poster

Smrt čeká všude

  • anglický

    The Hurt Locker

  • slovenský

    Smrť čaká všade

Válečný / Drama / Thriller

USA, 2008, 131 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    *****

    Hurt Locker je materiál, na který se dlouho nezapomene a může zaujmout hned v několika provedeních, třeba hlavně tím, že ho točila režisérka, režisérka opravdu zkušená, která přesně ví, co chlap chce, a tak mu naservírovala ne příběh, ale scénky při kterých tuhne krev v žilách, ale popravdě jsou naprosto dokonale natočené a kouká se na ně jedna báseň. Nestalo se mi dlouho, abych byl tak překvapený. Film se nesnaží zaujmout krví, nebo zlým negativním prostředím, o to mu vůbec nejde, jen ukazuje scénky ze života pyrotechnika v Iráku, jak to funguje, co si za pár týdnů jsou schopni prožít nebo jak to tam vypadá a udělat si obrázek. Ve filmu je plno pravd, které jsou kruté, leč pravdivé, a s tím se prostě musí žít. The Hurt Locker nešokuje nijak závratně, prostě jen syrově ukazuje pravdu, krutou pravdu, která je trošku o něčem jiném, než v plno válečných filmech. Vím, nedokážu si představit, jaká válka je, ale řekl bych, že díky filmům jako je například tento, se k tomu lehce přiblížím, a při sledování si uvědomuju, že když se mi dělá nevolno ze scének v tomto filmu, tak je to stále tak 5 procent z celé války, respektive uvědomění si, že něco takového vůbec existuje a na světě se děje, no a pak je ta reality, kdy voják stojí přímo předtím, a má ten pocit bezmoci, kdy nemůže udělat naprosto nic. Tyto a plno dalších myšlenek mi po filmu rotovalo hlavou, hlavní je ale stejně fakt, že tohle prostě musí každýho chlapa bavit, škoda jen toho, že u nás se tento film do distribuce zatím nedostal, dostane?(4.6.2009)

  • Shadwell
    *****

    Je The Hurt Locker kurewský nátěr, nebo kurewský nářez? Napřed si prosvištíme některá slovíčka. Kurewský nářez – válečná podívaná, kde se mezi sebou řežou lidská těla. Kurewský nátěr – válečná podívaná, kde se o sebe třou lidská těla. Z toho vyvěrá jediné. The Hurt Locker je kurewský nátěr. Nikoliv kurewský nářez. ____ Zatímco Star Trek (2009) využíval genius loci Star Treku a vyprávění Hvězdných válek, The Hurt Locker využívá genius loci Království (2007) a vyprávění Tobruku (2008), což jde ruku v ruce s dvojím: A, Mísí se tu euforická filmová fotogenie s dokumentaristickou úctou k srdci věcí samých. B, Nejde tu o vyklenutí příběhu, nýbrž o vyklenutí vztahů mezi vojáky, čemuž odpovídá seriálová technika vyprávění a segmentace příběhu do kratších epizod, zakončených zpravidla odstraněním bomby – ovšem film se obejde bez cliffhangerů, které by zanechávaly hrdiny v nejnapínavějších momentech a tím udrželi diváky u příběhu. O to tu nejde, podstatné je, jak se v průběhu filmu promění celá ta síť vztahů a hierarchie mezi vojáky, ne to, kdo a jak z nich zařve, tím by se síť vztahů pouze přeskupila, ale nezanikla – makromanagement příběhu a mikromanagement postav se ve filmu prohodil. ____ Utrpitelský pohled Jeremy Rennera, opsaný z tváře liverpoolského Gerrarda, není na místě, protože americká technologie pouze zmírňuje utrpení, které sama způsobila.(25.7.2009)

  • Traffic
    *****

    Relativně neznámá herecká eskadra, sesbíraná mimojiné z úspěšných amerických seriálů, je vržena doprostřed vleklé irácké války, aby se na dvě hodiny stala laboratorními krysami, na jejichž chování si můžeme spolu s nimi vychutnat bolesti a slasti (ne)dobrovolně nasazeného vojáka. Hvězdy typu Fiennese nebo Pearce se tu naopak vcelku humorně mihnou jen jako snadné terče pro muslimské snajpry a miny. Jako kdyby režisérka chtěla říct: "Seru vám na klasický heroický melodrama, tohle je o obyčejnejch lidech!" Takřka dokumentární odstup od ústředních postav si film zvládá udržovat po celou první polovinu; škoda pak jen určité fixace na Rennerova seržanta Jamese, který je tu během svých solo akcí trochu zbytečně posouván do lehce bournovské polohy. Vše ale vynahrazuje závěrečný dialog se Sanbornem, který, ač je slovně velice úsporný, říká mnoho o dopadu válečného prostředí na lidský žebříček hodnot. Svobodomyslní tvrďáci tváří v tvář smrti náhle zatouží po potomstvu a taťkové s rodinným zázemím jsou paradoxně fascinováni adrenalinem, skrytým v úzkých baghdádských uličkách. Díky bohu za vojenský snímek, jehož vyzněním není patrioticky hurónské "America, Fuck Yeah!", ale citlivá sebereflexe.(6.9.2009)

  • gudaulin
    ****

    Že by mě tohle oceňované oskarové drama srazilo do kolen, to rozhodně říct nemůžu, a do mé topky válečných filmů se taky nezapíše, na to příliš absentuje souvislá dějová linka a postavy jsou, snad s výjimkou hlavního hrdiny, opravdu jen načrtnuté. Jde vlastně o zachycení několika útržkovitých scén z působení jednotky zaměřené na zneškodňování náloží. Absolutně lze ocenit autentičnost ve smyslu zachycení celkové atmosféry v Bagdádu a Iráku zasaženém občanskou válkou. Ve srovnání se snímkem Kathryn Bigelow působí hollywoodské tzv. válečné filmy, jako např. Tři králové, spíš trapně. S autentičností jednotlivých scén a příhod hlavního hrdiny to už taková sláva nebude, jak napsal můj oblíbený uživatel flanker27, v reálu se určitě hraje daleko víc na jistotu a podobný sólista holdující adrenalinu by neměl pochopení ani u svých kolegů z jednotky ani, a to především, u svých velitelů. Odhaduju, že nejméně třikrát by si z předvedených eskapád vykoledoval ukončení mise. Americké jednotky jsou specializované a obvykle v případě mimořádných situací povolávají příslušné speciální jednotky na jejich vyřešení, aby se pyrotechnici pletli do práce ostřelovačům nebo čistili přilehlé sektory od teroristů, je pouhá fikce. Ocenit se na tomhle dramatu dá taky absence obvyklého vlasteneckého patosu, profláknutých klišé a především politické korektnosti. Kathryn Bigelow se vyhla i zbytečným naturalistickým nechutnostem, válka v jejím pojetí je stres, únava, stálé napětí, špína a čekání na konec mise. Celkový dojem: 80 %.(1.4.2010)

  • Isherwood
    ****

    Tvrdému chlapskému srdci rozumí Kathryn Bigelow lépe, než půlka akčních režisérů hollywoodské první ligy. Film o partě pyrotechniků, kteří se zapíchnuti v srdci Iráku denně potýkají s problémem ‚červený nebo modrý?‘, snad ani nešlo natočit jinak, než jako napínavý thriller s dusnou atmosférou rozpálených ulic a pouštních dálav. Snad první filmový příspěvek k tématu, který nemoralizuje nad dobrou/špatnou stránkou válečného konfliktu a nesnaží se o pochopení duše islámských bojovníků, ale dává nahlédnout do života těch, jimž zbyl v životě jen cynismus a víra v to, že každý správný postup zneškodnění je ten, u kterého nezařvete. Scény vytažení bomb ze země, hledání detonátoru v autě, či záchrana sebevražedného atentátníka, se hlásí o absolutorium, neboť při nich tuhne krev v žilách. Režisérce ale nakonec podkopává nohy scénárista s tužšími dialogy a lacinou eskapádou s malým Beckhamem. Jinak zatraceně gut! 4 a ½.(4.2.2009)

  • - Kulomet M2 0.50 cal na Humwee byl stejné ráže jako puška M82. Pyrotechnici tak měli dostatek munice na boj s odstřelovačem. Pro film bylo však zajímavé řešit problém se zásobníkem a krví. (c.tucker)

  • - Skupinka ozbrojenců v poušti, kterou vede Ralph Fiennes, jsou tzv. PMCs tj. Private Military Contractors Bývalí příslušnící různých armád, veterání, kteří se vrací do Iráku a přebírají práci koaliční armády, což šetří peníze daňových poplatníků. Jejich práce je různorodá a můžeme řící, že to jsou vlastně novodobí žoldáci. Nejznámější agentura tohoto typu na světě je Blackwater. (c.tucker)

  • - Scénarista a novinár Mark Boal (súčasný partner Kathryn Bigelow) pred nakrúcaním filmu odišiel do Bagdadu s jednotkou, ktorá mala na starosti zneškodňovanie bômb. (Blackberry)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace