Bouřlivá dvacátá léta

Na filmu nejvice ocenuji "dobove tydeniky", ktere nastinuji divakovi dobu, ve ktere se dej filmu odehrava. Pak ocenuji vybornou kameru Ernesta Hallera a z hercu Jamese Cagneye s jeho proslulou pravackou a pak Gladys George. Naopak, obsazeni Priscilly Lane do role Jean povazuji za nestastny. Jinak slusna gangsterka, i pres nekolik dejovych otazek. (02.05.2016)

Dojmy z filmu zráža na kolená fakt, že momentálne sledujem tento seriál, ktorý zobrazuje prakticky identické obdobie, gangsterské pletky počas prohibície a vzostup a pád samozvaných pánov mesta. Na tú dobu mohlo ísť o podobne prevratný masterpiece, akým je v súčasnosti spomínaný seriál, dnes už to neni tak úderné a hodnoverné, divácky pútavé tak ostávajú už len herecké výkony, slušná atmosféra a celkom svižné tempo. Príbeh už spadá do kategórie naivných, dialógy tiež neohromia a záver ma tiež neknokautoval. 60%. (30.03.2015)

Dokumentární komentář provádí příběhem, který je výtečně napsaný i zrealizovaný. Aniž si toho divák příliš všimne, doví se všechna základní fakta o americké prohibici dvacátých let se všemi širokými souvislostmi. Promyšlený projekt, skvěle zvládnutý. Příběh sám je veden značně nepředvídatelně, udržuje neustále přiměřenou míru napětí, až dospěje k logickému a přitom ne zcela očekávanému závěru. Tihle filmaři to prostě uměli. (06.12.2009)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)

Dynamické, osudové (u milostné linie jsem se nemohl zbavit pocitu již známého, než mi došlo, nakolik připomíná tu z Artušovského mýtu), snad jen místy vzhledem ke zbytku děje neadekvátně naivní a tu a tam herecky nekonzistentní (Priscilla Lane je příliš často teatrální, Bogart v závěru jakbysmet). Přesto i přes svůj věk nebývale funkční - za což může především dvojice Cagney - Bogart (ten se znovuobjeví v pravý čas, kdy už filmu hrozí polevení na tempu). (29.04.2013)