako právě zhlédnutý film, nota bene podle skutečnosti. Je mi jedno, do jaké míry to bylo trochu přibarvené, ale stalo se to a to svědčí o tom, kam spěje naše společnost. Je to dle mého názoru i obrovský vykřičník pro rodiče, protože to mě nikdo nepřesvědčí, že z velké míry na tom nesou vinu i oni, když pominu laxnost učitelů. Pochopitelně existují vyjimky, ale na prstech jedné ruky by se daly spočítat. Jinak po herecké stránce byli všichni výborní, asi nejpřesvědčivěji na mě zapůsobil Kasper. V závěru mně z toho všeho bylo k uzoufání smutno, možná o to víc, že v dalších letech po natočení této události jich přibývá kosmickou rychlostí. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (01.04.2015)

Ano, postavy se chovají nelogicky, nepříjemně, k nikomu z nich si pravděpodobně nevytvoříte sympatie, možná s výjimkou Kaspara, ale chování všech bylo prostě nadmíru reálné. Lidé, zvlášť v pubertálním věku, jsou často hloupá, manipulativní, stádní, bezempatická, agresivní stvoření, co v těchto situacích jednají téměř výhradně pudově. Čtu tady, že není možné, aby šikanovala celá třída. Já říkám, že je to velmi možné. Často jsou organizátory jeden, dva, tři žáci. Zbytek je ze strachu a stádnosti podporuje, tiše i nahlas. Skoro horší, než ono aktivní šikanování, mi přišla reakce dívek, které jakoby s tím nesouhlasily, avšak všemu se smály a tím vlastně dávaly všemu souhlas. Zamrazilo mě, když jsem si vzpomněl, že to samé jsem víceméně dělal taky, když jsem náhodou nebyl terčem já. A se mnou všichni ostatní. Kdybych se stejnými reakcemi na šikanu nesetkal sám, filmu bych to určitě vyčetl, takhle ale nemůžu. Postava They byla rovněž zajímavým charakterem. Dívka, která při prvním náznaku toho, že její chlapec nezapadá do kolektivu a potřeboval by pomoc, se od něj nejdříve distancuje, pak ho zapře. To je také velmi typické. Nepříjemným aspektem filmu byla téměř nepřetržitá chyba v komunikaci v podstatě všech zúčastněných. Ať už ve vztahu syn X rodiče, učitelka X žáci, Kaspar X Thea, žáci X žáci...měl jsem pocit (těžko říct, jestli oprávněný), že bych to já všechno dokázal vyřešit slovy, a proto mě tenhle aspekt na filmu hrozně štval, ale i ten je prostě reálný. Šikanové děti se to bojí komukoliv říct. Samotný konec jsem očekával a je vidět, že i takové jednání může být velice pochopitelné, pokud člověk zná všechen kontext. Že jsem vůbec nezmínil formální stránku? To jsou holt ty filmy, kde je obsah tak silný, že všechno ostatní zastíní... (10.08.2009)

Drsný, poutavý a chvílemi neskutečně absurdní film. Rozumím pojmům jako šikana atd, ale to co se dělo v této třídě je stěží uvěřitelné co se týče chování dívčího osazenstva. Pochopím když se s jakýmsi frajerským kingem třídy svezou slabší jedinci z řad kluků, ale že se k těmto idiotům přidávají ještě i dívky. To už zústává rozum stát. Navíc když spolužačka a holka hlavního hrdiny, který jako jediný vystavuje Stopku tomuto nesmyslnému ponižování, se raději se svým přítelem rozejde a ani na moment mu v jeho boji není oporou. Tento boj není přitom nikdy marný! Nevím jací středoškoláci chodí v Estonsku do školy, ale nevěřím že až tak krutá šikana je dlouhodobě možná na zdánlivě normální škole. Filmu vládne perfektní hudba, skvělé poutavé scény a ultimátní nevyhnutelný konec. Ale prostě některé nelogičnosti mi vadily. Film ale respektuju. PS: jsem klukem z vesnice a těmto městským estonským frajerům bych nejraději rozbíjel huby celej den. (16.10.2009)

Populární Columbinský biathlon dorazil i do Estonska! Vystřelit si dneska ze spolužáků už není žádná legrace. Mohli by to nepochopit a vrátit vám to devítkou. Kde jsou ty zlaté časy, kdy poctivá šikana končila maximálně ředitelskou důtkou. Smolko a Zbořile, každopádně se ale omlouvám a doufám, že naše "přátelství" na základce negativně neovlivnilo váš vývin a vyrostli jste v kvalitní, nenarušené jedince bez zbrojního pasu. (27.07.2010)