poster

Uprostřed babího léta ve stepi zahoukal vlak (TV film)

Drama

Československo, 1972, 71 min

  • D.Moore
    ****

    Film s uvěřitelně podivuhodnou atmosférou, z níž člověk přímo cítí to snobství a nudu ruských papalášů, kteří se bojí přiznat, že jsou vlastně jen obyčejní lidé. Skvěle zachyceno. A v hlavní roli krásná Nina Divíšková, ach.(20.1.2013)

  • JitkaCardova
    ****

    Do jemna setřená freska, mihotavá skica o touze po vnitřní soudržnosti a rozumění mezi lidmi, kteří propadají strachům ze samoty a z nedostatku peněz a přehlušují je tancem, lpěním, zábavou, závislostí na druhých, zoufalou náklonností, zapomínáním. Lze zůstat sám sebou a přitom s nimi držet krok, aby nás v tom divém maškarním reji neztratili ze zřetele? Aby bylo s kým se pokoušet dorozumět? A pokud se člověk už jednou ztratil sám sobě, možná ještě jako dítě, podlehl tlaku, strachu, může si znovu někdy začít být jistý svými pohnutkami, příběhem, může se sdělit? A nebo se musí spokojit s tím, že i přes vzájemné neporozumění si lze být nakloněni a že i tak nám něco vzniká, že i v nerozumění může člověk s druhým dávat zrod, broskvovému sadu, dítěti? Podařená filmová črta, jiné prostředí, vzdálený půvab, a dnešní palčivost.(4.3.2012)

  • troufalka
    ****

    Půvabná Nina Divíšková, osamělá žena mezi dvěma muži. Působivé, místy rozvláčné. Ale to se dá u ruské předlohy čekat.(4.8.2014)

  • vypravěč
    **

    Optika televizního zpracování nedokončeného dramatu Maxima Gorkého Jakov Bogomolov se přesouvá z titulní postavy ambiciózního inženýra usilujícího o zúrodnění stepi na jeho manželku. Sama je vypravěčkou a její strádání v domě nekončících večírků je představeno jen z jejího pohledu, silně žensky, afektovaně, nejednou až nesnesitelně – a tedy i poněkud nevyváženě. Přesto je „ennui de la fin de siècle“ (obzvláště toho ruského) podáno značně přesvědčivě. PS: Velmi mne zde potěšilo epizodní křísící „klaunství bez červeného nosu“ Bolka Polívky.(29.10.2008)

  • Pitryx
    odpad!

    Hlavní hrdinka se chová jako dítě, a to ještě takové, co to nemá v kotrbě zcela uspořádáno. Monology nesnáším. Několik moudrých myšlenek zde však padlo, ovšem to jsem si mohl poslechnout v rádiu. Jakobova postava je odsunuta do pozadí, a skoro vše se děje z pohledu jeho manželky. Místy mi to připadlo jako telenovela: „Byla jsem ti nevěrná.“ Nevím, vůbec ničím mne toto dílo nenadchlo. Bolek Polívka, kvůli kterému jsem se na to vůbec díval, se zde jako fotograf jen mihne.(8.2.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace