Řekni, kdo tě zabil

Po první sezóně... Pushing Daisies se tváří jako kouzelná komedie, s několika nadpřirozenými prvky a velkou láskou, která se obejde i bez doteků. Takže je to krásně nezávadné...teda až na to oživování mrtvých. Na první pohled seriál opravdu kouzelný je, nadsazené barevné zpracování upoutá a první díl navnadí. Nápad použít schopnosti k vyšetřování vražd autorům umožňuje na každý díl mít dostatek nápadů k vyprávění. Ovšem postupem času originalita rychle vyprchá, díly se začnou podobat jako vejce vejci a zpočátku zajímavé použití vypraveče začne být neuvěřitelně otravné. Nejenže jeho hlas se oposlouchá, ale neustále vypráví to samé, ideálně každý díl několikrát a k tomu přidává hlášky o evidentních faktech jako kdyby měl diváka za hlupáka, který by to bez něj prostě nepochopil... (1. sezóna - 65%) (12.11.2009)

Malý Ned dokázal pouhým dotykem přivést k životu vše mrtvé. Ten dotyk byl dar, který dostal, ale těžko říct, kdo mu ho dal. Nebyl v krabici, neměl návod ani záruční list. Prostě byl….. 1. série Máte rádi zázraky? Vypravěčskou poetiku jako měla třeba... Amélie? Fantasticky (třeba Burtonovsky...) barevná filmová políčka? Nebaví vás sáhodlouhý detektivní dedukce a laboratorní rozbory stop a zločinců? Chcete místo detektivního týmu raději Šípkovou Růženku Annu Friel? A místo drastických úmrtí raději smrt přičichnutím se spoustou (?) romantiky? TAK JSTE TADY DOBŘE! V těchto příbězích je totiž krimi jen omáčkou pro hodně mluvení a pravidla ,,dotyku“ jsou velmi nešťastná. Ale dotek přece potřebujeme všichni…! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Kriminálka Miami (atd..) je nuda. Já chci vidět hezkou holku a mít touhu chytit ji za ruku. 2.) Umřít výstřelem z pistole umí každej. Já chci víc! 3.) Jsem na sladký a za koláč jsem ochoten dát i bod! 4.) Mám ,,smrtelnou“ alergii. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * 2. série Po třetím díle to VZDÁVÁM !!! Tenhle přeslazenej seriálek prostě není pro mě. Nic převratnýho se tu neděje, pořád je to to samý dokola.... Hodnocení nechávám, protože proti nikomu nic špatnýho nemám. Jen mě to nebaví! (30.11.2010)

Napad je to vazne dobry a originalni, to tady jeste nebylo. Ale zpracovani me prilis neoslovilo. Jednotlive pribehy me nebavi a netouzim jich videt 22. Navic me nezaujaly ani hlavni postavy. Kolacnik zna jen dva mimicke vyrazy – trpitelsky a pritroubly, a kdyby mel misto hlavy kolac, koukalo by se na nej lip. Mezi jedny z mala zajimavosti patri cernoch Chi McBride, pes a dobra kamera. (27.08.2010)

Nachomýtla jsem se k prvnímu dílu a úvodních pár desítek vteřin na to koukala s užasle pootevřenými ústy a neodbytnou otázkou: "Co to, sakra, má jako být?" Hrozně barevné, hrozně groteskní, hrozně divné, hrozně pitomé... ale nedonutila jsem se telebednu vypnout a odejít. Za několik minut byste mě našli s přiblble blaženým úsměvem a občasnými záchvaty chechtání, ten švihlý styl si mě jednoduše podmanil. Každou středu ve 20:15 čekám před televizí, až "Pushing Daisies" zase rozjede svůj černý humor v jásavých barvičkách, jak se zase budu smát sarkastickým hláškám detektiva Emersona Coda, nebo praštěným tetičkám, jak mi zas bude divně u srdce, že se Ned a Chucky nesmějí vzájemně dotknout, že Ned nemůže pohladit ani vlastního psa. Seriál má jedinou slabinu: český překlad názvu. 95% a šup s tím do TOP10! EDIT: Prvotní nadšení nad něčím neotřelým přešlo, nadšení ochladlo, všechno se holt jednou okouká. Pořád však ve středu večer usedám s příjemným očekáváním před TV obrazovku a za třičtvrtěhoďku odcházím s dobrou náladou. 85% (19.08.2010)

Pushing daisies jsem si poměrně zamilovala. Tak nějak se mi líbí ta pestře barevná atmosféra a příjemné vypravování. Je vidět, že se vyřádili i stylisté. Seriál přináší vraždy pojaté v novém a dost originálním stylu. Herecké obsazení je také nadprůměrné, proto seriál vidím jako skvělou oddechovku. Oblíbené postavy: Olive (09.07.2011)