Den nya människan
Uusi ihminen
The New Man
Režie:
Klaus HäröScénář:
Kjell SundstedtKamera:
Jarkko T. LaineHudba:
Michael GalassoHrají:
Lo Kauppi, Ellen Jelinek, Ann-Sofie Nurmi, Nadja Mirmiran, Tobias Aspelin, Linda Kulle, Monica Edwardson, Happy Jankell, Anna Littorin, Bengt C.W. Carlsson (více)Obsahy(1)
Švédsko roku 1951. Vzniká nová společnost, společnost, kde není místo pro sociálně a mentálně slabé. Gertrud je sedmnáctiletá dívka z velmi chudé rodiny. Proti své vůli je umístěna do domova pro mladé ženy. Gertrud se dozvídá, že jedinou cestou ven je "dobrovolná" sterilizace. Gertrud se zamiluje do správce Axela a brzy zjišťuje, že je těhotná. Sní o normálním rodinném životě s Axelem a dítětem a neuvědomuje si, že během sterilizace ji lékař připraví o dítě. Mění tedy názor na chystanou operaci, ale zdá se, že už je příliš pozdě. Existuje jediné východisko: Předstírat duševní poruchu a nechat se poslat do psychiatrické léčebny. Gertrud se podaří obelstít systém, ale zaplatí za to svou vlastní budoucností. (lenuse)
(více)Recenze (44)
║Rozpočet €2,287,772║Tržby Celosvetovo $192,672║ ()
,,TO ROZHODNUTÍ TI OVLIVNÍ CELÝ ŽIVOT, GERTRUDO.…“ /// To bejvávali ve Švédsku časy. Tak třeba tohle místo, kde novým životem nic nezačíná … Laik žasne, odborník se diví a osoba hledající ve filmech něco zajímavýho, vo čem by mohla přemejšlet i po nápisu ,,The End“, má co chtěla. Přesto mám pár problémů. Za prvý nesouhlasím s jednáním Gertrůdy, za druhý nejsem ženská a za třetí, na neinteligentní přemnožování mám taky svůj názor. A tak tady můžu filozoficky blejt vo tom, jak by ten výběr měl bejt víc pohárovej, atd, atd, ale tím se dostáváme zase na počátek všeho: A kdo ho bude provádět? Jak říkám – minimálně k zamyšlení. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Bavěj mě hádanky. Tak třeba tahle: ,,Když ty a tvých šest sourozenců budete mít každý sedm dětí, o kolik víc dětí pak bude v tvojí rodné obci?“... 2.) V mým světě jde hlavně vo člověka. 3.) Thx za titule ,,maxXx“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Drama Nový život je vlastně snímkem o eugenice a malthusiánství, které byly v první polovině 20. století jako ideologie velice populární a hlásala je a inspirovala se jimi ve svém díle celá řada špičkových intelektuálů a umělců. Učení o tom, že je nutné zušlechťovat lidský genofond a bránit těm méněcenným v plození dalších neúspěšných, mělo ohlas právě v těch měšťanských usedlých a bohatých zemích, jako bylo Švédsko nebo Švýcarsko, kde podobné programy skončily až v první polovině 70. let. Vlivní publicisté a státní úředníci předpokládali, že právě chudí mají nekvalitní geny a jejich porodnost je nutné regulovat, a těmto snahám padla za oběť i hrdinka Häröova snímku. Její anabáze po ústavech a psychiatrických klinikách spolu s bojem za právo mít vlastní dítě je nesrovnatelně uvěřitelnější, tragičtější a procítěnější než barvotiskové emoce a manipulace v Renčově dílku Requiem pro panenku. Smutný, ale zajímavý a poučný film. Eugenice zasadil úder nacismus a jeho program likvidace méněcenných národů a duševně nemocných, který tento myšlenkový směr zkompromitoval, takže naštěstí nenapáchala větší škody. Celkový dojem: 80 %. ()
Klaus Härö natočil po filmu Moje matka další úžasný kus. I tentokrát obsadil do jedné z hlavních rolí Mariu Lundqvist, která se v jeho předchozím filmu skvěle zhostila role švédské matky. ()
Na tomto filmu je krásně vidět, jak je psychiatrie a její léčba často poplatná vládnoucí garnituře. Ať jde o komunismus, fašismus, či demokracii, včetně té naší, vždy je takzvaně “normální “ něco jiného. V tomto filmu je největší blázen sám psychiatr. ()
Uff, ti seveřané mají na zvrhlém, systémovém zacházení nějaký patent, či co, tady se děj odehrává v ústavů, který je jakýsi protipól pro lebensborn, akorát, že tam se blonďatě množilo a tady se naopak množení zabraňuje... A je to film velmi silný, ostatně jako většina těch, co se odehrávají v dívčím ústavu (částečně i pro psychicky narušené, u kterých je otázkou, co je narušilo) a právě dějové zasazení se stará o několik scén, které jsou z lidského hlediska až odporné. Bohužel, tam, kde by mělo gradovat finále, se tempo někam vytratí a rozhodně není tak silné, jak by si (snad dokonce reálný, fuj) děj zasloužil. ()
Omračující depresivní drama o genetickém inženýrství, které je o to vÍc překvapující, že má odraz v reálném životě ve Švédsku počátkem padesátých let. Ani v nejmenším by mě nenapadlo, že by něco takového mohlo být tak brzy po zkušenosti s druhou světovou válkou možné. Oni ti Švédové zřejmě vždycky měli k nějakému druhu socialismu, a tedy upřednostňování kolektivního mozku před svobodou jedince, sklony. ()
Film, ktorý je dôkazom vyspelosti švédskeho národa. Iba málokto si dokáže takto otvorene priznať chybu a svoju hroznú minulosť, za ktorú sa musí každý slušný človek hanbiť. Eugenika je svinstvo, ktoré neospravedlňuje ani hlad a biedny stav vtedajšej švédskej spoločnosti. Preto aj keď snímok neoplýva zvlášť výrazným dramatickým a emotívnym nábojom aký by si možno táto ťažká téma zaslúžila, jeho posolstvo a myšlienkový presah je veľmi veľký a to treba oceniť. 75/100 ()
No já nevím. Hlavní hrdinka je nesympatická a nezajímavá. Celá myšlenka sterilizace je sice skvělá, ale celkový výtvor není dle mých představ. ()
Severania o sebe. K veci a bez príkras. Smutný príbeh, do ktorého trošku tej nádeje vnieslo jedno odvážne dievča a snáď aj jedna ľudská vrchná sestra. Klaus zase raz výborne a krásna hudba. ()
Scénu topenia mačiek si mohli odpustiť, nemám rád ich mňaukanie ani zabíjanie zvierat. Aj preto sa držím ďaleko od osád stredoeurópskych Indiánov. A keď Astrid povedala: „Já chci ven odsud!“, pripomenulo mi to aktuálne korona zatvaránie ľudí doma na hajzloch v rúškach. Film je celkovo pomerne nudný, pred spánkom zachraňuje aspoň príjemná husľová hudba, no naozaj mi chýbala väčšia dráma. Toto je totiž fašizmus v praxi a je zvláštne, že my ho dnes vidíme iba v podobe Hitlera či Mussoliniho a iných zverov II. svetovej vojny, pretože ten fašizmus má veľa podôb (dnes napríklad aj v potieraní akýchkoľvek od jedného povoleného názoru na liberálne témy či pandémiu). My si sypeme popol na hlavu za minulosť, no netreba zabúdať, že škandinávske krajiny boli najväčšími kolaborantmi a ostalo to v nich v podstate dodnes. Tento príbeh je spred polstoročia, ale keď si pozriete film Zlo (2003), napadne vám, že tie skostnatelé náckovsko-aristokratické štruktúry vládnu v krajinách ako Švédsko dodnes. ()
V istých momentoch mi behali zimomriavky po chrbte, nad tým čo sa vo filme dialo. Skutočnosť pritom bola určite ešte horšia. Tak ako sme u nás mali obdobie "komunizmu s ľudskou tvárou", vo Švédsku by som toto nazvala takmer "nacizmom s ľudskou tvárou". Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Dívčí blázinec, no dobra napravné zařizení no teda banda holek, na které když koukáte se celkem nudíte a příběh filmu vás moc nebere takže na takové to jedno zkouknutí a to vím že názor nezměním a určitě do další šance se podívat nepujdu. ()
Viděno: 16.08.2014 (DVD). ()
Film odkrýva temnú stránku eugeniky, uvádzanej do praxe. Veda, ktorá sa snažila dosiahnuť rozvoj spoločnosti tak, že sa snažila zabrániť sociálne, fyzicky, mentálne a rasovo nevhodným ženám v reprodukcii, je v tejto komornej švédskej dráme s ľahkosťou spochybnená. Nakoniec, ťažko si predstaviť ako by asi vyzerala spoločnosť elity, úplne bez „dementov“, ktorí by na ňu pracovali. Film sa odohráva v 50. rokoch 20. storočia v tábore, v ktorom sú zastúpené všetky vyššie uvedené kategórie žien. Hrdinka spočiatku ani nepozná význam slova „sterilizácia“. Jej nevedomosť len zvyšuje napätie a zvýrazňuje tragédiu postáv okolo nej. Dej filmu sa vyvíja nenápadne, ale rovnako nenápadne naberá aj silu – je to silný príbeh ľudskosti. Vzbura hrdinky ma zaskočila, záver privaril v kresle. Život sa nedá spútať, prerazí si cestu. Nedá sa ani nalinajkovať, nájde si svoj smer. Nepomôžem si, ale páčilo sa mi to. ()
Trochu mi film ve své podstatě připomněl Requiem pro panenku. A vůbec nemůžu uvěřit, že se zakládá na skutečných událostech. Jak málo o našich severních sousedech víme ... Snad se eugenika a selekce lidí podle úředně stanovených parametrů zase nevrátí i do našich končin. ()
Harö přichází s dalším silným příběhem z nedávné skandinávské historie, avšak lákavé a kontroverzní téma ještě neznamená kvalitní film. Zde mi bohužel vadila jistá dramaturgická nevyváženost, film ničím nedokáže překvapit, spíše jen líně plyne a na emoce je dosti skoupý. Nekonají se ani vizuální orgie, prostředí kameramansky není příliš vděčné a ani herecké výkony, až na Mariu Lindquist, mě příliš neoslovily. Vychází jen mírně nadprůměrné drama, které v člověku hlubší stopu nezanechá, až na tu faktografickou. ()
smutný príbeh o vyčlenení určitej skupinke ľudí lebo vraj nespĺňala požiadavky "modernej a skvelej čistej doby" ... ()
Svojou atmosférou a (bez)nádejou mi tento film veľmi pripomínal Never Let Me Go. Severania už tradične opäť "bez servítky" podali príbeh o snahe odstrániť genofond sociálne slabšej vrstvy. No tie kritéria o rozhodovaní, kto je vlastne menejcenný by ma fakt zaujímali, lebo práveže tí nadbytoční pôsobili ľudskejšie ako tí akože nadpriemerní (teda aspoň oni seba sa za takých považovali). Dej príbehu síce nebol nijak obzvlášť výnimočný, ale hlavne tá atmosféra a vzťahy medzi dievčatami vytvárali ten efekt, že človeka to donútilo premýšľať nad tým, že kto je vlastne ten "normálny". Záverečná "revolúcia" Gertrudy bola skvelým zakončením celého filmu. ()
1361. hodnocený film: ()
Související novinky
Cyklus severských filmů
V Bio Oko už od srpna probíhají každoroční projekce skandinávských filmů, pořádané sdružením Skandinávský dům. Už zahájená „thrillerová sekce“ (Skandinávci tímto žánrem prosluli – zeptejte se třeba… (více)