Max Manus

Max Manus, další skládanka do kompletace veškerých životních válečných příběhů. Ještě to štěstí, že to je bezedný zdroj. Tahle válka totiž má, co ukázat. Sever nemohl být v tomhle ohledu atraktivnější. Film je totiž natočen naprosto precizně. Veškeré záběry jsou nádherně svítivé a všecko to má jasnou tvář. Moc pěkně se na to koukalo, jen jsem si občas řikal, proč ten Max Manus nebyl větší magor, pak by to mělo větší šťávu. Nebo on by možná měl, ale tvůrci sami záměrně ty důležité agresivní chvilky radši dali stranou. No jo, národní hrdina. Pff (04.06.2010)

║Rozpočet NOK 50miliónov║Tržby Celosvetovo $15,384,282║ pôsobivo natočení film o odboji, kvalita /80%/ (10.09.2010)

Max Manus a těžký život odbojářův. Sice je to sympaticky nekompromisní, ale když v podobném druhu filmu převažují spíše lidsky sbližující scény, tak něco není dobře. A když navíc absentuje i pořádné napětí a strach o postavy, tak to už je vzhledem k žánru v loji úplně. Holt vrcholy la resistance snímků se i nadále nacházejí jinde (konkrétně zde a zde). (26.07.2009)

Velký norský hit je svižně odsýpající žánrovkou v hollywoodském stylu, ale bez otravného patosu a pitváním se v psychologii. Nic, co by zůstalo v hlavě delší dobu, ale je příjemné zjistit, že na severu umí točit stejně efektně jako Amíci. V Norsku se evidentně žánrové kinematografii daří a je škoda, že si Max Manus nenašel cestu do českých kin. (22.07.2009)

Chtěli jsme bojovat, pomstít se! A čekali na někoho, kdo to začne..... Norové (?) si řekli, že ještě nemají svého hrdinu z odboje a zdokumentovali činnost Norského hnutí odporu, tedy záškodnické skupiny kolem Maxe Manuse. Výsledkem jsem však zklamán. Příběh nemá potřebné tempo, na jednu akci připadá strašně keců či obyčejných věcí všedního života. Ony akce však zaslouží pochvalu. Jsou natočeny zajímavě a celkem napínavě. Je jich bohužel málo. Aniž bych chtěl někomu ubírat zásluhy, podobných odbojářů bylo mnoho. A někteří mají svůj film mnohem zajímavější. Třeba Plamen a Citron. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Asi největší sabotážní akcí byla ta z ledna 1945 na dopravní loď SS Donau? (07.02.2010)

Už nevím z kolika zemí jsem viděla film s odbojovým hnutím, ale norský tam po dnešku taky zařadím. Lákadlem na tenhle snímek byl Aksel Hennie, který mně padnul do oka ve filmu Špatně rozdané karty. A tady v roli Maxe Manuse jsem byla s jeho výkonem taky maximálně spokojená. Je to jeden z filmů, který nepatří mezi ty, kde bych napětím ztrácela dech, ale měl svojí hloubku v tom, že nám ukázal možná trochu jinou stránku takového nasazení pro svojí zem. Je o přátelstvích, která v té době vznikala, o vztazích a ztrátách a s tím spojený smutek a následná deprese. Jinak mně celou dobu tenhle film připomínal svou dějovou linií jiný a také podle skutečné události Cambridge Spies. A s těmi závěrečnými titulky to není vůbec špatný nápad. (14.10.2013)

Když jsem tak koukal na třetí sérii Battlestar Galactica, zachtělo se mi popatřit nějaký odbojářský film z druhé světové. I padl jsem nikoli za vlast, ale právě na tento film, anžto jsem si vzpoměl, že před časem jsem slyšel, že Švédové - totiž pardon, Norové (to víte, to už je taková Věc) něco takového točí. Tož, špatné to nebylo, ale válečné kříže, tedy hodnotící hvězdy, to získává spíše za komornější prvky a poukaz na některé morální aspekty odboje (třeba když po útoku na lodě je v přístavu zastřeleno několik dělníků, zatímco odbojáři slaví). Akční scény bohužel působí i přes slušnou technickou stránku trochu naivně, např. ta naháněčka mezi motorkou a kolem, kdy střelec z mg-34 Manuse netrefí, zatímco on stengunem kulometčíka ano střelbou naslepo dozadu (jeden norský list to v recenzi popsal jako "norský Rambo", tak daleko bych ovšem zas nešel). Ostatně celkově na mě okupace působila dost mírně, třeba v porovnání s tím, jak je líčena atmosféra protektorátu v Atentátu. Nutno říct, že se objevilo pár kritických historických hlasů, norský vojenský historik Lars Borgersrud (nutno dodat, že je prý považován za kontroverzního) např. tvrdí, že Manus ve skutečnosti v Zimní válce vůbec nebyl na frontě. Na druhou stranu při prvním útěku z Norska Manus prchal přes Švédsko a SSSR, těžko říct, jestli z toho něco dovozovat. Takže nakonec ano, slušný film na jedno podívání, ale např. zmiňovaný Atentát je o dost výš, i holandská Černá kniha se mi líbila víc, byť je někdy její akční stránka ještě nevěrohodnější. Ještě budu muset dát konkurenční dánský Plamen a Citron a hlavně Armádu stínů. (30.10.2011)

Perfektní řemeslo, které hodně těží z tématu druhé světové války a žánrového kánonu, do nějž ovšem příliš nepřidává ani jej neporušuje. Je škoda, že tvůrci nevěnovali více úsilí a času souboji Max versus Siegfried (mohl to být chytrý a nekompromisní záporák). Ten se sice filmem prolíná a dokonce má i jakési vyvrcholení v jeho závěru, ale je příliš nekonzistentní a schématický. Což se v podstatě dá říct o celém snímku. Souboj Norů proti Němcům je díky skvělé audiovizuální stránce řekněme našlapaný, ale troskotá v základech. Tvůrci si házejí klacky pod nohy už jen tím, že divákovi nabízejí i náhled na situaci ze strany protivníka. Kvůli nedostatečnému prostoru ale Němci vypadají neschopně a jakékoli jejich pokroky jsou předneseny zkratkovitě. Nepůsobí jako důstojní soupeři. Škoda… (23.03.2011)

Max Manus mi v lecčem připomíná Oranžského vojáka a řekl bych, že se jím Norové inspirovali. A je mu podobný i kvalitou, jen má lepší kameru, střih (dáno dobou vzniku) a také kratší délku (což ho pro mnoho diváků dělá koukatelnějším). Pro mě osobně je to solidní 4*-ová válečná podívaná, které k plnému počtu schází více silnějších momentů a naopak navíc je tu (téměř) hollywoodský konec. (11.08.2011)

K severskej kinematografii začínam mať čím viac, tým pozitívnejší vzťah. Ponúkajú totiž veľkú variabilitu žánrov, herecky sú takmer vždy stopercentní a režiséri točia cieľavedome tak, aby celok vyznel čo najpresvedčivejšie. Veľmi kvitujem hlavne herecké výkony, výber lokácií a prácu kulisára/rekvizitára, ktorý každú scénu detailne pripravil na natáčanie filmu z obdobia druhej svetovej vojny. 80%. (10.01.2010)

Těhle filmů z historie jsou kvanta a tenhle spadá do nejvíc zastoupené kategorie těch čtyřhvězdičkových. Těžko říct, jak natočit historický "podle skutečné události," film, aby to bylo něco víc (Schindlerův seznam?), než velmi slušná 80% záležitost. Nicméně, Aksel Hennie, muž malých rozměrů, ale velkého hereckého umu, je největší tahák a zároveň tahoun, hlavního hrdinu nemohli vybrat lépe. Další norský výkvět mu zdatně sekunduje (utkvěl mi Christian Rubeck, Nicolai Cleve Broch a Knut Joner, bratranec slavnějšího Kristoffera). Je to napínavé, dobře zahrané, zajímavé historicky, akční... Film sráží prostě jen to, že s ničím novým na poli zfilmované historie nepřichází, ale co tady furt vymýšlet, že... Za mě palec nahoru. (09.01.2017)

Ale jo... A velmi vtipné závěrečné titulky.... Přestože měl celý život problémy s nervy a alkoholem, prožil dobrý život. :-) Raději nepíšu, který z hrdinů, abych nespoilerovala. :-) (18.06.2009)

Narýchlo si nespomeniem či som niekedy videl Nórsky film, ale Max Manus je vážne na úrovni. Príbeh o najznámejšom nórskom odbojárovi je ich najdrahším filmom. Niečo viac sa o ňom dozviete v záverečných titulkoch. Jeho najväčším "úlovkom" bolo potopenie veľkej nákladnej lode SS Donau a keďže ma to zaujalo, musel som si to overiť. Film napriek veľkým investovaným peniazom, vyzerá podstatne komornejšie akoby si mnohí želali. Pre niekoho možno zbytočne ukecaný, ale určite skvelo zahraný, zrežírovaný a miestami celkom napínavý. Manusov skok oknom pred gestapom je jednak ukážkou odvahy, ale aj situácie, v ktorej veľa možností na výber nebolo. Pravdepodobne trailer môže za to, že očakávate film podstatne akčnejší, než v skutočnosti je. Nevadí, pretože aj bez toho Nóri dokázali vytvoriť výborný film a vyzdvihnúť jedného zo svojich národných hrdinov, ktorého meno si vďaka filmu budem pamätať. Ak bude možnosť, neváhajte sa s Max Manusom zoznámiť. 80%. (27.09.2011)

Max Manus je snímek, který rozhodně stojí za pozornost. A to z několika důvodů. Ne příliš často máme možnost vidět kvalitní film ukazující válku v severských zemích. Ne vždy máme možnost sledovat dobře natočený snímek. Max Manus je navíc napínavý a poutavý a v mnoha scénách má dobrou atmosféru. A v neposlední řadě je film inspirován skutečným příběhem, což opět zvyšuje jeho atraktivitu. (18.11.2013)

Venujem tejto snímke jej 100.komentár. Biografický snímok patrí medzi najambicióznejšie projekty nórskej kinematografie niekoľkých posledných rokov. Dramatický príbeh, technicky zvládnuté akčné scény, ale aj citlivý pohľad na problematiku vojnového hrdinstva, robí z filmu viac než len výpravnú prehliadku. Zaujímavý film, ktorý je rozhodne dobre natočený, miestami dosť surový a mrazivý. Predstavuje stredoeurópanom neznámu a prehliadanú časť 2.svetovej vojny. Nečakajte spektakulárne scény, zato dostanete presvedčivé, akoby civilné, herecké výkony. Boli vybraní aj typovo zodpovedajúci herci - viď záverečné titulky. Áno, film možno pôsobí trochu nudne, ale zrejme je to dané tým, že sa autori pridržali reality. Film stojí za videnie. Možno aj viac krát. (21.10.2019)

Občas je fajn pozrieť si niečo aj od severanov, kedže ich vo filmoch v druhej svetovej malo kto rieši. Aj keď nespravili velku dieru do sveta v druhej svetovej, za to zo svojimi sabotérskymi činmi spravili väčšiu dieru. Zaujímavý a pútavý film, možno by to chcelo trošku viac napätia. Každopádne Max Manus bol frajer. 75% - 4* (18.09.2017)

Tak toto je velmi solidní válečné drama z prostředí norského odboje. Max Manus je skutečná historická postava. Po boji s Rusy ve Finsku coby norský dobrovolník se po okupaci Norska zapojil do odboje jehož hlavní náplní bylo tištění a distribuce protiněmeckých letáků. Nacisté buňku rozbili, ale Manusovi se skokem z okna podařilo uprchnout apřes Švédsko se dostat do Anglie. Ve Skotsku pak prodělal výcvik Comandos. Po dokončení výcviku byl dakotou se zásobami výbušnin shozen nad Norskem, kde navázal na svoji předchozí odbojovou činnost. Ta se však primárně týkala potápění zásobovacích lodí v přístavech... Tomuto snímku nelez nic vytknout a osobně jej řadím do stejné kategorie jako černou Knihu (2006). Milovníkům válečných filmů jednoznačně doporučuji! * * * * (07.05.2012)

Jo, docela to šlo. Vlastně tomu nemám, co vytknout, ale také není nic, co by mne mimořádně zaujalo. Slabé 4*. (30.03.2019)

Jistě se najde spousta škarohlídů, kteří budou tvrdit, že Skandinávie podlehla Německu příliš snadno nebo dokonce dobrovolně. Po pravdě. Na začátku války nebyla v Evropě síla, která by se mohla postavit Wehrmachtu s jeho moderní koncepcí bleskové války. To je třeba mít na paměti a nezlehčovat význam norského odboje. Max Manus je norským národním hrdinou, stejně jako u nás Kubiš s Gabčíkem. Byl to člověk, který věřil v porážku Německa a dělal pro ni maximum. Velmi dobře natočený film, který nezkresluje historický význam (snad jen krom finské anabáze). Herecký výkon Aksela Hennieho dává jeho postavě lidský rozměr, který jednoznačně překračuje standart historického životopisného filmu. 70% (23.07.2012)

O trošku akčnější a míň rozevláté a melodramatické než Tři sezony v pekle. Jinak mě to bavilo asi tak stejně jako by Nory či Dány bavil film o válce z jakéhosi dalekého Československa... (02.04.2010)