Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tři povídky Oscara Wildea plné ironie a romantiky zfilmoval v roce 1942 pro Hollywood legendární francouzský režisér Julien Duvivier. První příběh vypráví o nešťastně zamilované Henriettě (Betty Field), která je nespokojná se svým ošklivým vzhledem a využije tak nabídky starého pána v podobě bílé masky krásy, v níž se vydává za mladým studentem na ples... Druhý příběh vychází z povídky „Zločin Arthura Savila“ o vznešeném lordovi (Edward G. Robinson), který se při věštění z ruky dozví, že v blízké budoucnosti má někoho zavraždit. Lord Savil chce mít tento svůj hřích co nejdřív za sebou a rozhodně se neodkladně jednat... Třetí povídka se z velké části odehrává v prostředí cirkusu: artistu Paula Gaspara (Charles Boyer) pronásledují sny o pádě při svém kaskadérském kousku, což negativně ovlivní jeho výkon. Onedlouho se rovněž setkává se svou vysnívanou dívkou (Barbara Stanwyck), která na něj chystá nemilé překvapení... (Willy Kufalt)

(více)

Recenze (4)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Tři povídkové příběhy, které balancují na hranici uvěřitelnosti a vždy mají dobrou pointu. Nejvíc mě bavily první dva o ošklivé zapšklé dívce, která na jeden večer dostane šanci být krásná a druhý o muži, který uvěřil předpovědi jasnovidce, že někoho zabije. Přirovnání k Věřte nevěřte je docela trefné, i když tyto příběhy mi přišly trochu uvěřitelnější :-) ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Tak a máme jí zde, továrnu na sny a iluze jménem Hollywood a jeden z mnoha výtvorů doby, kdy filmové příběhy na stříbrném plátně nabízely divákům možnost na hodinku a půl zapomenout na kruté válečné dění ve světě. I dnes filmy pro pamětníky mohou bezvadně fungovat jako chvilky pro možnost zapomenout na starosti běžného dne. Tenhle kousek, jak název předpovídá, má v sobě kus smyslu i fantazie, od samého úvodu neskrývá, že vypráví postarší vymyšlené příběhy s nadsázkou. Je vidět, že tvůrci dělali vše s velikou precizností, kousek vtipu se ukrývá nejen v příbězích, ale i samotné formě, např. když plynulý přechod z druhé do třetí povídky narušuje od počátku zavedenou strukturu dialogů v kanceláři s listováním knihy a tentokrát nás pro změnu vítá plakát (pozornému divákovi také neujde, že mezi tím se v jedné scéně hrdinové dvou různých povídek nezávisle setkají). Julien Duvivier zde plně využil svou invenci z dob 20. let, kdy natáčel ve Francii němé filmy – i jeho hollywoodský počin oplývá nesmírně nápaditými vizuálními kompozicemi, které dolazují tajemnou atmosféru všech tří povídek. Nejvíc se to projevuje v prostřední povídce s Edwardem G. Robinsonem, zvláště ve scénách, kdy hlavní hrdina mluví s "druhou částí" své rozdvojené osobnosti a přemýšlí nad výběrem oběti nebo způsobem vraždy. Tenhle Wildeův příběh (který český/slovenský divák zná jako Zločin lorda Savila) zde získává silné grády filmu-noir a pro našince znalého domácí verzi přináši navíc daleko dramatičtější závěr; samostatně bych téhle povídce dal plný počet. Předcházela jí první s trochu tuctovým romantickým dějem, ale se svou akorátnou stopáží, dobrým scénářem a pěkným rámcováním kolem vyprávění příběhu byla pěknou rozehrávkou na úvod. Ta závěrečná "cirkusová" povídka mne bavila určitě nejmíň, ale naštěstí si udržela kvalitu předchozích ve jménu vizuálu a celkově tohle zapomenuté dílko předčilo má průměrná očekávání. Dobrý! 75% ()

Reklama

Huguette 

všechny recenze uživatele

Trochu mi to připomnělo Věřte nevěřte. Jedná se o tři tajemné příběhy, které jsou trochu "Beyond Belief" =) Zajímavé a určitě stojí za zhlédnutí. ()

Galerie (35)

Reklama

Reklama