Po přečtení spalte

Do zlateho fondu "Best of Coens" si to nezapisem, ale na jedno pozretie slusna zabava, kde bratsky rukopis je jasne citatelny. Panoptikum postav, z ktorych takmer kazda je vysinuta, na prvy pohlad obycajna, az banalna zapletka, ktora so sebou postupne prinasa mnozstvo absurdnych situacii a eskalujuceho cierneho humoru. Coenovci nestracaju cit pre pointy, rovnako divakovi poskytuju i zaujimave dialogy, ovsem po skonceni som si uvedomil, ze to bolo mozno az prilis iba na efekt (efekt pasovej vyroby - diky KarloviR za slovne spojenie, ktore sa na moje pocity z filmu presne hodia) - dve postavy ostali "nedopovedane" a koniec, hoc sa vezie v kvalitach vyssie napisaneho, prisiel mozno az prilis nahle a rychlo. Jo a ten zamer s uzitim hudby kontraproduktivne k prave prebiehajucim scenam, bol miestami az prilis nasilne pretlacany dopredu. _______ 7/10 [Venezia, 2008]. P.S.: Na Darrena sa tesim este ovela viac... (27.08.2008)

Tenhle film je z minutu na minutu předvídatelnej asi jako Novozélandskej fotbal. Vždyť snad ani jedna scéna tam není normální a všecko se to sbíhá tak nějak v okamžiku. Člověk si jednu chvíli na nic nestěžuje, je mu fajn, a během vteřiny se mu obrátí svět vzhůru nohama. Ne, že by to nebylo neobvyklé, ale tolika lidem v jednu chvíli je to až moc šílený. Já vlastně nevím co si o bratrech Coenových mám myslet. Jejich filmy mě jednou baví, podruhý zase ne. Zdá se mi, jako by každý jejich film byl naprosto jiný. Atmosférou, nápadem, zpracováním, zfilmováním. Snad vším. Tenhle film mě ale dokázal dostat jak herci, tak samotně bláznivým příběhem až po konec, který si uždibl velký kus reality. Vždyť lidí je na světě tolik, takže jakmile bude problém, prostě se složka spálí a problém co? Nebude. (08.07.2010)

Co to proboha je? To je první, co mě po zhlédnutí napadlo. Po přečtení spalte je skutečně divný a pro mě nepochopitelný film. Hrají zde skvělí herci, má to dobrou atmosféru, ale o čem to probůh má být? Coeni točí jako by pro sebe a je jim jedno, že jejich film nikomu jinému nic nedá... To se asi bude líbit jejich fanouškům, ale já tak na jejich novém filmu dokážu ocenit jen ty herce... v čele s Pittem a Malkovichem. Jinak dojmy jsou stále kladné, ale pointa žádná... hm... za herecké výkony a atmosféru tři hvězdy. (13.12.2009)

Rozhodně to neni tak špatný, jak sem si myslel, ale zároveň tomu hodně chybí takovej švih, jiskra a něco, co by to oživilo, celej film se odvíjí pořád stejným pomalým tempem, nicméně coenovic rukopis je na tom znát, je to hodně cynický, scénář skvěle napsanej, osudy postav typicky coenovsky prokombinovávaný a většina postav zajímavě napsaná, obzvlášť Pitt jako guma z fitka je perfektní a Tilda Swinton mi zase připomínala mojí třídní ze střední, taky velice "milá", ale celkově, ač to má jen mírných 90 minut, mi to přišlo trochu zdlouhavý a bez větší pointy, prostě o ničem, ale zábavný to rozhodně je (07.11.2008)

Několik poznámek k příběhové struktuře filmu, která je jedním slovem obdivuhodná: 1, Výjimečnost Coenů spočívá v tom, že svůj film vedou ze zcela přehledné a otřepané expozice (až vás těch prvních 20 minut uráží) do bezmezně zamotaného konce. Zvolna se v tom ztrácíte, a když po skončení filmu přemýšlivě, kde konkrétně jste se ztratili, kde byl ten kritický bod, nemůžete ho za žádnou cenu najít. Zhruba od půle, aniž byste to postřehli, se takzvaně vezete a s vámi se vezou i postavy. Ale Coeni nepotřebují na matení diváka a konstruování zápletky nespolehlivé vypravěče, flashbacky, ani aristotelovské kolize, krize nebo peripetie. Vůbec ne, film vedou v takřka jednoduchém „seriálovém rytmu" (až se tím cítíte ošizeni). 2, Druhou zajímavostí (a sluší se dodat, že v kinematografii raritou) je nevídaná provázanost všeho ze vším. Je to až k neuvěření. Kdykoliv nějaká postava něco řekne, nebo udělá - sic sebetriviálnější úkon to je -, vždy to má návaznost na pozdější události. Coeni jako buldozer odmítají opustit již vyřčená přesvědčení a umanutě před sebou hrnou vše až do konce. Pokud Clooney cosi pronese o reflexu na střelbu, skutečně pak vystřelí; Frances McDormand jde na stejný film a směje se při stejné části; několikrát se zdůrazňuje negativismus šéfa tělocvičny a loser přes inzerát se objevuje na konci znovu a číhá na další kořist (a vystresuje přitom Clooneyho). A právě z tohoto povstává složitost odlehčených filmů bratří Coenů. Tato jejich technika se nazývá Chekhov's gun, tedy objekt v příběhu, který získá význam a důležitost až na konci, přestože se objeví už na začátku. Čili přesný opak techniky MacGuffin, což je naopak nástroj, který popohání charaktery a příběh, přestože žádný význam nemá – kupříkladu kostka v Transformerech. A Coeni mají takových Chekhov's gunů ve filmu doslova desítky. Rovněž oceňuji, že film lze číst buďto jako post-špionážní komický výjev, anebo jako drama se silnými charaktery. A kdybych měl kvalitu poměřovat glamour moronem Bradem Pittem, jdu na pět hvězd. (04.11.2008)