Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Renton
    ***

    Scénář: Andrzej Mularczyk, Andrzej Wajda .. Pro Poláky nesmírně silný námět, ale ucelenost příběhu kolem Katyňské tragedie se tříští do několika krátkých, ukecaných a nikterak zajímavých příhod. Do scénáře mohl dát Wajda něco více - aby se rozezvučela i emocionální stránka u diváků nezatížených touhle tragédií. To nejmrazivější, samotné hromadné exekuce, bezeslovně vyprávěné teskným obrazem, jsou mrazivé, ovšem než se k nim snímek dopracuje, nic světaborného neukáže, často nudí a drží si převážně svůj studený odstup. Slabší tři.(20.1.2008)

  • castor
    ***

    Pro mnohé bude na Oscara nominovaná Katyň doplněním historických nesrovnalostí, pro jiné jen akademická „nuda“ o bestiálním vyvraždění tisíců polských důstojníků sovětskou armádou v katyňském lese (vskutku syrová tečka) a událostech tomu předešlých. Polská legenda Andrzej Wajda („kino morálního neklidu“) zvolil dosti ohoblovanou, nedynamickou cestu, ve které chybí emoce (naopak přebývá několik nedůležitých scén), pořádné dialogy a pro diváka zajímavé postavy a snad i náznaky snahy navázat na své předešlé úspěchy. Temná kapitola nejen evropských dějin je strukturována nesourodě, chybí i hlubší položení se do příběhu.. Škoda!! Průměrných 60%..(28.7.2008)

  • Radek99
    ****

    Překvapivě akademicky a chladně vyznívající (je všeobecně známo, že režisér je v zobrazované události silně citově angažován, neboť jedním z popravených byl jeho otec) historický velkofilm polského nestora Andrzeje Wajdy. Čtvrtou hvězdičku dávám hlavně za poněkud opomíjené závažné téma katyňského masakru, což je historická látka ponejvíce objevná, ukazuje totiž, že zločiny nacistického Německa a bolševického Sovětského svazu jsou si více než rovny... Škoda, že celý film nemá sílu závěrečné půlhodiny...(3.9.2009)

  • Niktorius
    ****

    Nechci rovnou všechny ty kritiky vyčítající Katyni akademický chlad, povrchnost, přehnanou pietnost a údajnou nudnost nazývat ignoranty, ale rozhodně s nimi nesouhlasím a nad některými recenzemi jsem citoslovce jako "pcha" nebo "tsss" vypouštěl v bezmála kulometné kadenci. Wajdův decentní odstup a směřování k tiché leč upřímné úctě popraveným důstojníkům a celému (po)válečnému Polsku se mi hodně zamlouval a připadá mi jako projev absolutního nepochopení, když někdo tvrdí, že se film snaží z diváků násilně tahat slzy. Ubrečenosti a vášnivé emocionalitě se Wajda naopak elegantně vyhnul, přestože mnozí diváci sledují filmy s druhoválečnou tématikou právě s očekáváním, že zase uvidí boje o napůl shnilé jídlo v koncetráku či zlem napěchované SSáky bezcitně vraždící každého, kdo se jen podívá špatným směrem a režiséři jim rádi vycházejí vstříc. (Nakonec, proč tu všichni tak vychvalují závěr? Stylisticky je se zbytekem filmu totožný, liší se pouze tím, že zde "konečně" vidíme ztvárněný samotný katyňský masakr...). Ani ta skvělá výprava nemá omračovat (nevím, kde se berou komentáře typu "nepovedený pokus o evropský velkofilm"), nýbrž pomáhat budovat ve výsledku excelentní dobovou atmosféru podpořenou sebejistými výkony hereckého ansáblu. Postavy jsou přitom typizovány záměrně, neboť s jejich pomocí se snaží Wajda ukázat pokud možno všechny následky, jež v lidech katyňská událost zanechala. Je pochopitelné, že se to v dvouhodinové stopáži nepovedlo bez skicovitosti, přehané popisnosti (zejména v dialozích) a s použitím výlohové smyboliky, a proto mi nečiní problém tyhle nedostatky tvůrcům odpustit. Závěrečný chorál by měli lidé v kinech poslouchat ve stoje - nejen jako výraz úcty ke katyňským obětem, ale i k Andrzeji Wajdovi a jeho štábu. 80%(30.10.2008)

  • Djkoma
    ***

    Utahaný spíše historický než válečný snímek o hrůzách, které se dopustili vojáci sovětského svazu na polských občanech. Každý, kdo o katyňském masakru ví ještě dříve, než film začne, je připraven minimálně o překvapení (můj případ) a hodinu a půl čeká na konec, který snad jako jediná část filmu opravdu stojí za vidění. Skvěle natočenému závěru totiž nejen svou chytrostí, provedením i nasnímáním může v dnešním evropském filmu cokoliv konkurovat. Vojáci postupně odříkávající modlitbu při střelbě působí opravdu mrazivě a reálně současně. Přesto se mi nabízí otázka, zda je silnější vytvořený snímek o masakru, nebo samotná aura masakru, která vnáší mrazivost především do poslední části filmu. Jinak je pěkné vidět, že polský velikán Andrzej Wajda i přes svůj krásný věk 81 let dokázal natočit chvílemi až moc osobní a komorní snímek, ale především vytvořil památku na incident, který nesmí být zapomenut.(5.9.2009)

  • - Utajování podrobností o katyňském masakru ze strany SSSR skončilo oficiálně v říjnu 1992, kdy tehdejší prezident Ruska Boris Jelcin předal kopie dokumentů týkajících se masakru tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walesovi. V dubnu 2010 potom byly na příkaz prezidenta Medvěděva zveřejněny v elektronické podobě na stránkách státního ruského archivu. (Dzin01)

  • - Wajda však nikdy nedúfal, že sa mu film podarí natočiť. Vedel, že by mu v tom komunistickí vodcovia zabránili. Mal s nimi problémy už kvôli svojej predošlej filmovej tvorbe a myslel si, že sa socializmus v Poľsku nikdy nerozpadne. Stalo sa. Film mal po dlhých prípravách premiéru vo Varšave 17. septembra 2007 – k výročiu vstupu Červenej armády v roku 1939 do Poľska. Poľská premiéra sa stala štátnou akciou, na ktorú prišla takmer celá vláda a v Poľsku hovoril o ňom snáď každý. Film bol aj patrične ohodnotený, z jedenástich nominácií na poľskú národnú filmovú cenu Orol získal sošku v piatich kategóriách, vrátane najlepšieho filmu a k tomu pribudla aj nominácia na Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film. (PeterJon)

  • - Toto je první film, kde uvidíte jak sovětský důstojník zdraví udatnou německou armádu Adolfa Hitlera. Osmdesátiletý režisér Andrzej Wajda se dočkal doby, kdy se mohl natočit film o povražděných polských zajatých důstojnících Rudou armádou. Byla to jeho povinnost, neboť tam byl popraven i jeho otec. Film se ale dotýká též poválečného režimu v Polsku, kde lidé spojeni s Katyní jsou perzekvováni. Rusové doposud neuznali tyto popravy jako genocidu. Mladá generace, která nezažila život v totalitě bude těžko chápat jemné souvislosti ve filmu. "Jak dlouho si myslíš, že jim vydrží, to přátelství?" hovoří spolu zajatí důstojníci, když viděli přátelské uvítáni německého a sovětského důstojníka. "Hitler slibuje tisíciletou říši, komunismus je na věčné časy, to vyjde nastejno." (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace