Kurz negativního myšlení

Docela zklamání, norská variace na Bergmanova komorní dramata s komickým přesahem selhávala ve věrohodnosti, působila podivně hekticky, hystericky, zbytečně roztříštěně - do toho všeho v poslední době oblíbené ""přestávky" v podobě prostřihů na hlavní hrdiny podmalovalé hudbou... A ten konec, no nevím nevím... Plusem jsou slušné herecké výkony a otevřená hravost příběhu, rušivých a vadivých elementů ale víc než je mi milé. Dám zatím 7/10 a ještě se zamyslím... (27.12.2007)

Rozporuplné stejně jako ústřední tématika. Tragikomika jako paralela ke střídání křečovitého pozitivizmu a samozřejmého negativizmu je skvělý nápad a herci se v perfektně padnoucích rolích mohou přetrhnout, ale trochu překvapivě se mi postupně začala zajídat zprvu příjemná nepředvídatelnost. Po dvaceti minutách jsem pochopil, že se v každém dalším okamžiku může stát prakticky cokoli. To potěší dvakrát, třikrát, ale za chvíli mi přišel každý nenadálý výbuch překvapivých emocí jako zbytečná hysterie. 70% zaokrouhlených dolů právě za to, že těmi neustálými změnami trpí finální katarze. (21.01.2011)

Poté, co jsem se vydala pěšky přes celé naše městečko k místnímu kinematografu v očekávání spatření tohoto skadinávského kousku, usměvavá postarší uvaděčka mi snad se zvráceným zadostiučiněním sdělila, že jim od České pošty nepřišla očekávaná kopie filmu a tudíž se produkce nekoná, a jako útěchu na moje napružené nervy mi pověděla, že v náhradu promítají nového Indiana Jonese, kterého jsem měla již zamluveného na další den. Tak tehdy jsem opravdu ZAČALA MYSLET NEGATIVNĚ!!! ---- Tak už jsem to viděla. A přišlo mi to jako pozitivní film. (09.06.2008)

Působivé poselství o tom, že kurs negativního myšlení vám může dát mnohem víc než kurs myšlení pozitivního. V některých okamžicích film balancuje na (velmi ostré) hraně mezi silným dramatem a černou komedií, ale (alespoň pro mne) ji naštěstí nikdy nepřekročil (a myslím si, že hledat, pěstovat a vychutnávat si v něm komediální linku je úkol pouze pro cynika). Slušné nebo i skvělé herecké výkony, dobře padnoucí hudba, neodhadnutelný vývoj děje a mnohovrstevný pohled na život hendikepovaného, ale i těch, kteří s ním sdílejí jeho osud. Film měl ale skončit o dvě minuty dříve, před návratem možná nejvíce postižené. (12.10.2008)

Tohle komedie??? Každému, kdo má nějaké psychické problémy (ať už je na vozíku či nikoli) bych přála, aby se nechal inspirovat tímto alespoň filmovým kurzem, který začíná nevinně jako běžný kurz pozitivního myšlení, bleskově se díky novému členu zvrhne na kurz negativního myšlení o pojmenovávání tvrdé reality, někdy za použití i tvrdé pěsti, marihuany a alkoholu. Nicméně terapeutický účinek této tvrdé metody zafunguje nejen na všechny "léčené" ale i na oba zainteresované zdravé partnery postižených, ale především na "vlezlou přechytralou terapeutku". (03.08.2008)