Oprávněné vraždy

Jeden klátí sexy forenzní vyšetřovatelku a střílí jak Riviéra Kid, druhý jezdí na mašině a ukojuje umělecké choutky - Artrostop letí obloukem do odpadkového koše, neboť N.Y.P.D nikdy neměl ve sboru vitálnější geriatriky.. Dvojice hereckých gigantů se poprvé ve filmu setkává na té správné straně zákona a právě jejich přítomnost je asi ten jediný důvod, proč se dodívat až do konce (i když se DeNiro pořád tváří jak Paul Vitti).. Tragický scénář připomínající puzzle složený bez třetiny kostek a režie hodná televizní inscenace svádí k myšlence, že pokud by někde v potemnělé uličce našli tělo Jona Avneta se 36 bodnými ranami v hrudníku, jednalo by se z pohledu fandů Bobbyho a Ala o bez diskuze oprávněnou vraždu. (19.05.2010)

Když mi pár přátel tvrdilo, že Righteous Kill není moc dobrý film, nechtěla jsem jim věřit. V dalekém zákoutí své duše jsem doufala, že nemají pravdu. A neměli. Righteous Kill totiž není "jen" špatný film, je to hybridní sračka, jejíhož scénáristu i režiséra bych poslala bez zpáteční letenky do amazonských pralesů, aby už nikoho jako je Pacino nebo De Niro nemohli nikdy do svého filmu naverbovat. Problém je v tom, že si tenhle film hraje na hrozně drsnou a tajemnou kriminálku, kde se vám má všechno spojit až v posledních deseti minutách, jenže scénář je zjevně napsanej pro lidi, jejichž IQ se pohybuje v záporných hodnotách. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, že jsem tuhle úžasnou geniální pointu prokoukla v prvních 15 minutách. To mi skutečně nemá přijít divné, že De Nira nikdy nevidíme během vraždy, že se ruka vraha vůbec nepodobá té jeho a že ve filmu Avnet "mistrně" skrývá fotku se skutečným vrahem, když ho svědek identifikuje? A jako by tahle dechberoucí pointa nestačila, musí nám scénář ještě podstrčit závěr, který až nápadně připomíná podání rukou v Nelítostném souboji, jenže tady - bez atmosféry, bez vyvrcholení, se sešlým Pacinem a De Nirem v šedivé teplákové soupravě, která podezřele ladí s jeho vlasy - vyznívá jako slušná parodie. Ještě se mi nestalo, že bych v některém Pacinově filmu přeskakovala kupředu, abych se ušetřila sentimentálních výlevů. Ale jeden asi první být musel. (20.04.2009)

Jsem na vážkách. Na jednu stranu stavím výborné výkony De Nira a Al Pacina, kteří se výborně doplňovali, hláškovali, nadávali a já nevím co všechno a navíc jim zdatně sekundovala Carla Gugino a na druhou stranu zpackaný, předvídatelný scénář, který nedával jinou možnost, než užívat si obou hereckých veličin. Konec mě bohužel nepřekvapil - překvapilo by mě, kdyby to bylo jinak. Za herecké výkony a zúcty k oboum veličinám dávám 60%. (25.12.2009)

Hodně slabé. Televizní zpracování bez špetky originality, nápadu nebo atmosféry, a scénář vytáhli odněkud z kadibudky. Jasná linie příběhu nám ani nedává možnost tipovat, kdo je vrah, protože je to tak jasné hned od začátku, takže nám nezbývá, než si odškrtávat, co dopředu tušíme, a čekat na závěrečné, naprosto nepovedné a hloupé finále. Kdyby ty postavy byly aspoň životné, a ne jen nějaké plakáty, tak bych tomu konci možná - skutečně jen možná - věřil. Ale takhle je slabota a blábol. (15.06.2012)

Velmi rozporuplné pocity mi přichystal pro mne jeden z nejočekávanějších snímku, protože v něm hrají pohromadě moji dva nejoblíbenější herci. I když už nejsou nejmladší, tak jim to pořád klape na jedničku, v nich problém opravdu nevidím. Hlavní problém tkví samozřejmě ve scénáři, který se nepovedl. Počátečních 20 minut je slušných a závěrečný "šok" je překvapující (alespoň pro mě byl), bohužel ta hodina co je mezi tím mě nějak neoslovila a přišla mi nudná. A navíc Jon Avnet už u předchozích 88 minut přesvědčil, že to není zrovna zručný režisér a dost se divím, že se podařio na tenhle scénář nalákat takové dvě legendy. Tři hvězdičky, ale ta třetí je hlavně za Pacina s De Nirem...... (22.10.2008)