poster

Rusalka (TV film)

Hudební

Československo, 1960, 140 min

Režie:

Ilja Hylas

Scénář:

Jaroslav Kvapil (divadelní hra), Ilja Hylas
  • blackrain
    *****

    Velmi příjemné překvapení nám dnes po poledni nachystala ČT 2 a to překvapení bylo o to větší, že jsem po letech mohla zase slyšet Eduarda Hakena. Ten je jako vodník nezapomenutelný a ten jeho hlas jako zvon. Když někdo řekne Rusalka, vybaví se mi právě Eduard Haken. Pak teprve si vybavím některé árie, z nichž nejznámější je asi Rusalčin Měsíček na nebi hlubokem.(17.1.2010)

  • xenopus
    ****

    Nemožno hodnotit nezaujatě televizní verzi opery, na které jsem pochopil kouzlo této hudební formy. Dnes legendární provedení hudby se starou gardou ND a černobílým obrazem. Naposled jsem tuto verzi viděl tak možná před dvanácti lety - ale kdykoliv chci, v mysli se mi vybaví obrazy vycházejícího měsíce, procházející se Rusalky, tančících vodních víl a z hlubin jezera ozývajícího se vodníka. Technika je dnes přece jen na jiné úrovni, a tak hudbě chybí větší dynamický rozsah a obrazu lepší kvalita a pedantská poctivost filmařského řemesla. Ale kouzlu tohoto starého snímku se těžko odolává - a že opera samotná skutečně kouzelná je!(12.12.2009)

  • tahit
    ****

    Všechno tady bylo úchvatně spontánní a především nádherný zpěv Eduarda Hakena.(21.12.2008)

  • Marthos
    *****

    Rusalka, patrně nejznámější a také nejoblíbenější opera Antonína Dvořáka, nachází své obdivovatele i v pokolení současných posluchačů a diváků, kteří již pokolikáté sledují se zatajeným dechem tragický příběh o lásce a smrti, o touze žít a milovat, o oddanosti, o tom, co pro muže znamená žena a pro ženu muž. Stařičká televizní inscenace, jakkoli technicky nevyspělá, uchovává vedle tanečního umění Oldřicha Stodoly a Yvetty Peškové také hlasy mnoha význačných operních pěvců tehdejší (nejslavnější) éry pražského Národního divadla – Ludmily Červinkové, Beno Blachuta, Marie Podvalové, Marty Krásové a především Eduarda Hakena, který v roli Vodníka nechává rozeznít svůj podmanivý bas, uchvacující krásnou barvou i objemným tónem. Dokonalé souznění tance s hudbou a pohybu s hlasem potom před očarovaným divákem doslova kouzlí iluzi obrazů zachycujících jemné rozhraní mezi fantazií a skutečností.(22.3.2020)

  • elle
    ***

    Nádherný zpěv operních interpretů s hodně spornou vizuální podobou. Bohužel právě zvuková stopa dostala u této archiválie na frak. Teoreticky by to mělo fungovat jako posmutnělá pohádka, kde údajně méně disponovaní jsou přeobsazeni herci či baleťáky, ale.......K Blachutově zpěvu použit divný princ glumovského ražení (hodně použitý baleťák), Haken má nádherný hlas i projev, ale odpudivě směšný kostým jeho postavě právě nepomáhá. Trochu divně je ponechána Marie Podvalová jako cizí kněžna, ačkoliv např. Blachut a jiní jsou přeobsazeni - no nevím - ježibaba paní Krásové je snad i přitažlivější. Kostýmově ježibaba vypadá jen jako starší verze Rusalky. Ucházející zde zůstává naštěstí právě postava Rusalky, kde je půvab (i když trochu na hraně přehraného patosu) zachován. Doufám, že tak krásná hudba dostane někdy trochu svěžejší, nápaditější, podádkovější háv. Nemělo by to být nemožné. Dosud jsem ale tu pravou Rusalku neviděla - ani na obrazovce, ani v divadle. Vždy to byl kompromis. Jsem vděčná za tuto verzi, že je, že žije dál. Rozhodně na mě tato verze působí víc než pozdější barevná verze. To je můj závěr. Není to průšvih. Je to obrovský kompromis. Kompromis plný kompromisů. Ale Haken, Krásová, Blachut - to je krása.(17.1.2010)