Patty Hewes - nebezpečná advokátka

Tak nevím, není to marné, herecky určitě nadprůměrné, má to určitou atmosféru, ale ten příběh mě nějak nezaujal, přijde mi to jako standardní žánrová klišé, kdo nakoukal víc thrillerů, asi se pro něho až tak moc překvapení v tomhle seriálu (1. sezona) nekoná. Navíc Glenn Close mi naopak přišla stále víc nepříjemnější ve své postavě. (10.03.2009)

Ally McBealová před lety započala mánii právnických seriálů. Zároveň nastavila trend, kterým se takové seriály ubírají. Víceméně každý větší právnický seriál, který přišel po ní (Boston Legal, The Practice, Judging Amy) se zaměřoval více či méně vtipně na osobní životy právníků (soudců) a jejich případů, které obvykle nějak korespondovaly s jejich vlastními problémy. Damages s takovými seriály nemá společného nic než výchozí téma. Právo. Přistupuje k němu z jiného úhlu pohledu. Ally a jí podobní dokazovali, že vtipy o právnících bez duší a srdcí jsou skutečně jen vtipy, Damages z nich prakticky dělá realitu. Ukazuje právníky pohlcené pocitem moci, pro které vítězství znamená všechno. V jejich středu stojí Patty Hewes, za všech okolností královna šachovnice, brilantní a nelítostná, neustále balancující na ostří nože, víc než často sahající po morálně diskutabilních prostředcích. Pro vítězství obětuje všechno, včetně osobního života a rodiny. Vítězství je to, oč tu běží. To je poselství, které se Patty pokouší vštípit své chráněnce. Tou je Ellen Parsons, inteligentní a neobyčejně schopná, především ale nevinná a nezkažená. Rozehraná partie mistra a učně je nepochybně hnacím motorem seriálu. Není to však seriál o normálním životě, je to thriller, ve kterém má každá série vlastní zápletku, a tak neustále probíhá hra kočky s myší, kde nikdy není jasné, kdo je kdo. Příčinou toho jsou jednak plnohodnotní protihráči Patty (brilantní Željko Ivanek, Marcia Gay Harden či Ted Danson), jednak taky způsob vyprávění. Každá řada Damages Vám úvodem odhalí závěr (kupříkladu ukáže, že byla nalezena mrtvola jedné z hlavních postav) a až posléze se k němu propracovává několika vzájemně provázanými liniemi. Proč a jak se tedy vždycky dozvídáme časem v příběhu plném falešných stop a klamů. Z toho důvodu vyžaduje sledování vždycky od prvního až do posledního dílu každé série, naštěstí se (snad vyjma čtvrté série, kde to tak docela nevyšlo) za sledování ve výsledku vždycky bohatě odmění. 85% (02.02.2009)

Atraktivní kombinace příjemného vyprávění z právnického prostředí a tísnivého thrilleru. Příběh, vyprávěný ve dvou časových rovinách, vzbuzuje v divákovi zvědavost a touhu po odhalení, kterého se na konci každé série samozřejmě dočká, ovšem přitom také zjistí, že komplikovanost zápletky působí, hlavně později, trošku uměle, či jakoby na efekt. O zvraty v seriálu totiž není nouze, avšak více než je, oceňuji propracovanou psychologickou hru a manipulace mezi hlavními postavami, tam Damages skutečně bodují... Jinak za sestupnou tendenci v dalších sériích bodík dolů. 7/10 (30.07.2010)

Velmi chytrý seriál, kde jsou scénáristi vždycky o krok před vámi a vy jen sledujete, jak si s vámi zahrávají. Žádná z postav není černobílá a každý si hlídá své vlastní zájmy. 1. řada je naprostá dokonalost. Čím víc se dozvídáte, tím víc vám jednání postav vyráží dech. 2. řada má hvězdné obsazení, ale to přebilo slabší případ. Vztahy mezi postavami jsou ale pořád zajímavé. 3.řada ukazuje, že tvůrci mají narozdíl od jiných seriálů odvahu. První řadu to sice nepřebilo, ale ke konci už to k ní začalo mít blízko. (28.07.2010)

Konečně někdo vytvořil takový skvost, bohužel i chápu, proč může být nedoceněný - protože se diváci nesetkali s takovými lidmi, jaké seriál popisuje, tedy nejspíš se s nimi setkali, ale byli zmanipulováni a pravděpodobně si do konce života neuvědomí, že je někdo takhle zneužívá. A nejspíš skutečně ocenit tohle díllo můžou sami manipulátoři... A achjo, strašný překlad názvu, koukám, že i ve slovenštině to pohnojili. (09.05.2014)