Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tajemství, jež po osmnáct let ukrývá stará věž hluboko v lesích, zná pouze víla Dafné. Jen její péčí z malého dítěte, které mělo zemřít vůlí zlé královny, vyrostl princ a následník trůnu (D. Tůma). Co učiní královna Groselis (V. Cibulková) s hrozbou, jež pro ni představuje nečekaný sok? Jak princ naloží se svou láskou k dívce Johance (Š. Ullrichová), schovance kouzelnice Móny (S. Stašová)? Dokáže vůbec žít ve světě lidí bez kouzelné ochrany zázračné mušle? (Česká televize)

(více)

Recenze (20)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

To bylo uvzdychané, unylé, zmatené stejně jako princ, co žije stále ve věži a celou dobu si nechává růst vlasy (takový Locikák) a ani jednou si nesundá korunu. Nikdo ho nehledal, což upřímně řečeno chápu, protože tohle stvoření je dobré leda jako spotřební materiál při výuce mediků. Klára Jandová je hezká, za ni jedna hvězda. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Kouzelnice, která se dokonale vyzná v bylinách i v lidech. Ví, že to, co lidem pomáhá, vedle účinku bylin samotných, je víra a naděje, obého jim k bylinám přidává plnými hrstmi, ač sama na placebo nevěří. Setkáváme se tu s tím, na co narážím v životě denně. Lidé sledují víc slova, než to, co člověk opravdu dělá. Kouzelnice má sice strašné řeči, ale jinak pomáhá na všechny strany a lásky, soucitu a ochoty pomoci má věrtel. Snový, prakticky pořád rozespalý a i v bdění rozmlžený, princ je hezký na pohled, domů by si to nikdo soudný nepořídil ani za zlaté tele. I jeho logika hapurje. "Jak víš, že jsem princ?" "Třeba že máš na hlavě korunu", odpovídá divák u obrazovky. Jak se královna dostala k trůnu, když z ničeho neplyne, že by ho podědila po vzpomínané matce? Jak královna vládla celé říši, když měla jednoho ke zdi přikovaného sluhu (a jak pak ten přicházel k penězům?) a dva kuchtíky a jinak byl zámek pustý? Jak to, že královna neumřela na selhání organismu, když 18 let nespala? Proč královna chodila pořád v brnění? (Přiznejme, že to vysvětluje, proč nemohla spát, brnění totiž ke spaní moc uzpůsobené není. Když mě něco začne hodně brnět, obvykle mě to probudí.) Zvláštní námět, neotřelý příběh, netuctové postavy, tajemná mystická atmosféra se skoro hororovým nádechem a celé to působí, jako když se na to, co bylo z dálky krásným obrazem, podíváte zblízka a vidíte jenom spoustu barevných skvrn. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Pohádkové poselství je zřetelné, ale zpracování stačí na jedno zhlédnutí. Řada scén nedotažena, převládá studiová výprava. Stašová s Mrkvičkou mají dostatek prostoru předvést svůj um. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Přijde mi ta pohádka divná. Ty tři hvězdy jsou hodně slabé, ale na dvě zase není. Minimálně tím poselstvím, že člověk v něco věřit musí, ať je to láska, blízký člověk, přátelství, nebo svět pohádek a víl. Velmi dobře tady hraje Šárka Uldrichová, že hraje dvojroli, jsem si všiml až někdy v půlce pohádky. Ale jinak mi tam trochu vadily ty nedodělky typu Stašová jako kouzelnice, co v kouzla nevěří, nejenom slyší kouzelnou mušli, ale dokonce ta mušle splní přání, nijak se neřešil dál zahozený pytlík s penězi (alespoň třeba jako závdavek do výbavy nebo že jej našel chudý pocestný), a v podstatě nic nevíme o královně - kdo byla její matka, kterou stále vzpomíná (já vím, já vím, předobraz Stašové a Johanky, kam by to bez lásky a touhy po penězích mohlo dojít, chápu - ale byla královnina matka taky kouzelnice bez víry v kouzla či co? Jak si mohla uzurpovat právo na trůn?), dokonce chvílemi to vypadá, že královna dřív mohla být víla (přání létat jako pták - vskutku originální mimochodem, minimálně už od dob těch zelených a modrých potvor z modelíny), a tak bych mohl pokračovat s těmi nedodělky a nedořečenostmi dál a dál. (Prince živil a holil v té věži kdo? Jen ta víla? Kde se tam zcela poprvé vzala a proč?) Plus je ještě za exteriéry. Minus za nevyjasněné postavy a motivace - princ se fakt choval spíše jako dement, i když chápu, že s realitou asi nepřišel do styku (možná mu víla měla přičarovat nějaké knížky na čtení), zásady chování pohádkového světa rovněž sem tam skříply. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Nevydařený pohádkový příběh, kterému korunují špatné herecké výkony prince i víly. Celkově je to celé jakési nedotažené a divné. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Vynikající herecké obsazení až na ty nejdůležitější (kupodivu ne hlavní) postavy, odvaha vyrazit do terénu, v kontrastu s nepěknými interiéry, unylým hudebním doprovodem (který dle mého musí děti spíše děsit, ačkoli není proč) a táhnoucím se příběhem. Další z řady pohádek Svatavy Simonové, u které je lepší něco dělat a sledovat jen po očku (já jsem při ní vařil guláš). ()

forsythia 

všechny recenze uživatele

Musíš věřit! Nějak mi ale celou dobu unikalo čemu. Prohra je v lásce leckdy výhrou. Tomuhle výroku bych ráda někdy přišla na kloub. V některých situacích možná může dávat smysl, ale v kontextu děje této pohádky mi jeho smysl zcela uniká. Atd. atd. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Další z řady nedělních televizních pohádek, které stačí vidět jednou - vícekrát totiž není třeba. Pohádka je sice zasazena do skutečných exteriérů (hlavně lesa), ale její celkové vyznění je tak nějak nijaké. Navíc linie královského prince je nepřehledná a zmatená. Na pohádku příliš komplikované, na dobrou pohádku příliš nudné. Hudba: Ladislav Simon ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Jednoduchá poetická pohádka ve které herecky dominuje Simona Stašová v roli bylinkářky. Zvláštní - pro děti příliš umělecká pohádka v níž se příliš filozofuje a kde hlavní dvojrole víly Dafne a dívky Johanky není vysvětlena. Je to příběh bez začátku a bez konce a co je nejhorší, taky bez humoru. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Příšerná televizní pohádka na nedělní odpoledne, která byla natočená za pár korun. Kulisy v ateliérech jsou doslova otřesné. Nějakou podvodní říši znázorňují levné triky ala mlha na podlaze, která se pomalu plazí po roztrhaných prostěradlech. Aby tam bylo ještě něco umělecky "vkusně laděného", tak uprostřed na polštáři leží hroznové víno. V komnatách zámku nejvíce budí pozornost barevné poháry z umělé hmoty a celou pohádkou provází nějaká umělá mušle na řetízku. Je takovým symbolem celé této poetické pohádky. Bohužel poetika jasně vyznívá nad lyrikou a posílá pohádku ještě do větších sraček. [250. hodnocení, 16. komentář, 41%] ()

hermiona 

všechny recenze uživatele

Novodobé podobenství o podstatě dědičného hříchu. Jestli si člověk přeje něco, co ve skutečnosti nepotřebuje, dostane to někdo, kdo o to možná vůbec nestál. Zázraky pomáhají jenom těm, kterí na ně věří. Televizní ateliér je malý prostor pro takové herecké umění, jakého je schopná Simona Stašová, Vilma Cibulková, Vladimír Dlouhý nebo Ladislav Mrkvička. Je to jako pokoušet se tančit tango v komůrce pod schody nebo na půdě plné harampádí. Mládež kolem se do takového kamrlíku se svým hraním vešla tak akorát. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Přes výborné obsazení bohužel selhává celkový příběh, který je zmatečný a těžkopádný. Docela těžko se v něm orientuje. Spíše bych řekl, že se jedná o kubistické zobrazení nějaké pověsti. ()

Nonna 

všechny recenze uživatele

Pro dnešní děti trochu moc umělecká, ale jinak docela slušná pohádka. Scénář mi dokonce přišel velmi dobrý a neotřelý, jen by stálo za to ho rozpracovat a natočit jako film. A ani by to nemusel být film směřovaný pouze na dětského diváka, protože příběh řeší spoustu dospělých problémů. Výběr herců byl dobrý, Vilma Cibulková v roli zlé královny byla možná chvílemi až příliš zlá, ale nakonec i ona dostala nečekaně šanci, což bylo lepší, než tradiční ztrestání. Malinko jsem nepochopila roli titulní role Kouzelnice, Simony Stašové. Ač měla být asi hlavní postavou, dějů okolo ní se splétalo tolik, že stála tomu všemu tak trochu zbytečná v pozadí. ()

dogrose 

všechny recenze uživatele

Já bych rozlišovala mezi promyšlenou pohádkou s filosofickým nábojem a nejapností. Bohužel tohle je ten druhý případ, navíc postižený koncentrátem typického rukopisu paní režisérky, totiž: moc nevíme, oč tam vlastně jde a někdy se to ani příliš nedozvíme, hrdinové jsou vnitřně rozervaní a řeší rádoby vážné životní otázky, hudba L. Simona je teskná jako vždy (už v dětství ve mne jeho hudba a podobná hudba Otmara Máchy vyvolávala úzkost a pesimismus), patetické nebo nesrozumitelné dialogy, vnitřní monology, melodramatické výlevy a výjevy, nezvyklá jména, asi jako když slovo napíšu pozpátku, rozmlžený obraz.... Jestli má dítě pohádka bavit, musí se s ní ztotožnit, sympatizovat s nějakým hrdinou, fandit mu. Komu tady může fandit, když prakticky není jasné, k čemu pohádka směřuje, takže se dítko musí nudit, případně otravovat rodiče otázkou, co se to na obrazovce vlastně děje? Dávám jednu hvězdičku za kostýmy paní Lesákové, které jsou jako vždy fajn. Než trávit čas s touto pohádkou, je lépe jít ven, a to i v dešti. ()

hanikrivi 

všechny recenze uživatele

Mám moc ráda tyhle snivé, poetické pohádky. I podmanivá hudba a herci byli dobří. Ale do takového Zeleného rytíře, který má stejnou atmosféru, jí chyběla logika a spád příběhu a také výprava. Jinak pěkný námět. ()

Reklama

Reklama