生地獄
Living Hell
Obsahy(1)
Otec jedné japonské rodiny, která postrádá matku, přijme do služby dvě ženy. Stařenu a mladou dívku. Jeden ze synů, upoutaný na vozík z důvodu ochrnutí, hned od začátku shledává v ženách něco tajemného a nebezpečného. Ve chvílích, kdy zůstane doma sám jej nové dvě služebné začínají napadat a systematicky týrat. Nikdo z rodiny mu to však nechce věřit. Za jejich počínáním však stojí mnohem více, než se původně zdá ... Jedná se o velice násilný explotation horror. (Flipnic)
(více)Recenze (27)
Podle předpovědi některých hororových kolegů jsem se měl z Iki-jigoku pozvracet, podělat a možná i dostat infarkt, no díkybohu se tak nestalo :-D. Ale uznávám, že slabší povahy z tohoto filmu určitě nebudou mít klidné spaní. Shugo Fujii nějakým zvláštním způsobem dokázal natočit horor, který (hlavně v závěru) působí neuvěřitelně zlým, zvráceným, šíleným dojmem, ale současně dokáže vyvolat i nefalšovaný strach a napětí. Což mě vážně překvapilo, neboť z mnoha scén je cítit, že co se jeho režijních schopností týče, má určitě ještě dost prostoru pro zlepšení. O scénáři jsem se chystal prohlásit, že je neuvěřitelně nablblý (ani deset extra hloupých amerických hororů dohromady neobsahuje tolik nelogičností, podivností a hloupostí jako Living Hell, přičemž rozdíl mezi západní a východní mentalitou v tom určitě hraje roli, ale všechny blbosti se tím imho vysvětlit nedají - viz například postava novináře), ale tenhle dojem výrazně upravuje závěr, který (možná) celé předchozí dění staví na hlavu a potenciálním kritikům bere vítr z plachet. Od tvůrců to není úplně fér přístup, ale co už... Celkově jsem s filmem velice spokojený a hororovým fanouškům jej můžu doporučit. Není to úplně známá pecka, což je škoda. Horror movie of the year ()
,,JDI MAMI. NAJEZ SE....“ /// (dovoluji si upozornit, že komentář může obsahovat spoilery, i když na konci filmu je těžko říct, co je spoiler, co skutečnost, co fikce a co moje halucinace…)/// Host do domu, klacek do ruky! začne si už brzy říkat Yasu, chlapec vodkázanej na vozejček. A to ani neviděl, jak holčička papala pejska, jak to paní schytala bejsbolkou (a vočička jí spapal brouk) a pána, kterej se vyděsil a pak hned umřel. Na sekeru. Když se jeho šikmý voči začnou protahovat ještě víc, měl bych vrnět blahem. Místo toho – ,,no bóže, tak na něj hodily žížaly!“ Smrdí to takovou tou starou filmařinou – děsivě děsivá hudba, zvláštní filmařina (hlavně kamera), dialogy (co bys chtěl kurva poslouchat?...). Dvě kundy jsou zralý akorát tak pro hrobníka a ne k ubytování jako návštěva a boj mezi dobrou a zlou stranou v rodině, která nechce svý problémy tahat na veřejnost je zaobalenej do lehce sadistickejch hrátek, který jsou zřídka dotažený do ,,konce“.. ,,No bóže, tak mu daly misku plnou brouků.“ To je pičovina! Prej ,,SEMENIŠTĚ ZLA“. ,,No bože, tak maj doma šipky. Kladivo…“ Naštěstí se ségra vrátila - ,,CO SIS TO UDĚLAL? VEZMU TĚ DO POKOJE.“ No co chcete ještě slyšet? (řekni ještě to, že nefunguje telefon!). Telefon nefunguje! Bože to je pičovina! – s důrazem na efekt vyděšený tváře. Šílenej film, šílení herci, scénárista, skladatel, kameraman, režisér, distributor, divák…to by měl vidět Lars! Mrdá vám? Tak to jste zváni! (jo a ještě takhle... no to je teda píčovina...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky mě zajímalo jaký to je, když polejete péro vodou a vyzkoušíte paralyzér. 2.) Když mi bylo 9, strkal jsem tam holkům žárovku. Teď je mi (nechcu to slyšet!!!) 3.) Léta se věnuju studiu oboupohlavních siamskejch dvojčat. 4.) Páč furt říkám, že každej vozejčkář má trpět! 5.) Thx za titule ,,koleso“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Naprosto úžasný japonský exploitaition horror, který není bohužel příliš známý. Rodina s podivnou minulostí je obšťastněna návštěvou staré babky a mladé holky, které se ve většině částech filmů "starají" o adolescenta na vozíku. Pojmem starají v uvozovkách zde myslím neuvěřitelné mučení a týrání. Film má naprosto úžasně zvládnutou hustou a temnou atmosféru, vyvolává pocit beznaděje, scény jsou doprovázeny drsnou a hlasitou hudbou (něco ve stylu techna), zajímavé nájezdy kamery atd. Na konci filmu čeká, jak už je u japonských "podivností" a horrorů zvykem, nějaké to zajímavé rozuzlení děje. Osobně mě tento film naprosto uzemnil... ()
Tak tohle se Japoncům skutečně povedlo! Iki-jigoku už od prvních minut postaví diváka doprostřed nelítostného krvavého pekla, z něhož se po dalších sto minut nemá šanci dostat. Nesmírně strašidelná atmosféra, úderná hudba a šílené praktiky psychického i fyzického teroru se mi natolik zaryly pod nehty, že jsem se ani neopovážil podívat se na hodinky. Odměnou jest zajímavá pointa a dobrý pocit ve zvrhlém slova smyslu. Pokud nebudete čekat gorefest ve francouzském stylu ala Inside, budete se perfektně bavit. Psycho, napětí, nefalšovaný strach. Tohle si prostě nenechte ujít. ()
Hustý.Pekelná atmosféra i hudba.Pravda čekal jsem víc gore ale o tom to není.Ale rozhodně nejsem zklamanej.Psychický i fyzický teror nezná hranic.Spokojenost. ()
S týmto filmom mám trošku problém. Často som sa nudil, často až hanbil za trápnosť a pseudohumor a pritom to malo tak pekne zvrátenú atmosféru a niekoľko luxusných okamihov. Pri scénke poslednej večere, som bol rozhodnutý dať tomu päť hviezdičiek. Ale potom som sa zamyslel nad tým zvyškom ()
Moc moc moc mi vadil hlavní hrdina, který by si určitě zasloužil titul mistra světa v přehrávání a minimálně stupně vítězů v soutěži o obecné nesympatie. Jinak je to taková klasická japonská perverznost se spoustou krve, jekotu a psychopatů. Napětí polehoučku graduje. Hororové akce, respektive pokusu o hororovou akci je ve snímku k vidění opravdu hodně, takže z tohoto pohledu chválím. Napětí je zde po zvukové stránce budováno velmi odlehčenou formou. Stačilo na to pár úderných tónů. Příběh je dle tradičního japonského stylu - šílený. Na povrch postupně vyplývají rodinné tajnosti, trable a trampoty. Poslední zhruba půlhodinka je bezvadná. Párkrát se mi projel strejda mráz po zádech. Nejednalo se o nic dramatického. Čekal jsem podstatně větší blábol. Za sebe hlásím spokojenost. ()
Povedenej japan psycho horor o hodně šílené rodině. Co dodává tomuto filmu na hodně husté atmosféře je nepochybně hudba a všudypřítomná temnota interiérů domu, kde se většina hrůz odehrává. Novinář Mitsu by mohl mít trochu lepší vedení, tomu než některé věci dojdou to se divák chytá za hlavu, ale vlastně on byl pár dnů v nové práci :-) . Ale jinak fajn, dobrá čtverka. ()
Japonci... ()
Řádně nadupaný exploitation od úchylných japonců.Zvratový konec je parádním spetřením stominutového masakru plného násilí a brutality.tak jak u exploitationů bývá zvykem je většina filmu zaobírána jen na násilné scény.Hodně depresivní muzika to vše jen podkresluje. ()
Hodně překvapivý film, tedy ne že bych z něho byl bůhvíjak odvařený, ale... prostě mě překvapil. Po slibném začátku (brouk a očičko) mě trochu znudil horrorově středoproudový střed, který navíc vyvrcholil abnormálně stupidním chováním postav (Jasuhito a Mami) při tortuře. Už jsem si vduchu sumíroval koment, ve kterém sepsuju scénáristu, ovšem tak libová fantasmagorie, jaká se rozehraje v závěru, mi vzala slova z úst. Povedená rodinka, která když se sejde, je rázem srandy kopec. Plesnivá baba se svou anorektickou vnučkou jsou hodně divné, ale tatík se starším synkem jsou už fakt mimo tabulky - japonci potvrdili pověst podivínských šílenců. Škoda jen toho vysvětlujícího realistického epilogu, já bych to býval nechal bez něho, ať má divák pořádně zamotanou šišku... Nejlepší moment: asi syrový oční dezert pro panímámu, mňam! ()
Vidět to v rámci festivalu Otrlého diváka, kde za podpory publika se vybuchne smíchy při každé exploitační/absurdní scéně, tak bych se skvěle bavil. Tohle domácí trýznění mončičáka na vozíčku jednou bábou a mladou rašplí bylo pro mě spíš k uzoufání nudné. Pravda, začátek vypadal slušně a i ten mrtvolný pohled starší dámy se jevil docela děsivě. Jenže Iki-jigoku později působí hodně komicky a dost lacině, takže vysoko s hodnocením nepůjdu ani kdyby mi měil kleštěma trhat zub nebo házet do mě šipky! ()
Hirohito Honda mal za postavu Yasu dostať nejaké ocenenie. Takýto afektovaný, prehnaný ( nechtiac ) komediálny výkon, sa v tomto žánri len tak nevidí. Jeho vypleštené okále a ústa vesmíru dokorán zaženú divákovi do tváre nie výraz hrôzy, ale smiechu. Film samotný nemožno označiť za kvalitný, násilie tu nieje zobrazované až tak explicitne ako niektorí tvrdia a pointa, s tou sa to nejako prehnalo ( alebo práve naopak? ). Uznanie (?) si zaslúži (?) aj hudba Koji Tabuchiho, ktorý zrejme udieral do svojho Ensoniq VXT-SD palicami. ()
Ja si niekedy píšem poznámky, aby som potom mohol napísať vierohodný komentár, lebo niekedy nestíham a tak na daný film by som zabudol. A začal som text takto: zobrať si dve fuchtle do domu, ktoré ani nevedia odpovedať na normálne otázky,podla mňa by to urobil len somár a tieto dve cundry ani dobre nevyzerali. Tak logika tu veľakrát nebola. Ďalej, bolo zaujímavé sledovať ako rodina verí viac cudzím ľudom, ako vlastnému bratovi. Naozaj ma iritovala totálne tupá forma. Potom prišla jedna scéna, ktorá mi to všetko vyjasnila a tak tu je môj pravý komentár: Vo finále mi to došlo, že to bola len hra režiséra a scenáristu a tých viacero nelogickostí vo filme , rázom pochovalo skoro dokonalo nepredvídateľné finále. Chcel som tomuto filmu dať odpad, ale po záverečných titulkoch som nadšený a tak 4* si určite zaslúži. ()
Hodně šílená psycho jízda!!! Možná až moc dlouhá, ale každopádně úderná, znepokojující a gradující do naprosto ujetě morbidního finále!!! Ta babka byla fakt hnusně odporná a když v kuchyni běžela na nebohého Yusiho, který je připoután na invalidní vozík, tak jsem se málem připosral!! Ufff, solidní šleha! ()
Dost solidní japonský kousek. Žádná postava není normální, gore fakt dobrý, muzika výborná a zajímavý konec. Doporučuju, ale nikoliv slabším, romantickým povahám. ()
Začať film smrťou psa je minimálne znepokojivé, vyhli sme sa však explicitnostiam. Znepokojenie, bizarnosti a explicitnosti sú kreatívne a v prológu naladia na ďalší dej. Prekvapia herci hrajúci dav za policajnou páskou po prvej vražde, ktorí vôbec nevyzerajú znepokojene, skôr sa smejú a samozrejme sa chcú za pásku dostať. Podmanivá hudba s pomalým pohybom fotografa naznačuje, že fotograf niečo vie. Hlavnému hrdinovi na vozíku blbnú zmysly a je to celkom umne zobrazené. Kamera mení svoj uhol pri zobrazení státia hlavných záporáčok pred domom tak, že vytvára magický dojem ich príchodu. Začínajú sa diať podivné veci, ktorých svedkom je len najmladší člen rodiny, vozíčkar Yasu. Ale ako to už v hororoch chodí, nikto mu neverí a zažíva také scény, pri ktorých je aj tikanie hodín desivé. Vysvetľovanie šéfovi je tiež zaujímavá scéna, vyvolá úsmev pri použití Chekhovs gunu, tentokrát fixky. Dominujú ale samozrejme desivé scény vnútri či vonku, keď sa práve nikto nepozerá. Dômyselné pohyby kamery vytvárajúce napätie a rozširujúce priestor, strih, ktorý zobrazuje výsledok pohybu medzi scénami, pričom samotný pohyb nevidíme, či minimálna mimika s vhodnými maskami vytvárajúca z herečiek netvory tiež významne tvoria tento horor. Šikana sa dotýka snáď všetkého, čo hlavný hrdina vozíčkar považoval za dobré či samozrejmé a divák len pozerá, s čím ďalším sa dá prísť. Postupne sa pátraním dostávame ku minulosti hlavných hrdinov a nakoniec je to ešte zvrátenejšie, ako by sa mohlo zdať. V závere vidíme variáciu na úplne iný horor, akoby sa dalo čakať, no nevadí, Japonci to dokázali zlepiť aj s touto legendou bez straty tempa. Pritom ešte poteší pohľad priamo očami hrdinu na šialeného Kena. Jediné, čo tento šialený rvavý zážitok brzdí, sú diery v scenári, nad ktorými sa však dá vďaka spomenutým kvalitám prižmúriť oko. ()
Vážení přátelé... pro mě nezáživná nekoukatelná sračka... po půl hodině jsem neshledal jediný důvod proč bych měl koukat dál - trochu jsem si zaskákal až na konec a vlastně jsem neměl ani tu zvědavost už zjišťovat jestli to náhodou nějak nedopadlo - miluju horory ale tohle se mě nedotklo naprosto ničím - a tudíž nenacházím důvod ani pro jednu hvězdu... ()
Postupně gradující, atmosféricky dokonalá hororová podívaná, která mě na konci dostala do kolen, tedy hlavně samotný příběh, který se mě rozležel v hlavě až na konci samého filmu. Všechno bylo šílené, zvrácené a hrůzu nahánějící, hlavně při scénách se starou paní a její mrtvou dcerou a vlastně celkově ta atmosféra byla taková úzkostná až skličující. ()
Niekomu sa takýto extrémny exploitation žáner páči, mne nie. Počas sledovania som sa cítil veľmi stiesnene, za to má režisér plus, atmosféra skvelá, pre mňa však pravý opak a len som sa utvrdil, že Japonci sú veľmi divný národ, najmä čo sa hororov týka. ()