Skyfall

Film o důležitosti velkých plachetnic v časech rychlých korabů a romantické snění o návratu, díky němuž Bond přežil půl století. Narcistní zrcadlení toho, za co bondovky roky zbožňuju. Sail on, heroic heart, made weak by time and fate, but strong in will to strive, to seek, to find and not to yield. (26.10.2012)

Jak řekla herečka arcibiskupovi: "Nečekala jsem, že to bude tak dlouhý," ale žádnej dobrej film nemůže být dost dlouhej. A jak říká moje babička, kdo má viset, ten se neutopí, takže neutonul ani Bond, James Bond, ani Mendes, který nám připravil koktejl s vyváženými přísadami krve, potu a slz. Tradiční receptura v moderních kulisách nemá zapotřebí halit příběhovou nahotu fíkovým listem triků a pozlátka, stejně jako v době, kdy si většina cílového publika plete Marxe a Engelse s Marks and Spencer, už nemůže operovat machobondem svádějícím boje s rudochy a agentky cizích mocností ve světě jasných pravidel a předem přidělených rolí, takže to řeší nelítostným reflektorem namířeným na zákulisní hru stínů a vědomím, že dýkou do zad se nejlíp míří z vlastních řad... Návrat marnotratných synů k mateřsko-macešké M jede nelítostnou trasou, kde není čas na odbočky v podobě bondgirls a vybuchujících kuličkových per, ale závěr, kdy tenhle postmoderní torpédoborec s ladností jachty zakotví v tradicionalistickém přístavu, je docela milá poťouchlost. Skyfall možná nepřepíše dějiny - třebaže se v něm přepisují nekrology - ale svěžím větrem ze skotské vysočiny je každopádně. Pleasure for me, pánové, a u čtyřiadvacítky nashle. P.S. Ačkoli je příslušnost filmu k inteligentní komerci nezpochybnitelná, to přirovnávání k Nolanovi má píchlou gumu hned na všech čtyřech gumách Aston Martina... (24.11.2012)

Bond propojuje svůj svět celkově, to nové od posledního představitele a reflektuje i společnost. Působí svěže, poutavě i seriózně, je odvážný a my jsme svědky zásadního snímku i zábavy, pravého filmového umění i filmu, při němž srdce milovníka pohyblivých obrázků plesá a v případě chlapů se můžeme cítit i jako malí kluci a nemusíme k tomu nutně mít 3D nebo monstrózní roboty. A jsme zpátky u té vážnosti. Bál jsem se toho a bojím se pořád...něco tak báječného totiž nevydrží příliš dlouho. Působila na mě i jistá odtažitost, mimo jiné také proto, že v tomto díle působí emoce míň, je to dáno vztahem k jinému typu ženy, než jaký byl zobrazen od Casina Royale. A také částečný návrat do starších dob, i když Bond už nemůže být nikdy stejný. To by bylo ostudné. Dovolte mi proto jistou rezervu, 90%. (01.11.2012)

Nový James Bond je souběžně inovativní i klasický, přitom bez pochyb sourodý, koherentní a elegantní. Přijímá nedostatky svého konceptu a přetváří je v přednosti - tohle je skutečně práce hodná mistra. Sam Mendes, vypráví poutavě, vykresluje efektně a ze Skyfallu vykouzlil špičkový akční film, schopný obstát i bez kódového označení 007. Snad jen onen "klasický" rozměr snímku mi brání ve vykřiknutí slova "geniální". A Daniel Crag? Role nedokonalého agenta ze staré školy mu sedí nejlépe. 9/10 (28.10.2012)

"Bez té Beretty se mi líbíš víc." Jenže holka bez pistole je jak nahá. Vím, že to moc nerozlišujete, pane Bonde, ale kvůli protokolu to musím napsat. Jinak ovšem nejsem takovej romantik jako Bond, abych vsadil kufr Eur na červenou, ale o černý už nějakou dobu uvažuju. Než to udělám, tak musím konstatovat, že bondovskej nadhled je pryč, bondovy hračky (kromě bagru) jsou pryč a bondgirl by si zasloužila mnohem víc sexu. Nicméně příběh má něco do sebe, je příjemně zdrsněnej krvavým šmirglpapírem a disponuje tak směšně démonickým záporákem, že jsem nedostal jinou možnost, než se příjemně pobavit. (01.03.2013)