Muž v povětří

Rok po uvedení veselohry „Nejlepší člověk" dostává se na plátna našich kin nový film s oblíbeným komikem Vlastou Burianem v hlavní roli — „Muž v povětří" (natáčený pod pracovním názvem „Ticho po pěšině"). Zatím co veselohra „Nejlepší člověk" se odehrávala kolem roku 1900 v poklidném městečku Pětice, je dějištěm filmu „Muž v povětří" sice také poklidné městečko, Krásnov, vyhlášený svou pohodou a klidem, tentokrát však někdy kolem roku 1955. Společného mají tyto dvě nenáročné veselohry s Vlastou Burianem ještě více, především hlavního hrdinu. V „Nejlepším člověku" se shluknou nakonec události kolem poštmistra Plíška, v „Muži v povětří" je rozuzlení všech příhod v rukou „zneuznaného", ale přece oceněného vynálezce Silvestra Čápa. Film „Muž v povětří" byl natočen podle námětu Vladimíra Kabelíka a podle scénáře Vladimíra Kabelíka, Jiřího Karáska a laureáta státní ceny Josefa Macha. Režisér Miroslav Cikán natočil po r. 1945 jen dvě veselohry — historickou komedii „Alena" (1947) a „Páru nad hrncem" (1950). Z jeho posledních filmů nejúspěšnější byl film „O ševci Matoušovi" (1948) podle románu Antala Staška, „Boj sa skončí zajtra" (1951), za který získal státní cenu, a detektivní příběh „Na konci města" (1955). Kameraman Jaroslav Tuzar, laureát československé a polské státní ceny, pracoval s režisérem Cikánem na filmu „Případ Z 8" (1949). Československou státní cenu získal v r. 1952 za film „Vstanou noví bojovníci", polskou státní cenu za spolupráci na filmu „Chopinovo mládí" . Hudbu k filmu „Muž v povětří" složil Jiří Fiala, který je autorem hudebních doprovodů k filmům „Nadlidé" (1946), „Polibek ze stadionu" (1948), „Muzikant" (1948), „Žízeň" (1949), „Zvony z rákosu" (1950). Vlasta Burian hrál po r. 1945 ve filmech „Slepice a kostelník" (1951 — Kodýtek), „Nejlepší člověk" (1954 — Plíšek), „Byl jednou jeden král" (1955 — rádce Atakdále). V r. 1953 byl uveden střihový film ze starších filmů s Vlastou Burianem „Kolotoč humoru". Filmový přehled 1/1956 (06.12.2009)

Smutný konec jedné z největších postav české kinematografie. Bohužel byl příliš dobrý,a vyčníval nad ostatními svým nesporným komediálním talentem, který byl v předválečných filmech zcela zřetlený stejně jako sociální podtext něketrých filmů a z tohoto důvodu nemohl v dobách komunismu už dát to co na něm všichni milovali. Tento film je toho ukázkou, poslední velká role ve filmu kde tak nějak všcihni soudružky a soudruzi žijou štastně pod vedením soudružky tajmenice národního výboru.Burianův Čáp je světlá vyjímka , která film vytáhla alepsoň na 2*. Nic proti neškodným socialistickým agitkám,ale pan Burian si zasloužil důstojnější rozloučení. (15.07.2006)

Budovatelský film s Vlastou Burianem... Na budovatelský film nadstandardní (kdyby se mi to v tomhle případě nepříčilo na jazyku, řekl bych, že až skvělé...), na veselohru s Vlastou Burianem podprůměrné až smutné se svou výpovědní hodnotou o tíživé době a tragickém konci národního komika... Tak si vyberte... (19.03.2008)

A to je nám tu najednou neobvykle budovatelsky veselo!!! Budovatel Vlasta Burian, co by spasitel a vynálezce... zamilovaný mladíček budovatel Jirka Sovák...uvědomělý Noční motýl jako angažovaný referent MNV Krásnov Hana Vítová... a plejáda excelentních hvězd staré i "nové" doby včetně R.Hrušínského..... jojojo... veselo? Nevím nevím... smutek zejména rozpačitost mnou cloumá... a rejža?... uff...no nic upletmě z ho... bič...A konec??? Smutný? Veselý? Čas je obvykle milosrdný i herec je svým způsobem zaměstnanec... (19.04.2007)

Příšerná příšernost nehodná předválečné generace umělců. (19.02.2009)

Prolínání dvou hereckých generacích. Prvorepubliková generace zastupená Růženou Šlemrovou, Vlastou Burianem a Hanou Vítovou a nová poválečná v osobě Aleny Vránové, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Sováka a Stelly Zázvorkové. Přechodový prvek tvoří Václav Trégl, který hrál jak před válkou, tak i po válce. Ještě zajímavější je propojení Františkem Filipovským, který hrál jak za první republiky, tak i po válce a po revoluci. Je tu stále patrný vzor první republiky, nejde o uvědomělou agitku, příběh se snaží stavět na lidských osudech. Zápletka je natolik jednoduchá a naivní, že se nedá mluvit o komedii. Poslední hlavní hole v životě Vlasty Buriana. Z historického hlediska zajímavý kousek pro zdokumentování českosloveské kinematografie. (09.06.2014)

Popularita Vlasty Buriana i přes nucenou pauzu musela být veliká, z toho důvodu se ho filmaři zřejmě snažili procpat i do soudobé produkce padesátých let. Role bláznivého vynálezce však nenabízela výraznější příležitosti a hrát ji mohl v podstatě kdokoliv. Jen v mihotavých okamžicích se vrací král komiků, ale divákovi naskočí spíše známá scéna z jeho klasických komedií. Pohled na Vlastu Buriana působí smutně a má ryze historickou hodnotu. Totéž se dá říci o Růženě Šlemrové a Haně Vítové, které se loučily s českým filmem. Celkové resumé: ve veseloherní produkci padesátých let příjemné oddechové zastavení s vynikajícími herci, i když v průměrných rolích. (08.09.2003)

Já mám takovou radost, že jsem tuhle dobu nezažil, protože i socialistická komedie mi nahání kopřivku a křeč svalstva obličejového. Dobré věci reklamu nepotřebují, tak jak to tehdy doopravdy asi mohlo vypadat...? (27.12.2014)

Tonoucí se stébla chytá. Komunistickým žalářem zdeformovaný Burian tehdy přijímal sebemenší příležitost získat zpět ztracený potlesk a diváky, nicméně v tomto filmu nebylo čemu tleskat a nad čím se smát. Jen litovat. Koho a co? Zlomeného Buriana, zestárlou Šlemrovou, zatracovanou Vítovou a především scénář bez nápadu. Giganti prvorepublikového filmu odcházejí. Cokoli dalšího výstižně shrnuje původní název snímku. Ticho po pěšině. (04.10.2008)

Jeden z těch méně známých a zároveň posledních Burianových filmů. Bohužel film ani zdaleka nedosahuje kvalit jeho starších snímků ale potěší skvělé obsazení vedlejších rolí, kde se objeví např. Sovák, Hrušínský a Filipovský. (09.05.2010)

Bída kam se člověk podívá a opravdu hodně špatný scénář, který škrtí i herecký výkon Vlasty Buriana. Mé hodnocení: 30%. (23.12.2014)

"Pane Pláňko, řekněte slečně Čápové, že jsem už ty vrátka zavřel !!" - "Pane Pláňko, řekněte panu Pospíchalovi, že kdyby tady nebyl jako pyrotechnik, už by těmi vrátky dávno vyletěl.." ;) (26.12.2014)

Tady nezbývá než Vlastíka politovat a nejen jeho. Špatný film celkově, nic dobrého se nenajde. (29.05.2014)

Ten film jako celek za moc nestojí, ale v těch drobných jednotlivostech to ještě dokáže zajiskřit a ti skvělí herci ukáží, čím bývali. (01.10.2009)

......z mnoho dôvodov vyprchal humor V.B......myslím,že hlavne z dôvodov za ktoré nemohol......inokedy živelný..... vtip za vtipom....tu len trápenie....film  zaujímavý len ako dokument...takto vyzeral V.B. na sklonku kariéry. (30.08.2021)

Jak mohl dopadnout agitační film, který táhla svým uměním prvorepublikové herecká megahvězda a režíroval člověk, který tvořil ve stejné době? Rozpačitě... (21.12.2010)

Ten film sa dal mozno pozerat v 50. rokoch v byvalom Ceskoslovensku a uz vtedy to bol priemer. Dnes uz skor podpriemer, no ale Vlasta Burian je pre mna velka Celebrita, Pardon, vlastne bol. Preto dam stale priemerne hodnotenie : 58 % (27.12.2014)

Bylo zřejmě velmi obtížné udělat budovatelskou komedii, která by diváky bavila i po dlouhé době od svého vzniku. Herecké obsazení je plné starých i nových hvězd, ale na ty staré není příliš veselé se dívat. Obzvláště na kdysi elegantní Vítovou je smutný pohled. A zábava? Jak může bavit po tolika letech propagační budovatelství, které zdůrazňuje nutnost zapojení jednotlivce do kolektivu, kde v jeho prospěch může využít svůj talent a nadání? Občas se sice objeví příjemnější moment. Ale vzápětí je zabíjen svojí lidovou uvědomělostí a zůstává spíše pocit hořkosti. A ne pocit příjemně strávené zábavy. V hlavní roli je uražený pyrotechnik Silvestr Čáp (Vlasta Burian) se svou umanutou myšlenkou nesmrtelnosti. Ovšem nakonec i on pochopí svůj význam a sílu v rámci socialistického kolektivu a vlastní přínos socialistickému zřízení. A co jiného by se také dalo čekat? Z dalších rolí: trpělivá a obětavá Čápova manželka (Pavla Maršálková), Čápova hrdá dcera Manka (Alena Vránová), Čápův nástupce v sirkárně a uchazeč o Čápovu dceru Jenda Pospíchal (Jiří Sovák), reklamní odborník, Čápův odpůrce a nakonec jeho nadšený pomocník Pláňka (Rudolf Hrušínský), drogista a Čápův mecenáš s vidinou velké odměny Zatrapa (František Filipovský), referentka MNV, bdící nad životem v obci (Hana Vítová), dobrácký předseda sirkárny (Jaroslav Seník), v dobrém provokující Máca (Eman Fiala), nespokojení Čápovi sousedé Janurová (Růžena Šlemrová) a Kořínek (Václav Trégl), a zaručené zprávy roznášející listonoš (Karel Effa). Mít v obci bláznivého vynálezce není ten hlavní problém. Tím jsou spíše nepříliš vydařené pokusy o budovatelskou komedii. (24.12.2015)

Film, ktery je uplne o nicem. Me osobne potesila jen ucast Hrusinskeho a Effy. Jiz nikdy tento snimek nepotrebuji videt. (27.09.2010)

Rozhovory jsou vtipne, ale ta neustala symfonicka hudba me po chvili strasne srala. (08.10.2009)