Fantom ráje

De Palmove tvorcovské (najmä techniké) trademarky, pretavené do extatického pastišu a priehľadného podobenstva o hudobnom priemysle. Zhustený prehľad dejín klasického hororu, úsmevné metafory, priliehavá obdoba "glam" alebo "shock" rocku. a Gýč a "camp" v najlepšom zmysle slova. Heslovitá encyklopédia atrakcií, ktorá funguje ako divoko pôžitkársky film. (31.12.2017)

Neříkám, že jsem film sledoval přímo s otevřenou pusou a bradou na hrudi, ale přesto jsem se divil tomu, že takto poměrně bizarní dílo nemá obecně mezi filmy kultovnější status, protože by si to rozhodně zasloužilo. Brian De Palma opět dokázal, jaký má cit pro režii a pro jednotlivé scény a daří se mu diváka zaujmout vypiplanými libůstkami, ale hlavně naprosto skvělými hudebními kousky. Ano, ta nejsou nijak moc vizuálně přehnaná, ale tentokrát hudba mluví za sebe. Jen škoda, toho hororu je v tom opravdu málo. (27.01.2014)

Glamrocková variace na FANTÓMA OPERY je o chloupek ošklivějším bráškou ROCKY HORROR PICTURE SHOW. Přestože v kontextu De Palmovy filmografie představovala slepou kolej, stojí určitě za skouknutí díky (a) opravdu dobré hudbě, (b) slaďoučké Jessice Harper (SUSPIRIA), a (c) Mistrově - ještě surovým - hrátkám s budováním napětí. (09.08.2004)

Ujetost na entou, která se ještě vynásobila dvojitou dávkou perverze, která se objeví hlavně v konci filmu. Jednou si tak brouzdám televizí a na PRIMA COOL se objevilo tohle. Přepínal jsem to radši mezi všemi kanály a ty kousky co jsem viděl mě rozhodně udivilo co to De Palma v začátku za hovadiny točil. Písně mě nechytly a co více hlavní hrdina je hnusný a odporný jak Paroubek v bikinách. Radši si shánějte thrillerovské a mafiánské Palmovky. (22.11.2010)

Brian De Palma opustil vody Hitchcockovských variací a krvavých mortyátů, aby si odzkoušel vody muzikálu. Pravda, s klasickým Fantomem opery z pera Gastona Lerouxe toho má tato filmová verze společného pramálo, ale o to více je typicky depalmovsky ulétlá, s přehršlí bizarních režijních nápadů, přehrávajících herců a příšerného popu 70 let, které však v konečném efektu tvoří naprosto neopakovatelný divácký zážitek, který režisér ždíme hlavně ze strhujících hudebních čísel, několika podařených mordů a jednoho trefně černohumorného odkazu na slavnou vraždu ve sprše z Psycha, která mě srazila do kolen. Bravo Briane, zajímalo by mě, kolik jsi toho musel během tohoto sladkého období nafetovat! (15.01.2007)