Nastala chyba při přehrávání videa.
  • liborek_
    *****

    Katyň Andrzeje Wajdy byl pro mě jeden z nejočekávanějších filmů tohoto roku. Teď, po jeho zhlédnutí, si nejsem úplně jistý, co napsat... Vkrádají se totiž na mysl tradiční klišé o trvalé památce a nutnosti nezapomenout, do popředí se dere plno patetických frází, které by ale komentář k tomuto výbornému filmu degradovaly. Toho brzy určitě budou plné noviny... Upřímně, síla snímku tkví především v jeho obsahu, v zobrazení jednoho z největších válečných zločinů II. světové války a v popisu snah umlčet v poválečných letech pravdu o této genocidě (a kašlu na právnické definice onoho slova). Po filmařské stránce jde o řemeslně skvěle odvedenou práci, která ovšem není nijak převratná a sama o sobě by nestačila. Wajda však dobře kombinuje příběhy zoufalých příbuzných s takřka dokumentární rekonstrukcí katyňského masakru (a událostí mu předcházejících) a podobně jako ve svých dřívějších filmech režisér umocňuje děj zařazením záběrů z filmových týdeníků. Atmosféra snímku je od počátečních záběrů pořádně napnutá a v ohromném stresu se odvíjí celých téměř sto dvacet minut. Zatímco u první půlhodiny jsem si nebyl jistý, jestli se Wajda s touto tragickou událostí vypořádá dobře, posledních třicet minut však nechá v krku vykynout pořádně velký knedlík... Pozici polského národa výborně vystihuje symbolika první scény, v níž z jedné strany mostu prchají lidé na východ před Němci a z druhé strany na západ před Rudou armádou. Přitom ale film není ani na chvíli protiruský nebo protiněmecký. Je to prostě dokonalý prototyp historického filmu, v němž se ohlížíme za minulostí bez záště a slepé ideologie, zato však s náležitou pietou.(26.10.2007)

  • Enšpígl
    ****

    Dobře, pane Wajdo, velmi dobře. Film prosím zavázat ozdobnou mašličkou a poslat současným oficiálním ruským místům, protože za zdůvodnění jejich společné "epizody" s nacisty " To byl strategický plán v boji proti nacistům" bych je nejradši nakopal do prdele. Bylo vidět, že Wajdovi na tom filmu hodně záleží, ještě aby ne, když v Katyni přišel o tatínka, jenže ta snaha byla právě ke škodě. Přesněji řečeno časově nesouvislé vyprávění příběhu. Z mého pohledu právě tohle rozmělění do dvou časových pásem, byť je od sebe dělí jen pár let, hrozně ubralo na celkové síle. Ale dobrý, absentující souvislá časová postupka je vlastně jediná výtka a kvůli tomu tenhle film nehodlám sestřelit. Naopak Katyň má pro nás všechny obrovskou vypovídající hodnotu a z hlediska dneška, kdy za slovem Katyň - následuje trapné mlčení nejen ze strany Ruska, ale i celého světa, považuju tenhle film za jasný hlas, kterýho si já osobně velmi cením. Stejně tak tleskám panu Wajdovi i za menší, ale velmi emotivní detaily - začátek, kdy společně přijedou jak největší kamarádi nackové a sověti, ukázka toho jak se "dělá" pravda, kdy nejdříve nacisti a za pár let sověti používají naprosto totožné metody jak "informovat" o Katyňi a i když tohle byla síla sama o sobě, tak na závěrečnou scénu ........... ufff to musí pozůstalý a zřejmě i ostatní Poláky fakt hodně bolet.(4.9.2009)

  • castor
    ***

    Pro mnohé bude na Oscara nominovaná Katyň doplněním historických nesrovnalostí, pro jiné jen akademická „nuda“ o bestiálním vyvraždění tisíců polských důstojníků sovětskou armádou v katyňském lese (vskutku syrová tečka) a událostech tomu předešlých. Polská legenda Andrzej Wajda („kino morálního neklidu“) zvolil dosti ohoblovanou, nedynamickou cestu, ve které chybí emoce (naopak přebývá několik nedůležitých scén), pořádné dialogy a pro diváka zajímavé postavy a snad i náznaky snahy navázat na své předešlé úspěchy. Temná kapitola nejen evropských dějin je strukturována nesourodě, chybí i hlubší položení se do příběhu.. Škoda!! Průměrných 60%..(28.7.2008)

  • Slarque
    ****

    Andrzej Wajda se rozhodl postavit látce, která v Polsku dlouho vypadala jako tabu. Pro něho je to ostatně i velice osobní záležitost. Začíná s popisem toho, co zločinu předcházelo: útokem na Polsko z jedné strany německou a z druhé sovětskou armádou. A neukazuje to na bojujících vojácích, ale na civilistech před invazí utíkajících. Podobní civilisté jsou klíčoví i v (po)válečných scénách, kdy byl zločin Němci odhalen a později Sověty překroucen. Škoda, že většina těch osudů jsou jen takové načrtnuté mikropříběhy. Na druhou stranu toho tvůrci na malé ploše dokáží říci hodně. A překvapilo mě, že je to hlavně o ženách (muži tu skoro nejsou vidět). Nejsilnější záběry – tedy masakr samotný – si filmaři nechali nakonec. A dobře věděli proč. Ale i tak je to spíš 70%.(24.11.2008)

  • gudaulin
    ***

    Z Wajdova dramatu je zřetelně cítit, že se režisér opravdu snažil a na výsledku mu záleželo. Jenže je to snaha tak nějak upachtěná, je to jako sledovat z nadhledu zamilovaný párek, který se chystá ke své první intimní schůzce, zoufale se snaží udělat dojem a z té křečovité snahy zbydou nakonec jen rozpaky. Přes veškerou režisérovu snahu je po převážnou většinu stopáže film studený jak psí čumák a mohl bych se v podstatě podepsat pod Mattyho komentář. Vzniklo sice obstojné historické drama, které může sloužit řekněme jako školní představení pro středoškolské studenty, ale od režiséra Wajdova formátu se zkrátka čeká víc. Jeho rané snímky z 50. let mě sice leckdy po obsahové stránce odpuzují, ale je v nich mnohem víc vášně, uměleckého rizika a filmově zajímavých momentů než v Katyni, kterou pojal jako společenský pomník obětem masakru. Závěrečná scéna exekucí sice zamrazí, ale skutečně dobrý film by se měl obejít i bez ní, aby diváka strhnul. Na Katyni mi vadí množství postav a rozptylujících obrazů tam, kde se měl tvůrce jít do hloubky. Zajímavý a svým způsobem typický je srovnávací moment mezi oběma okupanty polského území. Wajda se zcela záměrně snaží klást rovnítko mezi nacistické Německo a stalinistický Sovětský svaz. To vzájemné poplácávání po ramenou, úsměvy na tvářích a velmi podobné jednání důstojníků obou armád se v Katyni objevuje často. Celkový dojem: 65 %.(14.9.2009)

  • - Sovětský svaz odmítal vinu až do roku 1990 a popírání Katyně trvá dodnes. Švédský recenzent listu Dagens Nyheter nedávno napsal, že drama ,"v rozporu s historickou skutečností činí za Katyň zodpovědné Rusy". (Kailo)

  • - Ako sa ďalej píše v rozhovore pre anglickú BBC, v útlom bytíku v centre Varšavy 78-ročná pani Jolanta Klimowicz dodnes prechováva v obálke zhnednuté fotografie otca, ktorý bol jedným zo zavraždených v Katyňskom lese. Mala vtedy 10 rokov, keď ho odviezli. Rodine nikdy nepovedali, čo sa s ním stalo. Jej matka roky dúfala a žila v klamlivom dojme, že jedného dňa sa vráti zo sovietskeho zajateckého tábora. "Bolo to tabu, nesmeli sme nikomu o tom hovoriť, poľská komunistická vláda blokovala všetky verejné debaty týkajúce sa katyňského masakru. Dokonca ani rodiny nezvestných sa nesmeli navzájom stretávať a utešovať,“ spomína pozostalá dcéra. (PeterJon)

  • - Mezi zavražděnými byl i bratr premiéra polské exilové vlády, generál Franciszek Sikorski. (blackrain)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace