Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bývalý nacistický dôstojník stretne v roku 1957 jednu so svojich väzenkýň, židovské dievča z koncentračného tábora. On pracuje ako nočný vrátnik v hoteli a ona je vydatá za významného dirigenta. V tábore to bola láska medzi trýzniteľom a väzenkyňou, ktorá teraz prerastá v úprimnú a oddanú lásku. Nemec necíti vinu za to, čo urobil, a obaja to berú ako prirodzenú vec. Film sa venuje aj fenoménu spolupráce bývalých nacistických vodcov prostredníctvom tajných spolkov, ktoré existovali dlho po skončení Druhej svetovej vojny. (Volodimir2)

(více)

Recenze (24)

Radko 

všechny recenze uživatele

Láska, ktorá si nevyberá, bezpodmienečná, je, spolu s estetizáciou ideológie hlavnou témou filmu. Estetizácia nacizmu je predstavená úryvkami z opier, skladbami vážnej hudby, scénou mužského baletu. Išlo o typický znak elít Tretej ríše. Myšlienky naci ideológie (násilné a zvrhlé) potrebovali zjemniť intenzívnou vášňou k takzvanému vysokému umeniu (opera, vážna hudba, architektúra). Prítomný sadizmus a latentná homosexualita ako príznačné správanie sa elít sedia k hlavným témam filmu ako riť na šerbeľ. Kontroverzné je nabúranie vžitých mechanizmov absolútnej židovskej nenávisti k realizátorom holokaustu. Značne rozpornou je i téza, že takmer celá spoločnosť v Rakúsku, 12 rokov po ukončení vojny, aktívne spolupracovala s podzemnými skupinkami, pracujúcimi na očiste esesákov (hoci, ak si pozriete artistné výkony rakúskeho filmového a ideového undergroundu - myslím najmä viedenských akcionistov - tak to ďaleko od sureálne poňatého naziartu veru nemá:). Pomalé plynutie filmu poskytuje priestor na uvažovanie a strávenie znepokojivých myšlienok a kontroverzií. K deju: ulicami Viedne, lemovanými honosnými budovami a veľkorysými verejnými priestranstvami prechádza elegantne odený muž v klobúku. Mieri do hotela s názvom "Zur Opera". Muž, ako sa ukáže neskôr, je v hoteli nočným vrátnikom (odtiaľ názov filmu). Píše sa rok 1957. Existencia muža s druhoradým zamestnaním, vykonávaným pod rúškom noci, kryje jeho minulosť. Ide o niekdajšieho nacistického pohlavára. Napriek zmene statusu, niečo pretrváva - elegantné oblečenie, láska k opere a baletu, sadizmus. Ten sa naplno prejaví po tom, ako sa v hoteli náhodne zjaví mladá dáma - jeho niekdajšia židovská väzenkyňa a objekt jeho sadistických túžob. Po počiatočnom úľaku z ohrozenia vyzradením, naviažu obaja na sadomasochistický pomer z minulosti a prepukne medzi nimi naozajstná láska. Konštrukcia deja, akej sa dopustila režisérka je výnimočná. V dnešnej dobe politickej korektnosti sotva možná. Totiž ide o takú hlavnú dejovú líniu psychologickej drámy (nie paródie), v ktorej by sa Žid alebo Židovka zamilujú do nacistického pohlavára, ktorý ich ako teenagerov psychicky týral a sexuálne zneužíval. Love story pritom neprebieha počas vlády nacizmu, ale dlho po ukončení vojny. Bez výčitiek, vášnivo, stockholmsky syndrómovo úprimne. Bez edukačného vysvetľovania a potreby zdôrazňovania, že ide o nejakú psychickú vyšinutosť. Dnes nemožné. Značne kontroverzné aj v čase vzniku. ()

Almásy 

všechny recenze uživatele

k filmu som sa dostal prostredníctvom titulnej fotografie Charlotte Rampling v nazi uniforme hore bez, tá ma úplne dostala a dlho dlho som sa k filmu dostával. Night Porter je veľmi zvláštne natočený (ani nie že zvláštne, skôr nešikovne) natočený na tú dobu fascinujúci námet- aké je puto medzi tyranom a jeho obeťou? oceňujem kontextovú odvahu že sa pustili do holokaustu, ktorý je v podaní Cavani trochu romantizujúci (alebo low budgetový) , každopádne scény ako balet, spev Rampling v titulnom kostýme, či záver ako od Truffauta si budem veľmi dlho pamätať. má to atmosféru, ale gule vám to neodtrhne. ()

Reklama

Cushing 

všechny recenze uživatele

Bizarérie, která má své klady a zápory, ale které nesluší rozvleklé tempo. Já sám, ačkoli jsem hrdinčiny nedobrovolně-perverzní pohnutky chápal, jsem se nedokázal oprostit od naprostého chladu k postavám a k tomu, co s nimi bude. Podle mého ten film neví, čím chce vlastně být. Komornější ráz -- pouze on a ona, jejich šílené drama, bez zbytečných esesáků -- a rychlejší tempo by ho zvedly o hodně výš. I tak to stojí za jedno vidění, řekl bych. (Nikoli kvůli Charlotě Ramplingové, která, ač pořád krásná, je tady vyhublá vskutku koncentráčnicky.) ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Příběh o lásce mezi trýznitelem SS a vězenkyní koncentračního tábora, která vykristalizuje v upřímnou a oddanou lásku. Absurdní láska z absurdního prostředí se jim uchová v paměti a oni se opět potkávají. Zvrácený Romeo a Julie proti všem. Ponížení a ponižování se pro ně stalo znakem lásky. Cítit z druhého strach je vzrušuje a posiluje vytrvat v jejich vztahu. Láska může být někdy také velice jiná a nepochopená od okolí. Film plyne velmi pomalu a není ani tak šokující obrazy, jako myšlenkou na lásku mezi členem SS a vězenkyní - oba to berou jako přirozenou věc a Němec ani necítí vinu za to, co kdy udělal. Tak se to mělo stát, tak to bylo předurčeno, oni byli předurčeni býti bohy. Zkuste toto pustit na sjezdu izraelských přeživších z koncentračních táborů a nedožijete se konce filmu. Výborná Charlotte Rampling! ()

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Na Il Portiere di notte jsem se velmi těšil kvůli tématu, o němž jsem zahlédl zmínku: propojení nacismu a sadomasochismu v prostředí koncentračního tábora. Doufal jsem v alegorii společnosti, která po rozpadu starého řádu a institucí hledá své nové útočiště v „hierarchii neodpovědnosti“ a podřízení, v němž je veškerá odpovědnost na bedrech rozkazujících a rozkazy přináší ohromnou jistotu a klid. Noční portýr ale takový docela není, setkávají se v něm po více než 10 letech dva „milenci“ z koncentračního tábora a dochází k reflexi jejich dřívějšího vztahu, větší roli než onen sadomasochismus ale hraje láska, a jejich příběh je spíše dokladem možnosti vzniku silných pout mezi vězni a vězniteli, popř. toho, že nejsilnější mezilidské vztahy vznikají za nestandardních okolností, kdy před sebou lidé nevidí žádnou budoucnost. Noční portýr je tak filmem zabývajícím se poměrně neobvyklým vztahem a do jisté míry (dis)kontinuitou společnosti před a po válce, v neposlední řadě je též filmem velmi zručně natočeným, s výbornou hudbou a krásně stylizovanými hudebními / tanečními vystoupeními (obzvláště těmi z tábora!). ()

Galerie (77)

Reklama

Reklama