Nastala chyba při přehrávání videa.
  • heyda
    ***

    Katyň aneb jak snadno zmrvit skvělý námět hloupoučkým scénářem a křečovitým obsahem, který tak nějak krouží neustále kolem samotné problematiky, ale vlastně nám z ní nic pořádně neukáže (kromě černobílých autentických záběrů) a ta vata, co je nám ukázána nevyvolá žádné výraznější emoce, teda když nepočítám pousmání nad směšnými dialogy. Pro mě docela zklamání. Můj poslední film s tématikou druhé světové války - Habermannův mlýn - sice nemá natolik zajímavé ani silné téma jako Katyň, přesto jako film působí celistvěji, srozumitelněji a tím pádem i emotivněji. 3 hvězdičky dávám za krásně navozenou dobu, za atmosféru, za zajímavý námět a posledních 15 minut. Velká škoda, že tímto pozitiva musí končit... :-((8.4.2011)

  • Matty
    ***

    Film působící stejně staře a konzervativně jako jeho režisér. Důkladné protkání náboženskými symboly a odkazy k polské národní hrdosti jakoby Wajda stavěl nad soudružnost vyprávěného příběhu, který postrádá hlavní postavu a svou strukturou ze všeho nejvíc připomíná neobratně předávanou štafetu. Jestli byl nulový emoční dopad samotného katyňského masakru způsoben mým cynismem, či režisérovou neschopností, nedovedu posoudit, film každopádně nenaplnil má očekávání ani v tomto posledním (spásném) aspektu. Ano, Wajda rozehnal mlhu nad událostí, kterou dodnes mnozí nepřijali za součást historie, ale zvolil k tomu tak zoufale pietní, akademicky uhlazenou cestu, že lituji všechny školáky, kteří Katyň budou muset v rámci dějepisu zhlédnout (vzhledem k povaze filmu jich nejspíš nebude málo). 55% Zajímavé komentáře: CheGuevara, wipeout, _-0-_(9.7.2008)

  • Kulmon
    ****

    Historie masakru v katyňském lese je v Polsku velmi známou tragickou událostí, u nás je známa jen pár zasvěcencům. V roce 1940 bylo v Katyni povražděno 12000 polských důstojníků. Hromadné hroby byly objeveny v roce 1943 a zprávy o tom ihned naplnily na pár týdnů denní tisk. Němci psali o sovětských vrazích a Sověti zase obviňovali nacisty. Sovětský svaz se k odpovědnosti přiznal až na konci 80. let! Já jsem se na film těšil s tím, že si Poláci jistě dají záležet a film pro mne bude nevšedním zážitkem. Začátek filmu pro mne však byl obrovským zklamáním. Film se vyvíjel velmi pomalu a nedynamicky. Nicméně závěrečná dvacetiminutovka, při které se mi tajil hrůzou dech celkový dojem trochu napravila.(13.3.2008)

  • boshke
    ***

    Jeden z největších válečných zločinů (masakr polských důstojníků rudoarmějci) je silným, a v tomto případě trochu promrhaným námětem. Nečekal jsem nic "úžasného" a okázalého ve stylu amerických studií, spíše komorní, citlivý snímek mapující dlouhé roky tabuizovaný zločin. Přesto jsem byl zklamán. Celý snímek mě mátly dvě splývající hlavní hrdinky, paní generálová a paní rotmistrová, které smutní za ztracenými choti a jsou bezmocné vůči "novému Polsku", které dle diktátu svých rudých bratrů označuje za viníky masakru Němce. V závěru filmu dostane paní rotmistrová deník po svém muži, popisující poslední dny zajatců. Tak se konečně i divák "dočká" retrospektivně několika záběrů ze samotného aktu. Celý film mi přijde špatně řešen a myslím si, že s tak silným námětem mohlo být mnohem lépe naloženo... 60%(6.9.2009)

  • Legas
    ****

    Závěrečná scéna, která velice naturalisticky ukazuje vraždění polských důstojníků Rudou armádou a jejich zahrnutí do masového hrobu, je natolik silná, až jsem si říkal, že Andrzej Wajda musel mít hodně silnou motivaci natočit ji působivěji, než všechny scény ze Schindlerova seznamu dohromady. Však mu tam byl popraven otec, dovídám se. Katyň je velice účelně a působivě odvyprávěna, snad ke konci působí díky rozdělení děje mezi větší množství postav dojmem mozaikovitého vyprávění, i když na začátku film slibuje jednu ústřední hrdinku.(9.11.2008)

  • - V Katyni zmizel i otec Krzystofa Pendereckého, který pro film napsal hudbu. (blackrain)

  • - Při přednášce, kterou má vést důstojník SS na škole, chybí runové označení SS na jeho límcové výložce. (Horryx)

  • - Mezi filmovým zpracováním a historickou skutečností můžeme najít rozdíly. Příkladem může být scéna, kdy důstojník Rudé armády navrhuje hlavní ženské hrdince Anie (Maja Ostaszewska) nabídku sňatku, čímž by ji ochránil před jejím nemilosrdným osudem. Skutečnost však byla jiná. Dne 13. dubna 1943 byly zatčeny všechny ženy polských důstojníků, které se zdržovaly na polském území ovládaném Rudou armádou příslušníky NKVD, protože na základě jejich poštovní korespondence byly odhaleny jejich adresy. Následně ženy putovaly do Kazachstánu, kam byly deportovány. [Zdroj: Reflex.cz] (majky19)