Khuda Kay Liye
In the Name of God
Obsahy(1)
Dva bratři Mansoor a Sarmad jsou zpěváci žijící v dobře zajištěné a liberální rodině v pákistánském Láhauru. Sarmad ale stále více podléha vlivu svých konzervatizvních přátel a začne se hlásit k extrémní větvi Islámu, podle jejichž představitelů je pro muslimy zakázaná i hudba. Jejich sestřenice Mariam zatím žije v Londýně západním stylem života a chce si vzít svého bílého spolužáka Davea. Její otec ovšem neunese nátlak místní muslimské komunity a pomocí úskoků odveze dceru do zapadlé pákistánské vesnice u afghánských hranic, kde ji proti její vůli provdá za Sarmada. Mezitím Mansoor odletí do Chigaca studovat hudební školu, kde se také seznámí s pohlednou dívkou Janie a oba uvažují o svatbě. Jenže pak příjde jedenácté záři a kvůli nedorozumění, kdy jej opilý sikh označí za teroristu, je Mansoor zatčen FBI a tvrdě vyslýchán, ač proti němu neexistuje jediný důkaz...
Snímek, jemuž se připisuje výrazná zásluha na probíhající obrodě pákistánské kinematografie pojednává o nelehké situaci, do níž se Pákistánci a muslimové obecně dostali v době po 11. září. Vzniklo napětí nejen mezi muslimy a západním světem, ale také mezi fundamentalistickými a liberálními větvemi muslimů samotných. Moderní a vzdělaní muslimové se vztahem k západnímu stylu života jsou chyceni do pasti mezi fundamentalisty, kteří je obviňuji ze zrady své víry a národa, a západní civilizací, která v nich pro jejich původ vidí potencionální hrozbu. (Niktorius)
(více)Recenze (6)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,432,378║ ()
Zatímco například bollywoodský New York (2009) zpracovává přímou akci a reakci po 11. září v poněkud jiném světle, Khuda Kay Liye v sobě mísí i seriózně nepohádkový příběh Namaste, London (2007). Čili v této odvážné pákistánské verzi sledujeme příběhy z obou světů. Otec, který ač vychoval svou dceru v Londýně, ji unese a násilím provdá v jeho rodném kraji... Za zetě si vybere bývalého populárního zpěváka, který se přiklání k extremizmu. A shodou okolností ve stejné době jeho bratr odchází do zásadně demokratických USA, ve kterých na krátký čas nachází šťastné manželství. Vše se prolíná v momentě, kdy liberální Mansoor je mučen v protiteroristickém lágru a extrémistický Samad stojí před soudem v kauze jeho falešného manželství. Pointou všeho je scéna výkladu Koránu v podání Naseeruddina, která poukazuje na rozdíly v interpretaci, které tak trpce rozdělují životy lidí. #pakistanskyvecer ()
I LOVE USAMA. ______________ Kdybych měl hledat nejbližšího příbuzného pro svůj první pákistánský film (pákistánská kinematografie utržila značné rány při odtržení Bangladéše a mnohých mocenských zvratech v zemi, pro Evropana je to tudíž s její dostupností špatné), asi by to byl indický snímek Rang De Basanti. Vůbec je dobré mít něco nakoukáno z indické kinemtagrafie (s níž snímek pojí společné historické a kulturní kořeny a Naseeruddin Shah :-)) protože pak určitě nebudete mít problém se stopáží, schématičností a značnou doslovností - tedy s prvky, které v západních filmech většinou vnímáme negativně, ale k oblasti indického subkontinentu už prostě patří. ______________ Nejslabším článkem jsou nakonec asi herci (většinou debutanti), jejichž strojený přednes často ruší; zvlášť u těch anglicky mluvících. Naopak posila z Indie v podobě Naseeruddina jednoznačně exceluje. Nijak agresivní a ideově kontroverzní (pokud nejste muslimský radikál) film tepe hlavně do náboženského fundalizmu, zaměňování víry s kulturou a pokrytectví mnoha "správných" muslimů, kteří ač sami zásady svého náboženství porušují hrubým způsobem, odsuzují své mladé souvěrce jen kvůli jejich oblékání a "západnímu" stylu života. ______________ Jde tak stejnou měrou o kritiku vlastních řad, jako o protipól k plíživé anti-muslimské propagandě, jenž se vkradla i do našich médií (z úst amerického vyšetřovatele, který vede "posílený výslech" vůči jedné z postav, zazní několik naprosto evergreenových výroků, jimiž jsou muslimové mláceni po hlavách snad v každé internetové diskuzi na toto téma). ______________ P.S: Pozor, existuje ještě výrazně kratší (méně provokativní) verze, kde například chybí celá podzápletka se soudem a mnoho dalších prvků. ()
Zatím jsem neviděla, ale ráda bych. Podle toho, co jsem kde četla. Více zde. ()
Film stojí za to vidět hlavně z jednoho prostého důvodu, a to pochopit určité jiné vnímání světa, kdy se režisér nebojí říznout do vlastní kultury tak, jak se to v českých filmech nikdo pořádně neodváží. Ano, někdy to v dialozích zaskřípe, přece jen se tu asi hodně pracovalo i s neherci, ale to filmu na síle neubere. K nejsilnějším scénám řadím soudní řeč znalce Koránu na téma hudba a oblečení v islámské kultuře (náboženství versus národní kultura) a pak také scénu na visutém laně... ()
Highlight of the movie was Naseeruddin Shah's monologue about culture and religion, and different interpretations of religion. It was thought provoking. Otherwise, rest of the movie could have been better. Some of the dialogues were cliche and narrow-minded, for instance that Taj mahal reference. Acting was also below par but nice music and good effort to make a movie on such an important topic. ()