Reklama

Reklama

Navždy, nikdy, nikde

(festivalový název)
  • Rakousko Immer nie am Meer (více)
Trailer

Obsahy(1)

Muž milující sleďový salát, jeho věčně opilý švagr a německý komediant vystupující v Rakousku. Ti tři uvíznou spolu v autě, když se snaží v noci vyhnout dívce na okraji neosvětlené silnice. Výhodná koupě neprůstřelného auta rakouského prezidenta se nakonec ukáže jako velmi nešťastný tah. Kmeny stromů blokují dveře, okna se nedají rozbít a bez elektřiny ani otevřít. V opuštěném lese přečkají noc. Druhý den je najde malý chlapec z blízkého dětského tábora. Třem nedobrovolným vězňům svitne naděje na záchranu. Neradují se ale dlouho, chlapec je rozený experimentátor a nalezení muži se mu hodí jako vhodné pokusné objekty pro jeho sociologické výzkumy. Z jeho dalších návštěv už muži takovou radost mít nebudou. (Lyncha)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (8)

molotov 

všechny recenze uživatele

Originální námět a spousta opravdu vypečených scén a skvělých dialogů na jedné straně, přestřelená druhá polovina filmu, prvoplánové stupidní prcičkovské vtipy na té druhé. Je to škoda, film to měl rozjeté na naprosto úžasný zážitek, ale neudržel laťku nastavenou v úvodu. ()

Reklama

3497299 

všechny recenze uživatele

Film má zajímavý a originální koncept, ale s ním také všechno ostatní padá. Příběh staví na řetězci bizarních událostí vrcholících v absurdní autonehodě, po které jsou v opancéřovaném mercedesu uvězněné tři lidské karikatury. Tam, kde se příběh snaží věrohodně vyprávět o jedné absurdní situaci, je značně nedotažený a nedostatečně objasněný (např. není jasné, proč hrdinové nezkusí vylézt skrze kufr). Tam, kde se snaží o "pravdivé" zobrazení fyzického strádání, je značně nekonzistentní, což nabourává veškerý dobrý dojem z filmu (např. jedna karikatura značně strádá tím, že se potřebuje vymočit již v prvních hodinách bizarního žaláře, zatímco ostatní dvě karikatury, které se navíc vrací z večírku, na kterém přinejmenším jedna z nich hojně popíjela, jaksi žádné podobné potřeby dlouho nepociťují). Film se vybíjí v situačních komických scénách, ve kterých využívá jejich vtipného (a často prvoplánového) potenciálu a dále se o něj už nezajímá, což příběhu značně ubírá určitou promyšlenost, kterou se na druhou stranu snaží ostentativně dávat najevo snahou o věrohodné zachycení situace. Tam, kde se snaží psychologizovat, selhává úplně. Žádná z postav není konzistentní natolik, aby mohla být považována za "živou". Jde pouze o jakési nedokreslené banální karikatury, jejichž motivy chování navíc často zůstávají beze smyslu vzhledem k celku a z celého filmu samoúčelně a nepatřičně čnějí. Pokud se film záměrně snaží o určitou "nespoutanou" estetiku, utrženou z řetězu na způsob filmů Raoula Ruize či scén absurdního divadla, pak mu v tom zabraňuje právě snaha o reálnost. V tomto případě je to velká škoda nevyužitého potenciálu, který tato alegorie o zajatcích vlastního technického světa a jeho odlidštěné společnosti ve formě bezcitného experimentujícího chlapce, bezesporu má. Antoninu Svobodovi by určitě neuškodilo, kdyby se např. inspiroval tématicky spřízněným a velmi zdařilým románem J. G. Ballarda - Betonový ostrov (Concrete Island). ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama