Horko jako v červnu

Komisaře už nemáme. Postříleli jste je? Zaměstnáváte v továrnách hodně dětí ? Už ne, nevyplatí se to... Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňovaní a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky. Dirk Bogarde byl obsazen na poslední chvíli, původně roli odmítl a byl obsazen  Tom Courtenay, poté si to Bogarde z finančních důvodů rozmyslel a úlohu přijmul. Courtenay nakonec hrál v další špionážní komedii s názvem Otley (1969). Scény z Prahy se natáčely v italské Padově. Jedna z prvních parodií špionážních filmů, Jamese Bonda spolu s filmem Carry on Spying (1964). (27.03.2021)

Bondovská komedie, natož parodie se bohužel nekonala. Nejvtipnější je začátek s věcma Jamese Bonda, poté sledujeme nezaměstnaného spisovatele, který se bez svého vědomí stává špionem v Česloslovensku. Ty české reálie jsou místy úsměvné, ale na to že tu byla hluboká totalita a natáčet se tu nemohlo to víceméně trefili (kromě skloňování). Ano dle vyprávění babičky či mámy i v 60. letech jezdily do města zájezdy v krojích a v Brně jezdily s mlíkem či uhlím občas i koňmo. Jinak o ničem. Pěkná "bondgirl" ale humor prakticky nulový, zápletka nulová (o co šlo se nedovíme), akce nulová a napětí prakticky žádné. Jediné napínavé je, když se hrdina snaží dostat na ambasádu. Bondovkám se to neblíží ani z rychlíku. (21.08.2021)

Začnu komentářem ze zajímavostí: "Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňování a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky." Ano těchto chyb si nelze nevšimnout. A i stánky před hotelem vypadají dost podezřele. Osobně nevidím na komedii moc komediálního. Podle mě se parodie angličanům vůbec nepovedla. To už je lepší Johnny English. Přesto má film vypovídající hodnotu. Je vidět, kterak byl západ úplně mimo, co se týče smýšlení o Československu. (30.03.2021)

Jako komedie či parodie to není nic moc, naštěstí pro nás Čechy to má jednu humornou vrstvu navíc: jak Britové vykreslili Československo v 60. letech. Tvůrci se zjevně neobtěžovali najmout nějakého českého emigranta jako poradce a vystačili si se slovníkem, takže "české" nápisy jsou většinou plné chyb (a vesměs bez čárek a háčků): továrna má název ZAPOTOCKY SKLARNY, ve městě probíhají VINAŘ SLAVNOSTI, POŠTA má háček nad O, hotel se jmenuje SLOVENSKÁ....Zábavné jsou "české" lidové kroje, otec slečny Simonové se jmenuje také SIMONOVÁ atd. Prostě Čech se bude bavit o dost víc, než diváci ostatních národů. (07.02.2020)

Úsměvný pokus britských filmařů přiblížit a třeba i zparodovat život v někdejším Československu. Přestože přesun z ostrovů začíná statickým pohledem na Pražský hrad, v tehdejším Československu se docela určitě netočilo (kromě pinewodských ateliérů se točilo také v Itálii). Všude visí československé vlajky a prezidentské podobizny s člověkem lehce podobným Tondovi Zápotondovi (není tak ušatý), a sem tam v záběru přejede nějaký žigulík, ale domy, fasády, ulice i ostatní automobily jsou prostě západního střihu. České nápisy jsou všude, hodně z nich je zkomolených, chybí háčky a čárky, za všechny jmenujme nedotažený dvouřádkový transparent VINAŘ SLAVNOSTI či nápis PÁNSKÉ ZÁCHODY. Jména místních postav jsou bůhví proč rusky znějící, snad záměrně. "Na červen dost teplo" je označováno jako komedie, mnohem přesnější ale bude žánrové zařazení akční parodie. Našláplý začátek utone v milostné romanci a četných nedodělaných vtípcích, snaha tvůrců vést humor cestou grotesky (zakopávání o židle atd.) se zcela míjí účinkem. Dirk hrál v mnoha lepších filmech. (05.04.2012)