In a Lonely Place
In a Lonely Place
In a Lonely Place
Režie:
Nicholas RayScénář:
Edmund H. NorthKamera:
Burnett GuffeyHudba:
George AntheilHrají:
Humphrey Bogart, Gloria Grahame, Frank Lovejoy, Carl Benton Reid, Jeff Donnell, David Bond, June Vincent, John Mitchum, William Ching, Charles Cane (více)Obsahy(1)
In a Lonely Place - zoufalý příběh strachu a vlastních pochyb v Hollywoodu. Dixon Steele (Humphrey Bogart), upadající scénarista trpící vyhořením vlastní kreativity, je najat pro adaptaci aktuálního knižního bestselleru. Namísto přečtení knihy požádá šatnářku (Martha Stewart) ze svého oblíbeného klubu o jednoduché převyprávění příběhu. Druhý den ráno je dívka nalezena brutálně zavražděna a Steele je pro policii hlavním podezřelým, nicméně aspirující herečka ze sousedství Laurel Gray (Gloria Grahame) mu poskytne slušné alibi a postupem času mezi ní a Steelem vzniká láskyplný vztah, který je však postupně nahlodáván podivným chováním scénáristy a jeho agresivní povahou, a vznikají pochyby, zda šatnářku skutečně nezabil on. (OG_Swifty)
(více)Recenze (70)
NFR 2007 ()
"I love you, but I'm afraid of you." Tak téhle větě z Grayiných slaďoučkých úst plně rozumím. Taky Bogarta miluju a té jeho postavě bych se teda nechtěl připlést do cesty. In a Lonely Place pochází z roku 1950, který přinesl mimo jiné i dnes již klasické satiry na poměry v americkém showbyznysu Sunset Blvd. a Vše o Evě. A zpočátku se zdá, že by se tento snímek mohl vézt na stejné vlně. Zákulisí Hollywoodu, které neslouží pouze jako laciná kulisa pro zatraktivnění děje, by k tomu přímo svádělo. Ale není tomu tak (byť pár narážek si tvůrci přeci jen neodpustili). Nakonec je to "pouze" skvostná studie jednoho vztahu. Základ tvoří výtečný scénář, který je svou dobu celkem odvážný a znepokojující (a to i dnes). Ovšem nemohlo by to fungovat bez prvotřídních herců a pověstné jiskry mezi nimi. A ta tu je s takovou silou, že se upřímně divím, že z toho v kinosálech nechytal celuloid. Už jen ty jejich vzájemné pohledy při seznámení na policejní stanici... To se dnes už nevidí. Gloria Grahame si vás svým půvabem omotá kolem prstu během několika vteřin a i herecky je více než rovnocenou partnerkou pro jeden z nejlepších výkonů Bogartovy kariéry. Ten je po celou stopáž v roli inteligentního surovce tak mrazivě přesný, že člověka až napadá, zda nakonec nehraje tak trochu sebe sama. Kapitola sama pro sebe je závěrečná desetiminutovka kdy herecké výkony gradují ruku v ruce se scénářem a to až k neodvratitelnému finále. A kvalita tohoto filmu netkví jen v tom závěru. Kdepak, je rovnoměrně rozložena na celou hodinu a půl. ()
Bogart si tady vystřihl jednu ze svých nejošklivějších a nejlepších rolí - cynického scenáristu s násilnickými sklony.Touto nepříjemnou náladou je nakažen celý film. I ten vztah mezi hlavními postavami je podán jinak než je obvyklé, žádná pohádková romantika. Jen ta silnější chemie mi chybí k nejvyššímu hodnocení. 90%. ()
// Zdrcující anti-romantický film s vynikajícím Humphrey Bogartem. V podstatě se jedná o ten nejčernější možný scénář vztahu mezi spisovatelem a jeho osudovou ženou, takže tu nechybí násilí, paranoia, ani gradující napětí (nebo už spíš vypětí?) až do samotného konce, protože pochyby o nevinně hlavního hrdiny se derou ven s každou další minutou. Na Valentýna jako dělané. 10/10 "Why can't he be like other people?" "Like other people - would you have liked him?" ()
Skvělý Bogart jako failující hollywoodský pisálek & magnetický cynik/ potížista (Grahame je též výborná), velmi chytrý scénář, napínavý temný melodrama s otazníkem až do vypjatého finále, přičemž divák celkem dlouho vůbec neví, v co že se to příběh vyvine. Lidsky vzato drsný, poutavý a bez chyb. #Noirvember ()
Neuvěřitelně ostrý a místy vyloženě odpudivý Bogart a mnou doposud ostudně podceňovaná, zvláštně krásná Gloria Grahame ve filmu znepokojivě přesahujícím noirovou škatulku. Odvážné a silné. ()
Naprosto špičkový noir. Zatím nejlepší role Bogarda, kterou jsem viděl. Na těchhle filmech mi vždycky vadí, že rozehrají hru plnou narušených a zvrácených charakterů, ale končí povětšinou v nesmyslném happy endu nebo smíření. Na opuštěném místě se tomu elegantně vyhnulo a nabízí tak úžasný příběh s cynicky trefným závěrem. ()
I was born when she kissed me... I died when she left me... I lived a few weeks while she loved me... Bogart si znovu získal mé sympatie - vražedné pohledy a výbuchy maniakální posedlosti jeho cholerického sadisty Dixona Steelea jsou přesvědčivé až na kost. http://filmnoirblog.blogspot.com/2010/07/in-lonely-place.html ()
„I've killed dozens of people… in pictures.“ Krutá romance s hroty sarkasmu, co bodají do hollywoodských móresů a kriminální zápletkou, co má koncentrovat pochybnosti. Údajně nejlepší Bogartův výkon a to možná proto, že hrál sám sebe. Ukázal při tom dvě neobvyklé tváře. Jak tu komediální, kdy doma drobnými gesty doprovází jednání prosté šatnářky Mildred, tak tu děsivou, když se mu vznítí zápalná šňůra a lidé kolem něj se začnou bát. Ostatně poster s výrazem pana Hydea hovoří za vše.. ()
Jeden nepředvídatelný scénárista, jedna mladá šatnářka, jedna atraktivní sousedka, a zločin, který zamíchá kartami. To je koktejl, který ve výsledku chutná zajímavě, nebál bych se říci neobvykle, ale přece jen má člověk chvílemi pocit, že to není úplně ono. Film samotný byl zajímavý, chvílemi i napínavý, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že je možná i trochu nudný. Vlastně šlo o banální příběh, který by unesl ještě trochu střihu, některé scény mi tam totiž přišly zbytečné. Ale to je jen menší vada na kráse zajímavého filmu, který má velký klad v podobě Humphreyho Bogarta a jeho charizmatu. A kromě toho, tenhle film přichází s geniálním citátem o tom, že jsem se narodil, když mě políbila, zemřel, když mě opustila a žil naplno několik týdnů, kdy mě milovala. Každopádně tenhle film rozhodně stálo za to vidět, byl to zážitek, obzvlášť když jsem ho viděl při promítání pod širým nebem. /Noir Film Festival, 19.8.2017/ ()
Fantastický film. Napínavé, strhujúce, pôsobivé. Navyše pre príbehy zo zákulisia Hollywoodu mám obrovskú slabosť. A Bogart v jednej z najlepších úloh čo som s ním videl. ()
Skvělý film-noir, který je napínavý od svého začátku až po samotný konec, jenž je relativně smutnou tečkou za uplynulými minutami. Bogart jako tradičně září, tentokrát v docela nevyzpytatelné roli, ostatní herci mu zdárně sekundují, hudba dotváří dobrý dojem z jednotlivých scén a já tak nemám problém dát 4* a ještě přemýšlet, zda nepřihodit i tu poslední hvězdu. ()
Skvelý záver to dosť ťahá hore. Scenár je ale dosť nesústredený, akoby nevedel, či má byť romantickým filmom alebo ísť skôr po línii, kto spáchal vraždu v úvode. ()
"I was born when she kissed me, I died when she left me, I lived a few weeks while she loved me." Místy mrazivý, místy vtipný, místy romantický, ale po celou dobu výborný noir o tom, co s člověkem dokáže udělat láska a co naopak nedůvěra! Zážitek z něj navíc umocňují skvělé výkony hlavních představitelů – mezi zuby cedící jednu drsnou hlášku za druhou Humphrey Bogart, kterého bych nechtěl potkat při jednom z jeho výbuchů vzteku a okouzlující Gloria Grahame. ()
Špičkový film-noir s očarujúcim Humphrey Bogartom, ktorý tu v totálne sebadeštruktívnej postave psychopatického scenáristu ukáže, ako sa dá len za jeden deň zničiť vzťah a všetko to krásne čo s tým súvisí. Neúprosný koniec dodáva celému príbehu punc reálnosti, čo je vo filmoch tohto razenia pomerne zriedkavé. ()
Jeden z nejlepších Humpreyho hereckých výkonů - viz. scéna rekonstrukce vraždy z Brubova domu. ()
Spojení romantiky a noiru na mě působilo makabrózním dojmem, ovšem do chvíle, než jsme se potkali s tímto filmem. Evidentně mohou tyto nesourodé žánry fungovat v sympatické symbióze. Jen nevím, co je na filmu mysteriózního, zřejmě prohlášení, že Bogart má hezký obličej. ()
„Mám zásadu nikdy nechodit ven se zákazníky“…. Nechtěl jsem vás vzít ven, ale domů. Ke mně domů…“ Žádnej jinej herec na světě (snad možná O. Nový :o) nepronášel tyto apod. repliky s takovou samozřejmostí jako Humphrey, kdy člověk nemá pocit, že dotyčný odříkává text, ale hraje sám (za) sebe. Takovýhle chlapi se už nerodí! (poslední takový se narodil začátkem června památného to roku 1979, btw moje rodné číslo začíná 790602, to pouze pro pořádek). Slečny prominou?, ale současní nagelovaní frajírci „hrající si na něco jako herce“ nesahají Bogartovi ani po kotníky, (všechna čest těm pár vyjímkám), přičemž by si s nima suše (a grácií sobě vlastní) dotyčný vytřel prdel. Humphrey tentokráte v poněkud odlišnější (záporn(ější), vícevrstvé) roli a pro mě osobně jedné z jeho nejpůsobivějších, kde mohl bezezbytku nechat propuknout jeho neomezené herecké kvality. V případě těchto snímků je konečný úspěch (či neúspěch) vždy (vyjma atmosféry) závislý na scénáři (resp. dialozích) a pověstné chemii ústředního dua. Že tohle bude ten první případ, musí být každému jasné již po prvních pár minutách a definitivně JASNO je při scéně na policejní stanici. Být rovnocenným partnerem (partnerkou) Humphreymu se (po)dařilo pouze hrstce vyvolených. Gloria Grahame mezi ně neochvějně patří! Co koliv dalšího (na adresu tohoto snímku) nemá cenu psát. To již naprosto zevrubně, výstižně a zcela trefně napsal uživ. DaViD´82. Možná bych snad dodal… AMEN s dovětkem, že takovéto snímky se již (bohužel) netočí a točit nebudou. Zaplaťpámbu za „archiv“, neboť je (mou) nesmírnou radostí zjišťovat (resp. utvrzovat se) ve faktu, že tyhle typy snímků mám s každou další projekcí a přibývajícím věkem raději. P.s. pokud KONEC, tak v takovémto podání, kdykoliv, kdekoliv….. 90% ()
Bogart v roli "osudového muže" - inteligentního, umělecky kreativního cynika s násilnickými sklony. Škoda, že film není delší, aby měla hlavní postava ještě více prostoru, protože je díky své charakterové komplexnosti a přesvědčivému hereckému podání radost ji sledovat a poslouchat. A detektivní linie mohla být využita a dořešena přeci jen o trochu zajímavěji. 80 % ()
Nicholas Ray mal pohnutý osud a dosť problematickú povahu. Nečudo, že postavy jeho filmov sú na tom podobne. Bogart sa do role položil, určite nebol iba hercom súkromných detektívov v noirovkách. Film vyznieva nejednoznačne, keď neviete, či hlavnej postave držať palce a veriť jej. Graham je na tom podobne. Ja tento film nepovažujem príliš za noir, viac mi k nemu sedí označenie autorský film výrazného tvorcu. ()