• Sandiego
    ****

    Podle mě zatím nejlepší TV inscenace roku. Ikarův pád ani Tažné ptáky jsem neviděl, takže nemohu srovnat. Velmi mě překvapil Pavel Liška, jehož herecký styl není můj šálek kávy, ale tady mě přesvědčil, že tomu snad bude brzy naopak (jsem zvědavý na Venkovského učitele). Dokonce tu i trochu zastínil rovněž výtečného Polívku, který neměl tak vděčnou roli, i když se jí zhostil na výbornou. Česká televize se konečně poučila a začíná si dávat víc záležet na výběru látky pro televizní inscenace. Tento rok mi udělala radost rovněž skvělou Operací Silver A a co jsem slyšel, tak brzy se můžeme těšit na další potencionální skvosty (Brainstar či Velkofilm) - už se také nemůžete dočkat ?(25.9.2007)

  • Lish84
    ***

    Jiří Hubač se v Hodině klavíru tématu "problémy umělce s alkoholem" nevěnuje poprvé. Ačkoliv jde o samostatný film, v podstatě volně navazuje na Hubačovy inscenace Ikarův pád a Tažní ptáci s Vladimírem Menšíkem v režii Františka Filipa. Ikarův pád vyprávěl o odhodlávání se k léčbě a Tažní ptáci se soustředili právě na pobyt v léčebně - tyto fáze Hodina klavíru shrnuje ještě před úvodními titulky. Na malém prostoru tu jsou stručně, leč výstižně vystihnuty charaktery všech hlavních postav příběhu - tedy Františka Stáry, jeho ženy, syna a spolupacienta Edy Mandíka. Postavy Bolka Polívky (Stára) a Pavla Lišky (Mandík) jsou krásně napsané a herci opravdu mají co hrát (což v případě českých - nejen televizních - filmů bohužel zdaleka vždy neplatí). Nedá se to ovšem moc říci o vedlejších postavách, ty jsou většinou jen lehce načrtnuty - ale třeba Jan Budař dokázal i přesto zazářit. Co se týče příběhu: pan Hubač si místy až příliš zjednodušoval práci (uklízečka na ZUŠ a následné Stárovo vyhození, půjčení peněz Mandíkovi) a i díky tomu nepůsobí film moc věrohodně a autenticky, vyznívá až příliš tradičně. Snad je to tím, že jeho základ byl napsán už někdy před dvaceti lety. Ačkoliv jsou kulisy a kostýmy současné, jen těžko si lze představit, že by se v současném světě události seběhly a lidé ve filmu mluvili vždy přesně takhle. Přitom u jiných Hubačových příběhů jsem pocit nepřirozeného chování lidí neměl - naopak! Nekřivděme však scénáristovi, na vině je z velké části režisér - je znát, že Zdeněk Zelenka nemá s příběhy ze současnosti zkušenosti. Místo, aby jistou neautenticitu scénáře zahladil, naopak ji ještě zvýrazňuje – např. řidiči kamiónů hrající karty o peníze vypadají spíše jak piráti v krčmě, které pouze někdo oblékl do současných kostýmů. Snahu o přiblížení kino filmům poznáme hlavně díky častému použití kamerových nájezdů. Sice nejsou zcela dokonalé a obraz se při nich místy až příliš zatřese, ale film rozhodně vylepšují. Horší jsou pokusy o větší zdramatizování některých scén - nejkřiklavější je vyhození mobilu. Jednak působí zastarale jak z inscenace z 80. let (tehdy se ale samozřejmě rozbíjely jiné věci než mobily :) a navíc je to natočeno, jako kdyby se dělo něco mnohem drastičtějšího a pod koly kamionu neskončil mobil, ale člověk. Jediné opravdové kvality filmu tedy tvoří herecké výkony Boleslava Polívky a Pavla Lišky. Není to málo, ale čekal jsem rozhodně více.(1.10.2007)

  • Mariin
    ***

    Celkem průměrný film s dobrým Bolkem Polívkou i ostatními hlavními postavami. Nacházím zde jen jednu nosnou (a nikterak originální) myšlenku: k oběma hlavním hrdinům se velmi tvrdě a chladně zachovali právě jejich nejbližší, tedy ti, co by je právě měli podržet. To, zda alkoholika zachrání ta koupě klavíru, ale také není jisté - je to jen ukázka obětavé pomoci.. V podstatě uzavřený kruh.(27.2.2008)

  • ondrula
    ***

    Všichni padají na prdel z mistrného scénáře Jiřího Hubače, ale já tohle nadšení sdílet nemůžu. Hubač, kterej z nějakýho záhadnýho důvodu opět napsal příběh z prostředí protialkoholní léčebny, vystihl většinu mužských dialogů skvěle, nicméně ženský element nezvládl vůbec. Jak si mám vysvětlit to, že Klára Melíšková, která je na svýho bratra až neuvěřitelně zlá, mu najednou zničehonic zavolá a je najednou hrozně milá, děkuje mu za všechno a snad by ho samou přívětivostí obskočila. Uklízečka v hudební škole je zase podivuhodně drzá semetrika, která si v podstatě jen tak z prdele otevírá hubu nejen na učitele, ale i na ředitele... pan Hubač asi nikdy v reálu nepotkal uklízečku, jinak by viděl, jak úslužný, slušný a uťáplý ty dámy bez výjimky bývají. Z hereckých výkonů mne dle očekávání potěšili Postránecký s Preissem. Oproti tomu dramatický výkony Polívkovy bývají tradičně slabší a Pavel Liška opět vsadil na osvědčený herecký archetyp blbce. Cibulková, Budař a Dolanský jako vždy nic zvláštního nepředvedli. Potěšil mě v epizodní roličce stěhováka Jan Dvořák z našeho regionálního divadla, hrál slušně.(18.9.2014)

  • Eddard
    ****

    Liška opět lehce stylizovaný do "Idiota", ale opět to utáhl přesvědčivě a dojmul mě. Je dobře, že aspoň v těhle "skromných" televizních produkcích dostávají prostor herci, které si člověk jinak užije jenom v divadle - Cibulková, Preiss, Budař, Dolanský... A že mají co předvést, když hrajou v dobře napsaném a zrežírovaném příběhu. Příběhy o přátelství sem měl vždycky rád. 70%(23.9.2007)

  • - Scénář od Jiřího Hubače se původně jmenoval „Zima poutníků“ a byl to třetí díl z trilogie „Ikarův pád a Tažní ptáci“. Hubač scénář odmítl realïzovat ve chvíli, kdy Vladimír Menšík zemřel. Po 15 letech ho však Bolek Polívka přesvědčil, aby dal svolení k realizaci. Scénář byl od původní verze zásadně pozměněn. (sator)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace