Den nya människan
Uusi ihminen
The New Man
Režie:
Klaus HäröScénář:
Kjell SundstedtKamera:
Jarkko T. LaineHudba:
Michael GalassoHrají:
Lo Kauppi, Ellen Jelinek, Ann-Sofie Nurmi, Nadja Mirmiran, Tobias Aspelin, Linda Kulle, Monica Edwardson, Happy Jankell, Anna Littorin, Bengt C.W. Carlsson (více)Obsahy(1)
Švédsko roku 1951. Vzniká nová společnost, společnost, kde není místo pro sociálně a mentálně slabé. Gertrud je sedmnáctiletá dívka z velmi chudé rodiny. Proti své vůli je umístěna do domova pro mladé ženy. Gertrud se dozvídá, že jedinou cestou ven je "dobrovolná" sterilizace. Gertrud se zamiluje do správce Axela a brzy zjišťuje, že je těhotná. Sní o normálním rodinném životě s Axelem a dítětem a neuvědomuje si, že během sterilizace ji lékař připraví o dítě. Mění tedy názor na chystanou operaci, ale zdá se, že už je příliš pozdě. Existuje jediné východisko: Předstírat duševní poruchu a nechat se poslat do psychiatrické léčebny. Gertrud se podaří obelstít systém, ale zaplatí za to svou vlastní budoucností. (lenuse)
(více)Recenze (44)
I kdyz uz se natocilo dostatek filmu o dospivajici mladezi v ruznych zarizenich po celem svete, tak Novy zivot je svym pribehem a zpracovanim urcite z tech lepsich. A prispivaji k tomu i kvalitni herecke vykony a odtazita atmosfera... ()
asi by to chcelo päťku, ale tá filozofia, ktorá je skrytá v pozadí tejto drámy je mi tak odporná ... že sa radšej zdržím komentára. Film je podmanivý nielen príbehom a pocitmi Gerdtrudy, ale aj zaujímavými dramaticko - nostalgickými sláčikmi čoby hudobný podmaz ()
Skvělé herecké výkony, silný námět, teskné smyčce, poválečné Švédsko... Dlouho nezapomenu. ()
Švédská a celkově skandinávská kinematografie si také drží furt vysokou laťku. Skvěle natočený film, který vyníkajícně vystihuje poválečné období ve Švédsku a všechny manýry této země, které v sobě nesli prvky fašismu a které postupně museli být v této zemi likvidovány. Velice drsný a pesimitický ale významný příběh se skvělým filmovým zpracováním... Doporučuji! Je na co koukat. 90% ()
"Mám říct co si myslím,nebo co se sluší?" ..... Mám pocit, že nejvíc mentálně zaostalej byl tady ten doktor z ústavu a ti, co měli stejný názor jako on. Vzhledem k tomu,že příběh je natočený podle skutečných událostí, klepu si ještě víc na čelo jaký volové a milky to tenkrát měli ve Švédsku práva ničit životy zdravých mladých holek. ()
Jediný způsob jak zachránit vlastní dítě je předstíraná duševní porucha. ()
Asi nejvíc mě potěší, když si sednu k filmu, od kterýho naprosto nic nečekám a pak jen koukám a žasnu. Nový život je toho dokonalým příkladem. ()
Když člověk překousne to, že správcem domova pro mladé dívky je vcelku hezký mladík (což by v reálu asi nebylo úplně možné), dostane se mu silného a "krásného" zážitku, který je ještě umocněn tím, že film je natočen podle skutečné události (i když víme, jak to chodí:-)). Severská pochmurná atmosféra nechybí. Skvělé herecké výkony, především hlavních hereček. ()
I když smutný příběh, pro mne balzám na duši, protože v poslední době vídám tak málo dobrých filmů. Silný příběh z padesátých let, vynikající herecké výkony, které se neutápí v dobových dekoracích, ale naopak ční jak holé vykřičníky do studeného vzduchu této temné doby. Je to po Zlu mezi námi už druhý film, který poodhaluje poválečnou dobu ve Švédsku, která se zdá být prosycena dozvuky fašismu a je nepochopitelná, temná, a nezmapovaná. ()
Téma je jistě velmi zajímavé. Zpracování už méně, příjde mi to nemastné neslané. Takovéto téma si nezaslouží takovéto bezemočné zpracování. Nebyl jsem schopný se ztotožnit s hlavní hrdinkou, protože všechny její problémy jako by jí bylo trochu šumafuk. Možná za to může prúměrné herecké zpracování hlavní hrdinky. Ostatní postavy jsou opět nemastné neslané, bez krve. Jedinou opravdu trochu výraznější postavou je doktor. Z mého pohledu promarněná šance na skvělý film. ()
No snad by toto téma šlo natočit i záživněji že ano. ()
Dalsi vyborne drama od Klause Haro. Bylo pro me prekvapeni na konci, ze je to podle skutecne udalosti. O to vice to bylo dojemne. ()
Barnevernet padesátých, ale ještě taky šedesátých a sedmdesátých let. Švédsko stihlo do roku 1975 sterilizovat přes 60 tisíc žen bez jejich souhlasu, čímž se vyšplhalo na první příčku evropského předválečného a poválečného eugenického běsnění. Zdatně mu sekundovala Velká Británie, kolébka eugeniky, ale také Švýcarsko a další země – o USA v tomto směru snad raději ani nemluvě, sterilizace bez souhlasu probíhaly také v Československu. O tomto velmi významném dědictví darwinismu (Galton byl přímo Darwinovým bratrancem) se stále mlčí, skoupé jsou i zahraniční zdroje a v češtině se o něm nedozvíme už skoro vůbec nic, proto jsem vděčna za každý film, který se tématu věnuje. Eugenika 19. a 20. století je obrovskou poskvrnou moderní farmacie, která k ní přitom stále nezaujala zřejmé stanovisko. Bohužel, film samotný za příliš zdařilý nepovažuji, vyznívá spíš jako dívčí románek prodchnutý narušenou představivostí. Realita postižených honbou za rasovou čistotou v Evropě i Americe první poloviny 20. století byla přitom opravdové drama. Předpokládá se, že společně s neregistrovanými záznamy může celkový počet sterilizovaných v „demokratických“ státech Evropy a Ameriky překročit i počet eutanázií mentálně postižených provedených v nacistickém Německu, tj. 300 000 tisíc osob. Netřeba snad dodávat, že o oficiálně deklarované mentální postižení zde při sterilizacích, na rozdíl od ústavů nacistického Německa, samozřejmě nešlo. Například v předválečné Americe byly za rasy nehodné dalšího „rozmnožování“ považovány nejen nativní indiánské rasy, ale především „jižanské“ rasy z Evropy – zejména hispánci a Italové, a příslušníci chudinských vrstev bez ohledu na národnost. ()
Když má mít někdo děti, tak je prostě má mít....Řešení, které ztvárnili v tomhle filmu, je trochu surové. Stejně jako podmínky v "domovech", ve kterých některé ženy/dívky byly nuceny žít, bohužel...Dobře natočená realita té doby. ()
Švédsko roku 1951 má hodně daleko do té relativně milé a sociálně celkem spravedlivé země dneška. Kdepak, prim hrají zcela jiné atributy... Co si budeme povídat, chudí a nevzdělaní lidé nemají různé zábrany a "zábrany" ve svém animálním rozmnožování. Jaká to hrůza, pomyslí si psychiatr pan doktor Berg (mimochodem největší magor ve filmu). To bude konec našich hodnot a civilizace, je potřeba tomu zabránit! Od slov ke skutkům. Ženy (zejména mladé dívky) z chudých rodin se do nové společnosti "slušných Švédů" moc nehodí. Jsou na ně asi trochu "nepřizpůsobivé". Je potřeba je tedy jaksi, ehm...internovat (v zájmu humanity!)). Tato internace plná domácích prací a přísného režimu na pokojích přecpaných až běda má i svůj konec. Děvčata mohou být propuštěna, pokud podstoupí takový drobný lékařský zákrok, po kterém nebudou už mít možnost rodit děti (a zaplevelovat tak společnost slušných lidí). Podobně se nakládalo i s mentálně retardovanými. Hlavní hrdinka Gertruda řeší podobný problém. Zůstat v "domově pro mladé ženy", nebo jít ven, ale bez možnosti mít "normální" rodinu. Situace se ještě více komplikuje když ona hrdinka potká mladíka jménem Axel... Tolik k příběhu. Snímek Nový život není tím filmem, který by fascinoval dějovými zvraty, či něčím podobným. Spíše se podle mého názoru jedná o film, kterým se tvůrci (režisér Klaus Harö a scénárista Kjell Sundstedt) vyrovnávají s dost problematickou minulostí (nejenom) své země (podobné akce eugeniky probíhaly i ve Švýcarsku). Možná je to otázka vyspělosti švédské společnosti, že dokáže o takových záležitostech mluvit, přiznat je a zároveň nepřicházet s trapnými apogiemi typu, "taková byla doba, apod.". Koneckonců i u nás máme s eugenikou svou osobní zkušenost, není to zase tak dávno, kdy stát sterilizoval romské ženy... Ještě smutnější je (a to neplatí jen pro ČR), že ve společnosti existuje nemalé procento těch, kterým se po onom "dokonalém světě" plném "čistých" lidí docela stýská a takovou menší selekci v populaci by asi jen uvítali... Asi bych měl napsat i něco k filmu samotnému. Ten sám o sobě ale není zase až tak zajímavý (čistě po filmové stránce), zajímavým jej činí jeho poselství. To ale rozhodně není málo. ()
Dobreeee. Tazke, ale fajn. Svedsko, 20-te storocie. Clovek by ani nepovedal, ze je to skutocna udalost, ale je, prave som to skumal trocha. Sterilizacia ako riesenie problemu "nevhodnejsich" ludi; slabsich, chudobnejsich.. No niet divu, ze na tomto podklade smerujeme do prdele - pokym sa tu velice diskutuje relativnost pohlavia a nezmyselnost rodiny, v Belgicku prave v tychto dnoch povolili eutanaziu deti. To len na dokreslenie historickeho kontextu - sterilizacia je len jednou suciastkou v puzle tohto mrtveho vlaku. Naco sterilizovat, ked mozeme deti pozabijat v maternici (na Sk rocne okolo 13 tisic), alebo ich zabit pre chorobu, alebo neskor podla uvazenia. A kto prezije v zdravi, ma trocha casu pospekulovat o volbe pohlavia. Tento film do toho drsne presne zapada. 4* v pohode. ()
Obraz Švédska v padesátých letech. Film Klause Härö skvěle zachycuje atmosféru zvláště ve Švédsku tolik oblíbeného sociálního darwinismu a inženýrství. Přesvědčivá atmosféra, motiv silné ženy bojující proti "režimu", skvělé herecké výkony - především v hlavní roli mladičká Julia Högberg a vynikající Maria Lundqvist, vše v doprovodu teskných smyčců - dohromady vynikající drama. Skandinávie se holt nezapře. ()
Vcelku aktuální, vzhledem k tomu, co se právě děje v Norsku. Není důležité blaho jedince, ale blaho společnosti. A o tom, co je blaho společnosti, rozhoduje kdo... ()
Velice silný konkrétní příběh, který mě bez příkras, ale i bez zbytečného sentimentu zanesl do doby, kdy sociální inženýrství bylo modlou a prostorem pro fanatické kariéristy. ()
márdi z vypsaný fixy otěhotnil a chce si to nechat! ()
Související novinky
Cyklus severských filmů
V Bio Oko už od srpna probíhají každoroční projekce skandinávských filmů, pořádané sdružením Skandinávský dům. Už zahájená „thrillerová sekce“ (Skandinávci tímto žánrem prosluli – zeptejte se třeba… (více)