L'Impossible objet

Nikdy bych neřekl, že zrovna John Frankenheimer, režisér mnoha skvělých filmů ve znamení akce, napětí, dobrodružství a někdy i silných dramat, se nechá zlákat trendy evropské nové vlny a během svých (ne)pravidelných tvůrčích návštěv Francie natočí i umělecký snímek na téma lásky a nevěry. Frankenheimerův rukopis je ve filmu znát především k závěru v dlouhé realistické akční scéně v moři, zbytek plný surrealismu dává vzpomenout spíše na Felliniho nebo Chytilovou, experimentální vyprávění připomene Godarda a v samotném příběhu o vztahu mezi mužem a ženou by šlo možná spatřit i malou inspiraci Lelouchem. Tak jako hlavní protagonista v jednotlivých útržcích z příběhu přelétává mezi manželkou a milenkou, tak i samotný film postupně nabízí divákovi zajímavou pocitovou katarzi a střídá romantické chvilky, erotické scény bez cenzury (pokud zrovna žádná dlouho neprobíhá, vynahrazují to neustálé prostřihy na sexuální akty), stejně jako surrealistické výjevy (od pohádkově laděné scény v jeskyni až po divokou slavnost u bazénu s nahatými kráskami ve výstředních kloboucích) a k závěru i dost silné drama. Pasáž s pokusem o sebevraždu se žiletkou působí až nepříjemně naturalisticky, naproti tomu pár jiných scén (malé cameo Paula Craucheta) přenáší náladu snímku do humorné nálady. Z těchhle "jiných" režisérových filmů asi budu raději vzpomínat na Podivuhodného námořníka, zde ten prožitek byla občas (hlavně pro tak silnou dávku erotiky) slušná divočina, která mě ale naštěstí nenudila ani neotrávila. Po skončení tak zůstává můj dojem z větší část pozitivní, na čemž má podíl i hudba Michela Legranda a též malebná Renoirova kamera, která ve vybraných scénách z francouzských lokací doslova kouzlí krásně poetický nádech. 75% (15.10.2020)

ocenenia : MFF Cannes 1973 - nesúťažný výber (02.02.2013)

Netypický snímek režiséra ovlivněný francouzským filmem. Dobře obsazená zajímavost, ale nijak strhující.(max.70%) (12.04.2022)