Noční vrátný

Bizarérie, která má své klady a zápory, ale které nesluší rozvleklé tempo. Já sám, ačkoli jsem hrdinčiny nedobrovolně-perverzní pohnutky chápal, jsem se nedokázal oprostit od naprostého chladu k postavám a k tomu, co s nimi bude. Podle mého ten film neví, čím chce vlastně být. Komornější ráz -- pouze on a ona, jejich šílené drama, bez zbytečných esesáků -- a rychlejší tempo by ho zvedly o hodně výš. I tak to stojí za jedno vidění, řekl bych. (Nikoli kvůli Charlotě Ramplingové, která, ač pořád krásná, je tady vyhublá vskutku koncentráčnicky.) (20.06.2008)

Bývalý důstojník SS pracuje jako noční vrátný v hotelu. Píše se rok 1957. Jednou se v hotelu konají operní vystoupení a spolu s dirigentem přijede i jeho žena. V té Max pozná Lucii, krásnou židovku, do které se jako dozorce v koncentračním táboře zamiloval. Jejich láska trvá stále a v současné době jsou ohroženi na životech oba dva. Zejména od tajné nacistické organizace, která sdružuje a ochraňuje bývalé esesáky. (17.10.2020)

Night Porter rozohráva príbeh s potenciálom na Oscara, samozrejme je to béčko ako sviňa a o forme ani obsahu slávnostne písať nebudem, ale nápad za milión to je. 12 rokov po vojne na seba náhodou natrafia bývalí nacistický poručík a židovské dievča, ktorý sa poznali s čias koncentračných táborov. Bývalí Nacista teraz pracujúci ako služba v hoteli a židovské dievča ako žena významného dirigenta sa stretnú zoči voči. Než by ho dievča udalo za zločiny ktoré spáchal počas druhej svetovej vojny jej sa zatúži po Nemeckom arbaiter živote. Stokholský syndróm zapracuje a ona sa znova chce nechať mlátiť ako za starých čias. Bývalí poručík ju prijme v náručí plnej lásky. To sa však nepáči bývalým nacistickým vodcom ktorý od konca vojny stále fungujú v tajných spolkoch a chcú dievča získať a zabiť.. Perfektná zápletka a ani spracovanie nie je vyslovene zlé ale je to očividne Talianska druhá liga. Takže o nejakom svetovom prelome tu nemôže byť žiadna reč. Aj keď ako som hovoril potenciál tu je nesmierny. (26.04.2014)

Na Il Portiere di notte jsem se velmi těšil kvůli tématu, o němž jsem zahlédl zmínku: propojení nacismu a sadomasochismu v prostředí koncentračního tábora. Doufal jsem v alegorii společnosti, která po rozpadu starého řádu a institucí hledá své nové útočiště v „hierarchii neodpovědnosti“ a podřízení, v němž je veškerá odpovědnost na bedrech rozkazujících a rozkazy přináší ohromnou jistotu a klid. Noční portýr ale takový docela není, setkávají se v něm po více než 10 letech dva „milenci“ z koncentračního tábora a dochází k reflexi jejich dřívějšího vztahu, větší roli než onen sadomasochismus ale hraje láska, a jejich příběh je spíše dokladem možnosti vzniku silných pout mezi vězni a vězniteli, popř. toho, že nejsilnější mezilidské vztahy vznikají za nestandardních okolností, kdy před sebou lidé nevidí žádnou budoucnost. Noční portýr je tak filmem zabývajícím se poměrně neobvyklým vztahem a do jisté míry (dis)kontinuitou společnosti před a po válce, v neposlední řadě je též filmem velmi zručně natočeným, s výbornou hudbou a krásně stylizovanými hudebními / tanečními vystoupeními (obzvláště těmi z tábora!). (20.04.2008)

Lylyana Kavany mi ako rejza hovori uplne hovno /fakt, nekecam/ a film je to pre mna len podpriemerny. Dirk Bogarde /Smrt v Benatkach, Victim/ mi do roly nacistu nepasuje ani omylom /taky Welles alebo Marlon Brando uz boli ovela lepsi filmovi nacisti, v roli Himmlera mi smakoval aj Donald Pleasence/. Asponze Sarlot Ramplyng /Vanishing Point/ bola vyborna, ale film ma len podpriemerne kulisy a pomerne nudny pribeh : 30 % (06.02.2016)