poster

Ve jménu Boha (festivalový název)

  • urdština

    Khuda Kay Liye

  • anglický

    In the Name of God

Drama

Pákistán, 2007, 177 min

Režie:

Shoaib Mansoor

Kamera:

Neil Lisk
  • danliofer
    *****

    Film stojí za to vidět hlavně z jednoho prostého důvodu, a to pochopit určité jiné vnímání světa, kdy se režisér nebojí říznout do vlastní kultury tak, jak se to v českých filmech nikdo pořádně neodváží. Ano, někdy to v dialozích zaskřípe, přece jen se tu asi hodně pracovalo i s neherci, ale to filmu na síle neubere. K nejsilnějším scénám řadím soudní řeč znalce Koránu na téma hudba a oblečení v islámské kultuře (náboženství versus národní kultura) a pak také scénu na visutém laně...(10.8.2013)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $2,432,378(21.7.2010)

  • Niktorius
    ****

    I LOVE USAMA. ______________ Kdybych měl hledat nejbližšího příbuzného pro svůj první pákistánský film (pákistánská kinematografie utržila značné rány při odtržení Bangladéše a mnohých mocenských zvratech v zemi, pro Evropana je to tudíž s její dostupností špatné), asi by to byl indický snímek Rang De Basanti. Vůbec je dobré mít něco nakoukáno z indické kinemtagrafie (s níž snímek pojí společné historické a kulturní kořeny a Naseeruddin Shah :-)) protože pak určitě nebudete mít problém se stopáží, schématičností a značnou doslovností - tedy s prvky, které v západních filmech většinou vnímáme negativně, ale k oblasti indického subkontinentu už prostě patří. ______________ Nejslabším článkem jsou nakonec asi herci (většinou debutanti), jejichž strojený přednes často ruší; zvlášť u těch anglicky mluvících. Naopak posila z Indie v podobě Naseeruddina jednoznačně exceluje. Nijak agresivní a ideově kontroverzní (pokud nejste muslimský radikál) film tepe hlavně do náboženského fundalizmu, zaměňování víry s kulturou a pokrytectví mnoha "správných" muslimů, kteří ač sami zásady svého náboženství porušují hrubým způsobem, odsuzují své mladé souvěrce jen kvůli jejich oblékání a "západnímu" stylu života. ______________ Jde tak stejnou měrou o kritiku vlastních řad, jako o protipól k plíživé anti-muslimské propagandě, jenž se vkradla i do našich médií (z úst amerického vyšetřovatele, který vede "posílený výslech" vůči jedné z postav, zazní několik naprosto evergreenových výroků, jimiž jsou muslimové mláceni po hlavách snad v každé internetové diskuzi na toto téma). ______________ P.S: Pozor, existuje ještě výrazně kratší (méně provokativní) verze, kde například chybí celá podzápletka se soudem a mnoho dalších prvků.(18.7.2009)

  • NinadeL
    ***

    Zatímco například bollywoodský New York (2009) zpracovává přímou akci a reakci po 11. září v poněkud jiném světle, Khuda Kay Liye v sobě mísí i seriózně nepohádkový příběh Namaste, London (2007). Čili v této odvážné pákistánské verzi sledujeme příběhy z obou světů. Otec, který ač vychoval svou dceru v Londýně, ji unese a násilím provdá v jeho rodném kraji... Za zetě si vybere bývalého populárního zpěváka, který se přiklání k extremizmu. A shodou okolností ve stejné době jeho bratr odchází do zásadně demokratických USA, ve kterých na krátký čas nachází šťastné manželství. Vše se prolíná v momentě, kdy liberální Mansoor je mučen v protiteroristickém lágru a extrémistický Samad stojí před soudem v kauze jeho falešného manželství. Pointou všeho je scéna výkladu Koránu v podání Naseeruddina, která poukazuje na rozdíly v interpretaci, které tak trpce rozdělují životy lidí. #pakistanskyvecer(10.8.2013)

  • HarryB
    ***

    Highlight of the movie was Naseeruddin Shah's monologue about culture and religion, and different interpretations of religion. It was thought provoking. Otherwise, rest of the movie could have been better. Some of the dialogues were cliche and narrow-minded, for instance that Taj mahal reference. Acting was also below par but nice music and good effort to make a movie on such an important topic.(29.8.2014)

  • - Snímek byl promítán i v Indii, kde se předtím již čtyřicet let žádné pákistánské filmy neuváděly. (Niktorius)

  • - Po týdnu promítání oznámil režisér, že dostal několik výhružek smrtí od náboženských extrémistů. Na rozkaz pákistánského premiéra mu poté byla přidělena ochranka. (Niktorius)