Lady Chatterley
-
Lady Chatterleyová
-
Milenec Lady Chatterley
-
Lady Chatterley
-
Lady Chatterley et l'homme des bois
-
Lady Chatterley
Drama / Romantický / Psychologický
Belgie / Francie, 2006, 168 min
Režie:
Pascale FerranPředloha:
D. H. Lawrence (kniha)Scénář:
Roger Bohbot, Pascale Ferran, Pierre TrividicKamera:
Julien HirschHudba:
Jean-Claude Petit, Béatrice ThirietHrají:
Marina Hands, Jean-Louis Coullo'ch, Hippolyte Girardot, Hélène Fillières, Bernard Verley, Anne Benoît, Jean-Baptiste de Laubier, Sava Lolov, Jean-Michel Vovk, Hélène AlexandridisProducenti:
Gilles SandozStřih:
Mathilde Muyard, Yann DedetZvuk:
Jean-Jacques FerranScénografie:
François-Renaud LabartheMasky:
Kaatje Van Damme57%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
07.03.2007 Imagine Film Distribution |
|---|---|
Na DVD
od:
|
23.06.2008 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
03.01.2011 Blesk |
|
Na DVD
od:
|
17.06.2012 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
25.02.2014 H.C.E. |
MontyBrogan
Ťažko opísať ten pocit keď dočítam kvalitnú knihu a následne vidím takéto úbohé spracovanie. Rozhodol som sa, že už nebudem vypisovať všetky negatíva a hlavne porovnávať, bola by to urážka Lawrencovho diela. Namiesto toho vám zacitujem úryvok z pôvodného románu, nech vidíte ten rozdiel keď ste dopozerali tento brak. "Jemnosti vášne, výstrelky zmyselnosti. A bolo potrebné, od vekov bolo potrebné vypáliť falošný stud a pretaviť najhutnejšiu rudu tela v rýdzi kov. V ohni čírej zmyselnosti. Za tú krátku letnú noc sa veľa naučila. Kedysi by si bola myslela, že pri tom by žena umrela od hanby. A namiesto toho umrela hanba." D. H. Lawrence - Lady Chatterley's Lover // No a teraz, aby toho nebolo málo, sa dočítam v tunajšom obsahu, že sa jednalo o spracovanie "mladšej literárnej verzie". Neviem síce čo je na tom pravdy, ale už len to slovné spojenie mi príliš nedáva zmysel. A hlavne, čo je to za inú verziu (resp. jej spracovanie), keď jediné rozdiely spočívajú v tom, že začne v štvrtine knihy, postavy sú odfláknuté, časť keď je Connie v cudzine trvá asi tri minúty a koniec je zmenený asi takým štýlom ako keby tvorcovia použili materiál vzniknutý z toho ako si ich decko kreslilo do pôvodnej knihy. A aby som nezabudol, Mellors je premenovaný na Parkina.(25.10.2012)
NinadeL
Zatím jsem se bezmezně obdivovala jen verzi se Zdenou Studenkovou a oceňovala jsem variantu s Joely Richardson, nyní musím zatleskat i této. Upřimnost a naléhavost pocitů ztvárněných Marinou Hands a Jean-Louisem Coullo'chem, to je něco nevýslovného. Tak samozřejmého, spontánního a trvalého. Jsem nadšena, spokojena a vzrušena na nejvyšší možnou míru.(1.10.2012)
Cushing
Není to bez chyb, ale že je to vysoký nadprůměr mezi adaptacemi, o tom žádná. Ale hleďme na zdejší reakce: ode zdi ke zdi! Pro mě je ale paradox spíš v tom, že tohle je nejlepší filmová Lady Chatterleyová, jakou jsem viděl, přestože vychází z méně známé verze slavné, kdysi zakázané a pronásledované knihy. Jejího ducha vystihuje přesně (a D.H.L.. se zajisté v hrobě neobrací, naopak radostí tancuje kozáčka.) Ano, takto byly britské vyšší vrstvy zbavovány zbytků viktoriánství, když většinu už z nich strahala I. světová válka. Skvělý, citlivý, smutný, ne úplně tragicky vyznívající film.(26.1.2010)
eileen
D. H. Lawrence se zcela jistě obrací v hrobě, o tom jsem skálopevně přesvědčena. Při sledování filmu jsem měla od začátku do konce pocit, že jak tvůrci, tak herci naprosto všech rolí knižní předlohu snad nikdy nečetli. Děj se v základní dějové linii sice neodchyluje příliš od knihy, přesto ale vyznívá úplně jinak, než by podle mého měl a v průběhu filmu jsem se nemohla zbavit dojmu, že jde o jakýsi studený, strohý dokument, který je rozsekaný do spousty malých částí, v kterých hlavní představitelé pouze chladně plní rozkazy řežisérky. Měla jsem to štěstí a nebo možná, vzhledem k tomuto filmu, smůlu, že jsem dříve viděla britskou verzi z roku 1993 a nemohu neporovnávat. Starší verze je naplněna city a vášněmi, což se o této nedá říci ani v nejmenším. Hajný Mellors (tady Parkin) je vznětlivý, vášnivý, energický a to Jean-Louis Coullo'ch rozhodně není, alespoň tady tedy ne. A Connie má být zpočátku nejistá mladá dáma svázaná konvencemi, nešťastná ve svém postavení, která ale s Mellorsem najde samu sebe a odhodí veškerý stud a pochyby a vrhne se do vášnivého vztahu se svým podřízeným. A u Mariny Hands jsem nic tomu podobné nezaznamenala. Neustále mi připadala jak malá školačka, která jen kulí oči a přihlouple se usmívá a nesměle cupitá kolem hajného. O siru Cliffordovi ani nemluvím, z rozmazleného, ukňouraného, věčně nespokojeného a sobeckého manžela tady nebylo v podstatě nic a jeho ošetřovatelka paní Boltonová zde neměla téměř žádný prostor, což je škoda. O Francouzích se říká, že jsou mistry v umění milovat. Po tomto "filmovém zážitku" o tom ale vážně začínám pochybovat. Zde je Angličané naprosto trumfli.(12.9.2007)
elle
Adaptovat román, jehož význam pro mnohé tkvěl v tom, že šokoval tématem a zpracováním, publiku, které snad již ani šokovat nelze, protože je přesyceno explicitními a zcela popisnými scénami je opravdu úkol těžko řešitelný. U této knihy asi stojí za to, vrátit se prostě ke čtení. A zjistím si zda je dostupná tato verze románu. Děj románu je dnes běžný - nespokojenost, nuda a z ní plynoucí nevěra - za kterou se "hrdinka/hrdina" ve své době "nově" nestydí - jen "svůj upřímný cit tají". Dnes běžné až to děsí. Mě celkem vyhovoval trochu netypický "hajný", který je úplně obyčejný, nejistý mužský a právě touto adaptací jsem se s postavou Parkina trochu smířila. Zatím jsem vždy viděla jeho postavu pojatou mnohem sebejistěji a agresivněji - ne nutně horoucněji. Lady Chatterley není právě hrdinka, s kterou bych dýchala. Podobně jako Bovaryová nebo Karenina(Karenina je ovšem literární klasa) mě její vzlety a pády mohou dojmout, ale soucit s její citovou/sexuální výchovou má své meze. Její tak trochu z dnešního pohledu tuctovost (myšleno pozitivně - citlivá, holčičí Connie) mi taky nepřišla marná. Přesto román opravdu stojí za přečtení. Nicméně děj a pocit knihy (i její politické pozadí a společenské klima té doby tato adaptace plně nevystihuje a je spíš formálně příjemným poklidným pokoukáním, formou, kterou jistě úspěšně prominu a celou žáležitost ochotně zapomenu.(22.8.2008)