Lady Chatterley

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $687,414║Tržby Celosvetovo $3,200,383║ (11.10.2009)

Bez ohledu na věrnost či nevěru předloze (nečetl jsem...) je film jako takový takřka k nesnesení tři hodiny dlouhá póza, navíc s českým dabingem pročudlená do atmosférie jakési českonedělní televizácké inscenace. Ach jo, proč to ty zrůdy z ČT dělají... (bez otazníku, když známe odpověď, že...)! . . . Takže příště snad ještě jednou na dvd s původní zvukovou stopou... - - - - - (Poprvé viděno 20.3.2011 s dodeptávajícím plytkým českotelevizáckým dabingem na >jalověmileneckém prostoru< , hodnocení 116., komentář zde jako třináctý - 21.3.2011) (21.03.2011)

Zatím jsem se bezmezně obdivovala jen verzi se Zdenou Studenkovou a oceňovala jsem variantu s Joely Richardson, nyní musím zatleskat i této. Upřimnost a naléhavost pocitů ztvárněných Marinou Hands a Jean-Louisem Coullo'chem, to je něco nevýslovného. Tak samozřejmého, spontánního a trvalého. Jsem nadšena, spokojena a vzrušena na nejvyšší možnou míru. (01.10.2012)

Pre mňa na romantickú drámu priam vražedná minutáž. Dlhočizné prechádzky hlavnej hrdinky lesom a totálna stagnácia akéhokoľvek deja miestami pripomínali prírodopisný film. (09.12.2008)

D. H. Lawrence se zcela jistě obrací v hrobě, o tom jsem skálopevně přesvědčena. Při sledování filmu jsem měla od začátku do konce pocit, že jak tvůrci, tak herci naprosto všech rolí knižní předlohu snad nikdy nečetli. Děj se v základní dějové linii sice neodchyluje příliš od knihy, přesto ale vyznívá úplně jinak, než by podle mého měl a v průběhu filmu jsem se nemohla zbavit dojmu, že jde o jakýsi studený, strohý dokument, který je rozsekaný do spousty malých částí, v kterých hlavní představitelé pouze chladně plní rozkazy řežisérky. Měla jsem to štěstí a nebo možná, vzhledem k tomuto filmu, smůlu, že jsem dříve viděla britskou verzi z roku 1993 a nemohu neporovnávat. Starší verze je naplněna city a vášněmi, což se o této nedá říci ani v nejmenším. Hajný Mellors (tady Parkin) je vznětlivý, vášnivý, energický a to Jean-Louis Coullo'ch rozhodně není, alespoň tady tedy ne. A Connie má být zpočátku nejistá mladá dáma svázaná konvencemi, nešťastná ve svém postavení, která ale s Mellorsem najde samu sebe a odhodí veškerý stud a pochyby a vrhne se do vášnivého vztahu se svým podřízeným. A u Mariny Hands jsem nic tomu podobné nezaznamenala. Neustále mi připadala jak malá školačka, která jen kulí oči a přihlouple se usmívá a nesměle cupitá kolem hajného. O siru Cliffordovi ani nemluvím, z rozmazleného, ukňouraného, věčně nespokojeného a sobeckého manžela tady nebylo v podstatě nic a jeho ošetřovatelka paní Boltonová zde neměla téměř žádný prostor, což je škoda. O Francouzích se říká, že jsou mistry v umění milovat. Po tomto "filmovém zážitku" o tom ale vážně začínám pochybovat. Zde je Angličané naprosto trumfli. (12.09.2007)

Dobře vystavěné romantické drama si vystačí s pár herci a několika levnými lokacemi. Nabízí pěknou kameru s citem pro detail, trochu nahoty a sexu (když už byl samotný román někde řazen mezi pornografii) a vlastně mi ani nepřišel tak dlouhý. Jistě, tempo je pomalé, ale také to není žádný akční film. Důležitější je atmosféra, a ta se povedla vykreslit velmi dobře. Celkově se mi film vlastně líbil, ale na čtyři hvězdičky to prostě není (70%). (01.05.2011)

42nd KVIFF 2007 - HORIZONS - Horizonty (22.07.2009)

Film, který zcela jasně vychází z Lawrencova (nejen v tomto románu, ale třeba i novele Lišák) vitalistického pojetí života (a neromantizující sexuality, v žádném případě vášnivé - to bylo Lawrencovi zcela cizí) jako součásti přírody s jejími zákony přežití (ale vyjádřenými jemně a decentně) plus zkušeností dělnického chlapce se sobeckou vrstvou podnikatelů (ovšem na rozdíl od Russellovy verze z britských podnikatelů nedělá téměř fašisty), Navíc filmařsky nápaditě zpracováno (hospodyně píšící dopis lady, scény s koupáním v moři pojaté jako domácí amatérské filmové záběry), s inspirací hlavně v Rivettových dlouhatánských záběrech. (11.01.2011)

Ťažko opísať ten pocit keď dočítam kvalitnú knihu a následne vidím takéto úbohé spracovanie. Rozhodol som sa, že už nebudem vypisovať všetky negatíva a hlavne porovnávať, bola by to urážka Lawrencovho diela. Namiesto toho vám zacitujem úryvok z pôvodného románu, nech vidíte ten rozdiel keď ste dopozerali tento brak. "Jemnosti vášne, výstrelky zmyselnosti. A bolo potrebné, od vekov bolo potrebné vypáliť falošný stud a pretaviť najhutnejšiu rudu tela v rýdzi kov. V ohni čírej zmyselnosti. Za tú krátku letnú noc sa veľa naučila. Kedysi by si bola myslela, že pri tom by žena umrela od hanby. A namiesto toho umrela hanba." D. H. Lawrence - Lady Chatterley's Lover // No a teraz, aby toho nebolo málo, sa dočítam v tunajšom obsahu, že sa jednalo o spracovanie "mladšej literárnej verzie". Neviem síce čo je na tom pravdy, ale už len to slovné spojenie mi príliš nedáva zmysel. A hlavne, čo je to za inú verziu (resp. jej spracovanie), keď jediné rozdiely spočívajú v tom, že začne v štvrtine knihy, postavy sú odfláknuté, časť keď je Connie v cudzine trvá asi tri minúty a koniec je zmenený asi takým štýlom ako keby tvorcovia použili materiál vzniknutý z toho ako si ich decko kreslilo do pôvodnej knihy. A aby som nezabudol, Mellors je premenovaný na Parkina. (25.10.2012)

Podle mého jsou to dvě hvězdičky a plus. Výborné lokace nejspíš svedly režii a kameru k předlouhým záběrům na přírodu, která je jistě důležitá - v tomto příběhu se příroda = přirozenost = přirozený milostný vztah - ale tady už to jde přes míru a nudí to. /21. 3. 2011/ (21.03.2011)

Film se sice docela věrně držel literární předlohy, ale když ono se to tak příšerně vleklo, nemělo to žádný spád, takže to bylo hodně únavné, což je škoda, protože herci vůbec nehráli špatně. (01.03.2014)

D. H. Lawrence má rád, především jeho delší povídky, z románů pak "Sons and Lovers" a "Women in Love", Román "Lady Chatterley’s Lover" nepovažuji za příliš zdařilý. Připadá mi, že se zde hodně chce, ale málo může. Podobně i tento film, kterému navíc chybí Lawrencův filosofický rozměr. Pozn. 1: I když s hodnocením od raroh ***** příliš nesouhlasím, uznávám že "Lišák" je téměř esencí Lawrencových představ o světě a jeho základě. (28.09.2018)

Pěkné, ale na můj vkus příliš decentně zpracované. Oproti knize slabý odvárek. (06.08.2011)

Marina Hands, představitelka Lady Chatterlay, zahrála svou roli opravdu skvěle. Proměna od stydlivé lady, která se vyděsí pouhého pohledu na myslivce bez košile, k nevázané, vášnivé a rozpustilé mladé dívce je pozoruhodná. Téměř o ničem jiném však tento tříhodinový snímek nepojednává a jde vždy o věci nezbytně nutné k pochopení důvodů chování Lady Chatterley. Musím říct, že já osobně jsem se u filmu dost nudila. (25.07.2007)

Hmmm tak tenhle film nenabízí prakticky vůbec nic než jen extra dlouhou stopáž!No a vydržte se skoro tři hodiny koukat na nijakou herečku chodit po lese a sexovat s opravdu nehezkým hajným Robátkem, kterej navíc nemá ani Větrníka - nuda. (26.11.2010)

Tenhle film bych nazval jako "sterilní"... Na diváka působí "nijakým" dojmem, a vztah Lady Chatterley s "gamekeeperem" působí poněkud směšně... (28.08.2007)

To je vtip? :) Proč ty dva skoro nemluvili, a proč se ta žena po pětivteřinovém sexu bez jakékoli předehry tvářila tak zatraceně happy? :) (09.07.2011)

Literární klasika velmi jemně převedená na filmové plátno... živoucí, živelná, životní... až mě zaráží, jak nízké hodnocení tu tento film obdržel... (06.10.2012)

Adaptovat román, jehož význam pro mnohé tkvěl v tom, že šokoval tématem a zpracováním, publiku, které snad již ani šokovat nelze, protože je přesyceno explicitními a zcela popisnými scénami je opravdu úkol těžko řešitelný. U této knihy asi stojí za to, vrátit se prostě ke čtení. A zjistím si zda je dostupná tato verze románu. Děj románu je dnes běžný - nespokojenost, nuda a z ní plynoucí nevěra - za kterou se "hrdinka/hrdina" ve své době "nově" nestydí - jen "svůj upřímný cit tají". Dnes běžné až to děsí. Mě celkem vyhovoval trochu netypický "hajný", který je úplně obyčejný, nejistý mužský a právě touto adaptací jsem se s postavou Parkina trochu smířila. Zatím jsem vždy viděla jeho postavu pojatou mnohem sebejistěji a agresivněji - ne nutně horoucněji. Lady Chatterley není právě hrdinka, s kterou bych dýchala. Podobně jako Bovaryová nebo Karenina(Karenina je ovšem literární klasa) mě její vzlety a pády mohou dojmout, ale soucit s její citovou/sexuální výchovou má své meze. Její tak trochu z dnešního pohledu tuctovost (myšleno pozitivně - citlivá, holčičí Connie) mi taky nepřišla marná. Přesto román opravdu stojí za přečtení. Nicméně děj a pocit knihy (i její politické pozadí a společenské klima té doby tato adaptace plně nevystihuje a je spíš formálně příjemným poklidným pokoukáním, formou, kterou jistě úspěšně prominu a celou žáležitost ochotně zapomenu. (22.08.2008)

Není to bez chyb, ale že je to vysoký nadprůměr mezi adaptacemi, o tom žádná. Ale hleďme na zdejší reakce: ode zdi ke zdi! Pro mě je ale paradox spíš v tom, že tohle je nejlepší filmová Lady Chatterleyová, jakou jsem viděl, přestože vychází z méně známé verze slavné, kdysi zakázané a pronásledované knihy. Jejího ducha vystihuje přesně (a D.H.L.. se zajisté v hrobě neobrací, naopak radostí tancuje kozáčka.) Ano, takto byly britské vyšší vrstvy zbavovány zbytků viktoriánství, když většinu už z nich strahala I. světová válka. Skvělý, citlivý, smutný, ne úplně tragicky vyznívající film. (26.01.2010)