Kouzelnice

Já bych rozlišovala mezi promyšlenou pohádkou s filosofickým nábojem a nejapností. Bohužel tohle je ten druhý případ, navíc postižený koncentrátem typického rukopisu paní režisérky, totiž: moc nevíme, oč tam vlastně jde a někdy se to ani příliš nedozvíme, hrdinové jsou vnitřně rozervaní a řeší rádoby vážné životní otázky, hudba L. Simona je teskná jako vždy (už v dětství ve mne jeho hudba a podobná hudba Otmara Máchy vyvolávala úzkost a pesimismus), patetické nebo nesrozumitelné dialogy, vnitřní monology, melodramatické výlevy a výjevy, nezvyklá jména, asi jako když slovo napíšu pozpátku, rozmlžený obraz.... Jestli má dítě pohádka bavit, musí se s ní ztotožnit, sympatizovat s nějakým hrdinou, fandit mu. Komu tady může fandit, když prakticky není jasné, k čemu pohádka směřuje, takže se dítko musí nudit, případně otravovat rodiče otázkou, co se to na obrazovce vlastně děje? Dávám jednu hvězdičku za kostýmy paní Lesákové, které jsou jako vždy fajn. Než trávit čas s touto pohádkou, je lépe jít ven, a to i v dešti. (15.03.2015)

Pro dnešní děti trochu moc umělecká, ale jinak docela slušná pohádka. Scénář mi dokonce přišel velmi dobrý a neotřelý, jen by stálo za to ho rozpracovat a natočit jako film. A ani by to nemusel být film směřovaný pouze na dětského diváka, protože příběh řeší spoustu dospělých problémů. Výběr herců byl dobrý, Vilma Cibulková v roli zlé královny byla možná chvílemi až příliš zlá, ale nakonec i ona dostala nečekaně šanci, což bylo lepší, než tradiční ztrestání. Malinko jsem nepochopila roli titulní role Kouzelnice, Simony Stašové. Ač měla být asi hlavní postavou, dějů okolo ní se splétalo tolik, že stála tomu všemu tak trochu zbytečná v pozadí. (17.02.2013)

Další z řady nedělních televizních pohádek, které stačí vidět jednou - vícekrát totiž není třeba. Pohádka je sice zasazena do skutečných exteriérů (hlavně lesa), ale její celkové vyznění je tak nějak nijaké. Navíc linie královského prince je nepřehledná a zmatená. Na pohádku příliš komplikované, na dobrou pohádku příliš nudné. Hudba: Ladislav Simon (14.09.2013)

Příšerná televizní pohádka na nedělní odpoledne, která byla natočená za pár korun. Kulisy v ateliérech jsou doslova otřesné. Nějakou podvodní říši znázorňují levné triky ala mlha na podlaze, která se pomalu plazí po roztrhaných prostěradlech. Aby tam bylo ještě něco umělecky "vkusně laděného", tak uprostřed na polštáři leží hroznové víno. V komnatách zámku nejvíce budí pozornost barevné poháry z umělé hmoty a celou pohádkou provází nějaká umělá mušle na řetízku. Je takovým symbolem celé této poetické pohádky. Bohužel poetika jasně vyznívá nad lyrikou a posílá pohádku ještě do větších sraček. [250. hodnocení, 16. komentář, 41%] (08.03.2020)

Přijde mi ta pohádka divná. Ty tři hvězdy jsou hodně slabé, ale na dvě zase není. Minimálně tím poselstvím, že člověk v něco věřit musí, ať je to láska, blízký člověk, přátelství, nebo svět pohádek a víl. Velmi dobře tady hraje Šárka Uldrichová, že hraje dvojroli, jsem si všiml až někdy v půlce pohádky. Ale jinak mi tam trochu vadily ty nedodělky typu Stašová jako kouzelnice, co v kouzla nevěří, nejenom slyší kouzelnou mušli, ale dokonce ta mušle splní přání, nijak se neřešil dál zahozený pytlík s penězi (alespoň třeba jako závdavek do výbavy nebo že jej našel chudý pocestný), a v podstatě nic nevíme o královně - kdo byla její matka, kterou stále vzpomíná (já vím, já vím, předobraz Stašové a Johanky, kam by to bez lásky a touhy po penězích mohlo dojít, chápu - ale byla královnina matka taky kouzelnice bez víry v kouzla či co? Jak si mohla uzurpovat právo na trůn?), dokonce chvílemi to vypadá, že královna dřív mohla být víla (přání létat jako pták - vskutku originální mimochodem, minimálně už od dob těch zelených a modrých potvor z modelíny), a tak bych mohl pokračovat s těmi nedodělky a nedořečenostmi dál a dál. (Prince živil a holil v té věži kdo? Jen ta víla? Kde se tam zcela poprvé vzala a proč?) Plus je ještě za exteriéry. Minus za nevyjasněné postavy a motivace - princ se fakt choval spíše jako dement, i když chápu, že s realitou asi nepřišel do styku (možná mu víla měla přičarovat nějaké knížky na čtení), zásady chování pohádkového světa rovněž sem tam skříply. (15.03.2015)