Mise na Mars

„Čo je toto za záchrannú misiu?“ V roku 1998 mali premiéru dva filmy o smrteľnom asteroide: Armageddon a Drvivý dopad. Dva roky nato sa situácia zopakovala, keď do kín vleteli dve snímky odohrávajúce sa na Marse koketujúce s myšlienkou jeho osídľovania resp. mimozemskej formy života: Červená planéta a Misia na Mars. Dobrou správou (v zmysle každý si nájde favorita) je, že sa na seba nepodobajú a každá si ide svojou vlastnou letovou dráhou. Takže kým Červená planéta bol „len“ marťanský survival s ubúdajúcim počtom hrdinov, Misia na Mars je o poznanie (aj dve) náročnejšia a ambicióznejšia. Režíroval ju Brian De Palma (čo bol len 2 roky od Hadích očí risk, mám ten film veľmi rád, ale vznikal vyčerpávajúco a vcelku drasticky sa prestrihával), na scenári pracoval Graham Yost (Operácia: Zlomený šíp, Nebezpečná rýchlosť) s bratmi Thomasovcami (Predátor, Konečné rozhodnutie), produkoval David Goyer (scenárista Bladea) a Ted Tally (scenárista Mlčania jahniat!), kameramanom bol Stephen H. Burum (Nepodplatiteľní, Vojna Roseovcov) a hudbu zložil nezameniteľný Ennio Morricone. V dobe premiéry tvorcami proklamované šokujúce rozuzlenie je v skutočnosti dänikenovský (a iný) šlabikár. Celé finále je ako zo zlého sna a možno by bolo lepšie, aby postavy na Marse nič nenašli. Kým Červená planéta stála 80 miliónov a na celom svete zarobila škandalóznych 33, Misia na Mars síce zarobila pekných 110, čo však pri rozpočte 100 tiež nemožno pokladať za úspech. Misia na Mars ma bavila o jednu hviezdu viac, ako Červená planéta. Rozpočet je z nej cítiť (vesmírne stanice a lode, marťanská základňa), má divokejší scenár (a teda nepredvídateľnejší a teda zábavnejší, aj keď miestami nechceným spôsobom), kasting je silnejší a postavy sympatickejšie (v Červenej planéte to boli až na výnimky samí kreténi a blbci). V ktorom inom filme vedľa seba uvidíte Tima Robbinsa (Vykúpenie z väznice Shawshank), Armina Muellera-Stahla (Hra), Connie Nielsen (Gladiátor), Dona Cheadlea (Sopka) a hviezdičky Vreskotu 2 Jerryho O´Connella a Elisu Neal? Nie je to vyvražďovačka á la Červená planéta, konca sa každopádne nedožijú všetci a minimálne u jednej postavy vás likvidácia zaskočí (aj keď poradie v úvodných titulkoch čo-to naznačuje). Sinise vyzerá ako keby to prehnal s alkoholom a mal každú chvíľu vrhnúť šabľu, ale k jeho role sa to chodí, už som ho videl podať aj zbedačenejšie výkony. Jedna z najzvláštnejších (ale tým pádom i najoriginálnejších) nehôd vo vesmíre. Povedal by som, že na tom, že Misia na Mars je miestami taká svojrázna, majú podiel tvorcovia, ktorí sa k tomuto žánru (resp. k vysokorozpočtovému hollywoodskemu sci-fi celkovo) absolútne nehodili a značne si to prispôsobili (medzi producentmi nechýbali dvaja muži, ktorých hlavným zamestnaneckým pomerom je pozícia scenáristov, režisér sa až na pár výnimiek dovtedy špecializoval na filmy o mafii, hudobný skladateľ mal v tom čase na konte 4 nominácie na Oscara za drámy atď.). (01.11.2004)

Uznávám, že Mise na Mars není nějak extra velký majstrštyk ani letní blockbuster, ale tak nějak jsem si k němu vybudoval jakýsi vztah a vždy se na něj z radostí a natěšeně znovu podívám. Ani nevím, čím to je. Dějově to odkazuje (vykrádá?) na pár jiných filmů, zápletka není nic moc (ale její průběh je fajn a najde se i pár dobrých scén - taneční kurzy ve stavu beztíže, genetický model dokonalé ženy) a na mě to má až moc digitální a na city hrající konec (ti ufoni jsou otřesní). Ale na druhou stranu část odehrávající se ve vesmíru, než přistanou je docela dobrá, má to skvělou hudbu a i výběr herců je hodně dobrý, Sinise mám rád, Robbinse jsem snad neviděl hrát špatně no a Connie Nielsen je prostě strašně živočišná ženská a dobrá herečka. Sice chápu zdejší procenta, ale já musím dát za 4. (02.09.2009)

Nevím úplně proč, ale viděl jsem to snad už čtyřikrát a při každém opětovném shlédnutí mě prostě cosi nalákalo, že bych se k téhle látce odhalující tajemství rudé planety měl vrátit. Stejně jako Brian De Palma úplně nepřečkal bez újmy kritické reakce, ani z první vyslané mise na Mars nikdo nepřežil. V čele té záchranné jsou taková esa jako Tim Robbins nebo Gary Sinise, ale nohy jim podkopává mizerný scénář, vylévání pocitů po kýblech, neuvěřitelné filozofování a množství nudných scén. Pár minut opravdového napětí se přeci jenom dočkáme, potěší i některé exteriéry, kdy barevné duny musely představovat obří filmovou konstrukci. Každopádně když výpravnou sci-fi, tak prosím třeba ujetý a emocemi nabitý Armageddon. (02.04.2024)

Zatím se shodujeme - zajímavá SCI-FI, dobře herecky obsazená a řemeslně zpracovaná. Úchvatná hudba, kterou pro film vytvořil sám bůh - Ennio Morricone - vám v některých chvílích připomene Vesmírnou Odysseu, a možná tady můžeme spatřit počátek rozporuplnosti celého filmu - při některých scénách budete okouzleni, ale při jiných se nebudete moci zbavit pocitu, že jste to všechno už někde viděli...prostě tahle hvězdná sestava měla na víc. (29.03.2003)

Bohužel jenom průměr, přece jenom se z toho dalo dostat mnohem víc než co z toho dokázal dostat Brian De Palma a Gary Sinise s Timem Robinsem, ale ti podali docela obstojnej výkon, ale bohužel takový díry a stupidity ve scénáři nedokázali vynahradit, hlavně scéna, kdy se Tim Robbins zabije mi připadla hodně stupidní a kýčovitá, ale dál už se to odvíjelo celkem slušně a bylo to i zajímavý, chvilku napínavý a filmová veze stvoření života na zemi zajímavá a ne úplně stupidní, snad jenom konec se dal vyřešit trošku neamericky, ale jinak solidní sci-fi (21.08.2005)