Režie:
Svatopluk InnemannKamera:
Otto HellerHudba:
Miroslav KořínekHrají:
Vlasta Burian, Karel Hašler, Jiří Dréman, Zdena Kavková, Antonie Nedošinská, Jára Sedláček, Svatopluk Innemann, Milka Balek-Brodská, Marie Kalmarová ml. (více)Obsahy(1)
Zubní lékař dr. Verner by se chtěl oženit, ale kromě své hospodyně Amálky nesnesl dosud vedle sebe žádnou ženu. Usmyslí si, že si najde v nižších společenských vrstvách prostou dívku, kterou pak vychová podle svých představ. První pokusy skončí nezdarem a Verner se musí zotavovat v Karlových Varech. Hospodyně Amálka tu potká mladou dívku, Milču Janotovou, které dělala chůvu, a vypráví jí o vrtochu dr. Vernera. Po návratu do Prahy realizuje Milča svůj plán. V jedné hospodě se setká s pobudou Vendelínem Pletichou a jeho prostřednictvím se seznámí s chováním lidí z periferie. V převlečení pak vyhledá dr. Vernera. Zaujme ho natolik, že ji doktor vezme k sobě na převýchovu, ačkoliv tím trpí jeho lékařská praxe. Verner se do Milči zamiluje... (ČSFD)
(více)Recenze (22)
O něco stravitelnější film pro širší masy, než jsou Lásky Kačenky Strnadové. Podpořeno je to také všeobecnou znalostí výtečné zvukové verze s Věrkou Ferbasovou. Osobně jsem s němou verzí spokojená velice, protože oba filmy vedle sebe tvoří dva samostatné celky, který je každý v něčem originální. Ale stále platí má výtka ohledně dramaturgie uvádění českých němých filmů na DVD. Kočička i Kačenka mohly počkat do té doby, než by cestu proklestily zaručenější tituly. ()
Ľudová zábava. Burian dokazuje v úvode filmovej kariéry, že ak dostane priestor zatieni napriek vedľajšej úlohe ostatných hercov. Tu navyše nemal možnosť využiť jeho povestný hlas. V pamäti mi ostala predovšetkým jeho rola spustnutého alkoholika. Napriek zjavnej nápodobe Chaplina (oblečením, výzorom, komikou) v scéne, kde ako opitý falošný zubár neborákovi pacientovi kol dokola postupne povyťahuje všetky zuby je jedinečný. Nenáročný dej, až na výnimky pomerne vyšumelé starosvetské gagy zachraňuje hodinová dĺžka a osobne aj fascinácia nemým filmom ako-takým. Poznámky: 1. Existujú dve verzie filmu, pričom na DVD uvedená verzia je kratšou verziou s jednou kolorovanou scénou, pôvodne režisérom Innemannom ručne domaľovanou. 2. Na dobových plagátoch bola Antonie Nedošínská uvedená ako Anna Nedošínská 2. ad ripo: Podľa mňa to množstvo hodnotení vzniklo kombináciou troch faktorov: a) existujú projekcie napr. na filmových školách alebo v kine Ponrepo, kde tento film kľudne mohli premietať a nevymyká sa to tomu, čo bolo uvedené v tej správe z netu b) zhoda názvu s rovnomenným neskôr nakrúteným filmom Vl. Slavínského a následné pomýlené hodnotenie c) klasickí naháňači hodnotení, čo ohviezdičkujú čokoľvek na čo pri blúdení databázou prídu. ()
Vlasta Burian jako opilec vydávající se za zubaře, který nebožákovi v křesle trhá jeden zub za druhým a "má mě ráda - nemá mě ráda" přitom myslí na svoji někdejší lásku, to se zkrátka musí vidět. Ne, že by Falešná kočička nenabízela nic jiného než skvělé výstupy našeho pozdějšího krále komiků, ale to, co předvádí on, je zkrátka skvělé a bez konkurence. Dokonce si tu také nacvičuje chůzi s berlemi, kterou později použil třeba ve druhé polovině Funebráka. ()
citujem z internetu 28/6/2007 : "....Němý snímek se od doby svého vzniku nepromítal, nebyl uveden v televizi a nevyšel ani na videokazetě....." K dnešnému dňu je tu však 59 hodnotení ... hm hm ()
Vlasta Burian se stal nedostižným fenoménem již ve dvacátých letech minulého století. V roce 1926 – v době natáčení této veselohry – vlastnil už své denně vyprodané divadlo, byl nazýván králem komiků a měl za sebou také první film. Dobová kritika jej tehdy přirovnávala k americkému komikovi Charlie Chaplinovi, a i když se tato ambice nakonec jevila příliš troufalou, vytvořil si Burian velice záhy vlastní specifický styl. Určité chaplinovské motivy lze identifikovat částečně v postavě pobudy Vendelína Pletichy v této Innemannově komedii. Samotný film je v podstatě českým Pygmalionem naruby: z profesora Higginse se stal dentista Verner, popeláře Doolittla nahradil pobuda Pleticha, hospodyně Pearceová se proměnila v Amálku Holoubkovou. Pouze květinářku Lízu nahradila rozmarná továrníkova dcera Míla, která se za nevzdělanou a chudou dívku pouze vydává. Autorem tohoto důmyslného plagiátu byl populární redaktor Humoristických listů Josef Skružný, který se společně s mladým Elmarem Klosem scénáristicky podílel i na dalších dvou Burianových němých filmech. V poněkud statickém příběhu jsou jediným osvěžením právě Burianovy excentrické výstupy, zejména sekvence, v níž si oblékne lékařský plášť a počne "ordinovat". V hlavních rolích zamilované dvojice se objevili manželka režiséra Innemanna Zdena Kavková a populární písničkář Karel Hašler, který byl však pro postavu dr. Vernera příliš starý (v té době mu bylo 47 let), čehož si všimla už tehdejší kritika. Dnes je tento filmový výrobek cenný a snesitelný skutečně pouze díky Burianovi, o jehož mimořádném výkonu svědčí i slova uveřejněná v Lidových novinách v červnu téhož roku: "Popisovati výtečnou hru Vlasty Buriana znamenalo by popsati od scény ke scéně celý film. Byl dokonalý, úžasný a jeho okamžitá intuice jest ohromná. On to byl, který zachránil nejzdlouhavější místa filmu a on vlastně v některých partiích vytvořil první českou filmovou grotesku ve scénách, které by mohly konkurovat filmům se světovými komiky a v nichž nám zobrazil úplně nový český filmový humor, poněkud sice brutální, ale zahraniční konkurence schopný, protože zcela originální." ()
Vlastu Buriana obdivuji ale raději se na něj podívám v mluvené podobě, která mu sedí více. U němé éry raději zůstanu u legend jako Chaplin nebo Keaton. ()
Než Svatopluk Innemann dokonale ztvárnil Karla Havlíčka Borovského, něco se naklopýtal. Skružného román jej neinspiroval k ničemu jinému, než k ilustrativní banální nápodobě, a film o falešné kočičce, slibná variace na Pygmaliona, neskončila ničím jiným než časovou travestií, na níž nanejvýš zaujme jak se vvšechna ta panoptika točí na nenáročné pražské křižovatce. Ale na druhou stranu, málokterý němý film je tak hlučný. ()
Očima dnešního diváka se jedná o úsměvnou záležitost po všech stránkách a vytýkat něco filmu z roku 1926 by bylo asi jako zlobit se na batole, že neumí násobilku.. Vzala jsem to tak, jak mi to tvůrci naservírovali a příliš neřešila.. Ústřední dvojice - zubař a Milča - mi nebyla sympatická, oba byli „divní“, celý snímek ovšem nesmírně popotáhl Vlasta Burian a v několika scénách mě parádně odboural.. ()
Aj v strednej Európe, sa vedeli v rokoch 20. minulého storočia robiť romantické grotesky a sám pán vrchovatý umelec ( VB ), bol pri tom. Je to ťahúň tohto snímku a vlastne jediná oslava. Bez neho...čo ja viem? ()
Tento film dával prý také CSFilm někdy v květnu 2008. ()
Jako slyšet opilého Buriana, jak dělá zubaře to by byl zážitek. ()
A další příjemná ukázka české filmové tvorby před ozvučením. Přítomný je humor a celkový svižný spád této filmové adaptace divadelní hry. Herecké výkony jsou výrazné, jak se na němou éru v tom dobrém sluší. Jen představitel role do chomoutu spěchajícího muže vyzařuje ve většině scén velice děsivě pocity, až si divák pokládá otázku, zda není veškerý zájem ze strany žen hnán pouze vypočítavostí a touhou po finančním zabezpečení budoucnosti. Hlavní postavou je Milča Janotová (zajímavá Zdena Kavková), továrníkova dcera. Snad z pouhého rozmaru, snad jako odpověď nesnadné výzvě, snad pro pouhé potěšení z pokoření mužského pokolení rozehrává nesnadnou hru, na jejímž konci hodlá slavit velkolepé vítězství. Svou roli chudého a prostého děvčete z ulice dovádí až do absurdní roviny švejkovského stylu nazírání na život. Hlavní mužskou postavou je postarší zubař Karel Verner (děsuplný Karel Hašler). Na stará kolena začal zahánět samotu a rozhlížet se po nastávající nevěstě. Což je pro zapřisáhlého odpůrce ženského pokolení velice nesnadný úkol. A tak začne až se sexismem zavánějící hrou na mladou žákyni a staršího pána, který děvčátko vychová k vlastní představě o vhodné ženě. Výraznou postavou je Vendelín Pleticha (dobrý Vlasta Burian), povaleč a opilec z nejchudší části obyvatelstva. Zasvěcuje Milču do všech tajů i drobných nuancí nejprostší třídní vrstvy. V očekávání zasloužené a výnosné odměny. A odměnu dostane, byť v jiné formě, než by si mohl představit. Z dalších rolí: praktická a spiklenecky založená Vernerova hospodyně Amálka Holubová (příjemná Antonie Nedošinská), či velmi obětavý a flexibilní domácí učitel prosté dívky (sám režisér Svatopluk Innemann). Film má svůj půvab a hravou ztřeštěnost, se kterou chce především bavit. Působí to stále jako vtipná hříčka a rozpustilá fraška a zajímavost z počáteční fáze historie české kinematografie. A láska slaví triumf! ()
Namet hodne naivni, takove vsak byly nase filmy i ve tricatych letech. Film je ale vtipny dodnes, alespon pro fanousky tohoto obdobi. Presto, ze se jedna o nemy film, tak je hodne ukecany (psany text). Z hercu se mi nejvice libila Antonie Nedosinska a jak pise uzivatel Master19, ona skutecne cely zivot vypadala a hrala stejne, tedy porad dobre. ()
Jak tak koukám na obsazení, vůbec se mi nezdálo, že by tak bylo tolik lidí. :-) Leda by všichni byli přítomni v té davové scéně, každopádně o Marvana či Plachtu tady vůbec nejde. Hlavní postavou je kudrnatá (a podle mě divně nesympatická) dívčina, která si vyhlédne ulízlého (a podle mě divně nesympatického) doktora, kterého lstí uloví. Naivní téma založené na sociálních rozdílech první republiky, nesčetněkrát ještě zpracované a rozvíjené. Bonusem jsou zde služebná Antonie Nedošínské, která snad vypadala celý život stejně a pobuda s koulejícíma očima Vlasty Buriana. Musím podotknout, že asi nejvtipnější byly dialogy (což u němého filmu jaksi není právě deviza), ale to je tím, že většina gagů je notně vyčpělých a Burian i Nedošínská mají spoustu lepších filmů. Každopádně závěr si nenechte ujít, je pln jednoho (!) nevídaného zvratu. :-) ()
Z môjho pohľadu "polovičný" film, ktorý paradoxne ťahá vedľajšia postava Vlastu Buriana. Scény v ktorých sa objaví, príjemne zabavia, avšak zvyšok filmu nudí a prešlapuje na mieste. 45 % ()
"Nešmatej mi na ni, nebo na tebe máknu - to je moje nová dcéra." -Vendelín Pleticha- ()
Vlasta Burian ve svém druhém němém snímku, jehož děj je poměrně známý a to vlivem remaku 'Falešná kočička' (1937), ve kterém roli Vlasty Buriana převzal Oldřich Nový. Snímek už bohužel není celý, což je ohromná škoda. Ani ne tak kvůli neuceleném příběhu, jako kvůli úžasnému komickému výkonu Vlasty Buriana. Fanoušek amerických němých grotesek jistojistě pozná, že tu hodně napodobuje převážně Charlieho Chaplina. Burianova mimika je však už jeho vlastní, kterou, jak už všichni víme, použil i ve filmu zvukovém. Což připomíná další věc. Je tu také spousta komických scén, které právě ve zvukových snímcích ještě jednou zopakoval. Sice pochopitelně v jiných situacích, ale myšlenka zůstala stejná. Vlasta Burian se tu vyřádil do sytosti a divák by musel být opravdu hodně velký bručoun, aby ho nic nepobavilo. V rámci Burianovi filmografie je tento snímek skutečně filmový historický skvost. ()
Tak oproti té novější verzi s Ferbasovou která byla o ničem je tento film přímo skvělý. Jediné co bych tomu vytkla bylo to, že do hlavní role rozpustilého děvčete obsadili nějákou s umělohmotným vzhledem. Ale jinak jsem se u toho nenudila a můžu to považovat za můj oblíbený film s Vlastou Burianem u kterého se mi moc líbilo jak uháněl Nedošínskou jejíž srdce si nakonec získal. ()
Já nemám nic proti němému filmu, na Laurlela a Hardyho koukám dodnes, ale musím uznat, že mluvená verze, ač bez Buriana, byla v dosti věcech lepší. Ovšem pan Burian v této verzi coby zubař je prostě neodolatelný. Je to sice průměrný filmík, ale nutno přihlédnouti k době vzniku. A o to něco málo hodnocení navýšiti. ()
Jednoduchý, ale velice zábavný film se Zdenkou Kavkovou v roli moderní slečny, která využije převleku, aby ulovila zubaře Karla Hašlera. K tomu jí dopomáhá Vlasta Burian, který si zahraje na jejího otce a v jedné scéně si vyzkouší i práci zubaře. ()