Sluha

Perfektná, geniálna, dokonalá, progresívna čierno - biela kamera, kameramana Douglasa Slocombea, a to je úplne TO NAJ, čo by som skonštatoval, zhodnotil, pochválil na tomto, dosť znepokojivom snímku o všestrannej manipulácii človeka človekom. Všimol som si, že nezainteresovaní okoloidúci občania, sem - tam pozreli do kamery, lebo nemali tušenia, čo sa deje. Fox a Bogarde, si vymenia úlohy, najprv pán a sluha, po čase naopak, sluha a pán, Tony si mal dobre premyslieť myšlienku vzatia Barretta do pracovného pomeru komorníka, lebo tento človek kuje veľké plány, ako ho zdecimovať, podviesť, oklamať, nastražiť naň svoju pôvabnú sestru, ktorá je v skutočnosti, jeho snúbenicou, o to prekvapivejšie sa všetko začína vyvíjať v jeho neprospech, že sa stáva poslušným barančekom, ktorý si necháva dobrovoľne vymývať mozgy. Škoda, že Patrick Magee sa v snímku len na pár scén, sotva mihol, ale aj tak by tu preňho nebolo miesta, vo filme na to stačia traja, štyria, aby bol divák totálne opantaný výnimočnými hereckými výkonmi, kamerou, scenárom a réžiou. A práve z hereckého zoznamu vyzdvihujem najmä Dirka Bogarda, ktorý je vo svojej role Huga Barretta maximálne presvedčivý, strhujúci, prefíkaný ako líška, zároveň vo vnútri je slizký a hnusný, na pohľad by ste mu nepovedali, že by vás opil rožkom. Pozor si treba dávať na extra milých ľudí, z ktorých sa vykľujú... (07.10.2016)

Zajímavý film, který se nevyvíjí tak, jak byste si mysleli. Nejprve to vypadá, že to bude možná i komedie o tom, jak bude sluha pomáhat pánovi, ale hodně rychle se to mění v thriller, kdy nevíte, co od sluhy všechno čekat. Ale ani tohle není něco, co by vám snímek skutečně dal, protože tohle je mnohem existenciálnější. Má to potenciál, abyste v tom po každém zhlédnutí objevili něco nového. (11.05.2015)

Komentář obsahuje spoilery. Až do osmdesáté minuty jasných pět, zbytek za dva. Řemeslně naprosto precizně natočený film, s velmi působivou hudbou (vzpomeňte na sílu fagotu ve Slavnostech sněženek) táhnoucí se napříč celým dějem, s vynalézavou kamerou (skvělé záběry v zrcadle, vlastně už první nájezd kamery ve scéně, kdy Barrett vstupuje do domu a přichází ke schodišti, je úžasný). Příběh, který však selhává v tom nejdůležitějším - režisér nepochopitelně odmítl rozvinout divákovi Barrettovu manipulativnost, z hospodského odprošování jsme najednou v situaci, kdy si někdejší přísný pán a jeho gentlemanský sluha tykají, hrají na schovávanou a hází po sobě tenisákem. Jistě, stopáž filmu je i tak už na pokraji únosnosti, ten rychlý a nevysvětlený posun však tohle jinak mistrovské dílo sráží do kolen.___Kolega Ony je vedle jak ta jedle, zmiňovaný dialog je sice skutečně banální a nudný, je však ve filmu naprosto ojedinělý a především má své logické vysvětlení, byl použit jako generalizace (nebo chcete-li, malá ochutnávka z) „povinné“ snobské návštěvy.___ Dirk Bogarde, to je sluha profesionál, Sarah Miles pak neodolatelná svůdnice („Bože, jaké je tu horko..“), do třetice James Fox (který mi silně připomíná našeho Jaromíra Noska, prototyp slizouna) jako namyšlený, ale férový pán. Edit 22.11. 2014: Viděno v dabingu, a dojmy z filmu stejné. Skvělé svícení, vynalézavá kamera, působící hudba. Konec slušně řečeno zazděný. A výborní Etzler, Trojan a Zedníčková v hlavních rolích. (25.02.2010)

Slúžim, slúžiš, slúžime. V každom sluhovi kus pána. Pretože len oni dvaja majú rovnako intímny prístup všade. Nakoľko podriadený vzťah je z hľadiska prirodzeno právnej teórie rovnosti všetkých prirodzene neprirodzený, každý otrok sa snaží zachytiť odlesk trblietavej nádhery toho, pre koho pracuje. Záleží len na jeho šikovnosti a vynaliezavosti, koľko sa komu podarí uchmatnúť z vládcovho bohatstva, moci a manierov., a ako dlho to vydrží. Losey v dômyselne zrežírovanom príbehu ukazuje pána, ktorý sa spočiatku snaží udržať hru v medziach rozkazovačne poslúchacích konvencií. No klinec do hlavičky udrie jeho frajerka, keď lakonicky skonštatuje: "Ty si tak lenivý." A ozaj - developer, ktorý sa dá nahovoriť na megalomanský projekt v Brazílii, extra pracovitosťou ani záujmom oň nevyniká. Vyvolenej srdca manželstvo síce sľúbi , no nekoná. Po tom, čo osirie jeho príbytok, nie je schopný sa postarať ani o jednoduchý poriadok. Prirodzene siahne po prosiacej ruke sluhu, ktorý už raz zradil. V skutočnosti ho potrebuje ako soľ. Úlohu zohráva i explicitne nevyslovená, no v náznakoch zrejmá, mužská erotická príťažlivosť. Je potom celkom prirodzené, že z kašírovanej pokryteckej hry sa stane to, po čom slabošský aristokrat v skutočnosti vždy túžil - nikdy sa nekončiaci dekadentne opilecký žúr. (05.11.2020)

Nahlížení do světa těchto artových filmů bývá pro mne často obrovskou houpačkou, některé podobné kousky mne úplně nadchnou, vyvolají silné emoce, jiné i přes své nesporné silné kvality spíše minou. U Sluhy jsem v poslední půlhodince už doslova trpěl, těžko se mi hledá odpověď, proč. Film jsem před nedávnem po zhlédnutí prvních minut odložil pro rozpoložení na daný styl, díval se úplně v klidu odpočinutý, v případě nutnosti udělal i přestávku. Zpočátku mne film hodně zaujal, už od prvních minut začal přinášet podivně depresivní náladu, ale dostával mne do očekávání, jak se načrtlé vztahy vyvinou. Občas jsem byl trochu otráven z poněkud monotónní formy ve znamení dusivé atmosféry na prostorách jednoho pokoje, ale definitivně to zazdila úplná destrukce všech postav spějící k závěrečnému dění, kdy se skoro ze všech přítomných stávala jakási podivná monstra a celé to začlo nabírat na surrealistických obrátkách. Ač mne povětšinu času zaujala minimálně osobitá experimentální kamera, za cca poslední půlhodinu (a mé dojmy z ní) nakonec musím jít s hodnocením ještě níž, než jsem předpokládal. S Josephem Loseyem jsme se ve finále totálně minuli. 45% (29.12.2019)