Režie:
Věra JordánováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Šulcová, Josef Abrhám, Ilja Racek, Marie Drahokoupilová, Vlasta Fabianová, Lubomír Lipský st., Jan Přeučil, Petr Svoboda, Martin Štěpánek, Roman Skamene, Věra Koktová, Blanka Vikusová (více)Obsahy(1)
Princezna Veronika (J. Šulcová) je krásná, ale říká se o ní, že se neumí chovat ve vznešené společnosti. Pravá podstata věci je ale jinde. Veronika je prostě upřímná a říká bez obalu, co si myslí. S výchovou dcery se ale tatínek král (I. Racek) nehodlá trápit, Veroniku se prostě rozhodne provdat. U příležitosti jejích osmnáctých narozenin se koná ples a ona si má vybrat ženicha. Kdo je ale ten poněkud legrační Tomáš (J. Abrhám), který princeznu zaujme, a bude jeho vzhled na překážku lásce, která se mezi mladými lidmi začíná rodit? (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Jedna princezna, u které je upřímnost zaměňována za hloupost, tři princové, kdy jeden je poetický ňouma, druhý drsný harcíř válečných polí a třetí rozumný chlapík, leč údajně šeredný. Jeden, druhý i třetí jsou dobře zahraní a to hezkými chlapy, v takhle tvrdě konkurenčním prostředí by ze sebe možná něco princovského vykřesal i ledasjaký ukníkaný chcípák ze současných pohádek. Princezna má, jak už to v pohádkách bývá, hovořící dutý sval, pokud by neměla, těžko by mohla poslechnout hlas svého srdce, jak neomylně zazněla pohádková notorieta. Choholouš mi nepřijde jako špatná milostná přezdívka (znala jsem pár, kde on jí říkal čolku a ona ho nezabila), princ je v tomto ohledu poněkud přecitlivělý. Princezna musela se svým princem překonat něco horšího, než to, že princ není hezký, v tom je zřídka kdy zádrhel, musela s ním překonat to, v čem byl skutečně zakopán pes, že měl sám se sebou nějaký problém. Při veškeré jeho moudrosti mu nedocvaklo, že princezna to, z čeho on má mindrák, vůbec neřeší. Zajímalo by mě, jestli ta reklama na lak na vlasy byla před filmem náhodou. ()
Čtyři hvězdičky za brilantní herectví všech zúčastněných, které dnes již prakticky není k vidění. Kde jsou ty časy, kdy herci dokázali z průměru či podprůměru vytřískat docela zábavnou podívanou. ()
Milá, přívětivá pohádka. Hezké pohlazení po duši. Škoda jen, že černobílá. ()
Nic moc, ale Josef Abrhám je jeden z nejlepších princů, jací se v té době na obrazovkách objevili. ()
"To je skandál !!" ;) Leda tak skandální hype.. Absolutně nepochopená předloha, podivné přehrávačky a dramaturgický průser.. Od Jordánové tohle neberu, protože ta holka vážně uměla, což potvrzuje zde závěrečnou hravou titulkovou sekvencí, jakkoli i ta v souvislostech zcela mimo mísu.. ()
Velice příjemné překvapení, tahle zapomenutá pohádka. V podstatě je to romantický příběh o hledání vnitřní krásy ve spojení s láskou, moudré to zamyšlení nad tím, jakou roli vlastně hraje vzhled. Jana Šulcová s Josefem Abrhámem jsou okouzlující filmový pár a moc se mi líbila dvorní dáma Marie Drahokoupilová, nádherná intrikánka. Pěkné, moc pěkné, spokojenost. ()
Skutečným autorem byl František Pavlíček, Bohumila Zelenková uvedená v titulcích jen takzvaně "pokryla" zakázaného autora a riskovala tím případný postih vlastního zákazu. ()
Abrham hraje prince s chocholem a obocim jako od Brezneva. ()
Jsem nesmírně šťastná, že jsem vyrostla na pohádkách, ve kterých měla idea o tom, co je v životě důležité, ještě místo. Čirá poetika, nadhled a vtip pro toho, kdo si ho najde. Krása slova, pro toho, kdo slyší. Obešli se bez pitvoření, srandy až k popukání... ()
jo, když z ošklivého prince se stane krásný tím, že se učeše a umyje ty namalované pihy, to má pak princezna celkem snadné. A protože jsme v 70. letech, tak zásadní roli tu má prostý lid - proto se král i princezna svěřují zásadně jen chůvě a proto závěr patří nikoli šťastné dvojici, ale mladému a v pohádce úplně zbytečnému švíckovi. ()
Nevím, kde na tomhle hledat ta pozitiva, která na tom vidělo spousty lidí tady. Alespoň tedy podle posledníéch hodnocení. Mě přišel Princ Chocholouš tak trochu jako pohádka od "prince v bílém" Chocholouška. ()
Pohádka se docela odchýlila od původní podoby francouzské pohádky, což bych jí neměl za zlé. Potíž je ale v tom, že vlastní pojetí princezny, která odmítala přetvářku a komformitu (takže vůbec nebyla hloupá, snad jen pro okolí), úplně pohřbí závěr, kdy se tatínek král radí s chůvou a najednou se vynoří (zcela bez logiky) původní verze o hloupé princezně a duchaplném Chocholoušovi. Zajímalo by mě, zda to tak zprasil František Pavlíček nebo Bohumila Zelenková. ()
Moc krásně zahraná pohádka. Jasná ukázka toho, že výborní herci dokážou i s průměrným scénářem, malou výpravou a cenzurou za patami udělat zázraky. Princezna krásná, leč ne nejchytřejší, princové jak z enciklopedie pro prince. Jeden kňučna poeta, druhý silný buran, třetí chytrý šereda s tak sexy hlasem, až člověka napadají nepohádkové myšlenky. Jedna z mých nejoblíbenějších již od plenek. Po letech je velmi zábavné si připomenout, jak začínali herci jako Roman Skamene atd. Naprosto excelentní byla první dvorní dáma Marie Dokoupilová, tak krásná, elegantní a diplomatická, že by se od ní i dnes mohli učit všichni politici. Když jsem tuto pohádku pustila vlastním dětem, moc se jim líbila, až na to, že je černobílá, to jim vadilo. Mně ani po letech ne. ()
Dnes už notně věkem zaprášené, až zdá se, že času muselo utéct mnohem víc. Vyzvedla bych především herecké výkony, milé pohádkové poučení. Je za tím znát silná opora předlohy, a to ji neznám. Šulcová a Abrhám jako pohádkový pár, škoda, že až dosud unikal. ()
Jedna z mých pohádkových srdečních záležitostí. Kombinace Charlese Perraulta a Františka Pavlíčka mně dokonale vyhovuje, ovšem není to už pohádka :-) spíš romantický, poetický film. Princezna si v něm nachází cestu k princi, který je jaksi trochu jiný, než čekala :-) František Pavlíček v něm načrtl myšlenky a hodnoty, které dokonale rozvinul v Princi Bajajovi, Vadim Petrov ještě skládal krásnou hudbu a Josef Abrhám - po zhlédnutí jsem měla pocit, že už se vůbec nedivím paní Šafránkové :-) Pro mě rozhodně nejkrásnější a nejromantičtější z prvních pohádek po roce 1968. Podle Charlese Perraulta byla u nás natočena také např. pohádka "A nebojíš se, princezničko?", která má tak trochu podobné téma. ()
Zdlouhavé a tuším dva dialogy rvaly uši. Já jsem se nudil. Nevím, jak by toto braly děti, ale předpokládám, že žádný super úspěch to nemělo. Za mne tedy s velkou bídou dvacet a to počítám velmi hezkou hudbu. ()
Jak už to tak v pohádkách bývá, král ji chce provdat a ona nechce. Alespoň ne za ty, co se jí nabízí. A přirozeně se zamiluje do někoho úplně jiného. Jenže princ Chocholouš si dá dost na čas, než princeznu sbalí a konečně se rozhodne ji pojmout za ženu. A tak mezitím princezna utíká, vzdoruje a divák trpí. Po sedmdesáti minutách se konečně stane to, k čemu se po celou dobu schyluje. Nutno dodat, že oba hlavní představitele se pohybovali již kolem třicítky a je to docela znát. Nebýt té trojice podivínských princů asi by nebylo u čeho vydržet tak dlouho. ()
Na českou pohádku docela slabota. Veskrze celé o tom, jak je naprd dodržovat dvorní etiketu a jinak klasika ala "jak se dostane Stázina Kubovi za ženu". Dvě hvězdičky dostavá za to, že bylo fakt vtipný sledovat mladičké herce, kteří už jsou teď dávno kmeti, v počátcích kariéry. ()
Moc krásná pohádka, romantická, veselá....Obsazení nemůžu nic vytknout, prostě povedená! :-) ()
Klasický příběh lásky vítězící nad kalkulem a intrikánstvím.... Jana Šulcová byla jistě velmi krásná herečka, ale v sedmadvaceti už byla na osmnáctiletou princeznu přece jenom trochu "přestárlá". Tohle se tvůrcům nepovedlo. Hvězdička dolů. ()