Kateřina je hubatá, tvrdohlavá a zlá. Nemá nápadníky, a proto ji chce otec vyvdat dřív než druhou dceru. Nakonec se ale i pro Kateřinu najde ženich, který se brzy postará, aby jeho žena začala zpívat docela jinou písničku...
Hned po příjezdu do Padovy v doprovodu svého sluhy Trania si mladý šlechtic Lucenzio všimne krásné plavovlasé dívky, do níž se okamžitě zamiluje. Brzy se má dozvědět, že jejím otcem je bohatý padovský kupec Baptista Minola, který má ale ještě starší dceru Kateřinu. Na rozdíl od půvabné, milé a poslušné Blanky je Kateřina hubatá, nezvladatelná a zlá. Svou sestru dokonce bije a otec je na ni příliš slabý. Není tedy divu, že Blanka nemá o nápadníky nouzi – současně se jí dvoří mladý Hortenzio i starý Gremio –, zatímco před Kateřinou každý raději utíká. Baptista se tedy rozhodne, že mladší Blanku provdá, teprve až se mu podaří dostat pod čepec divokou Kateřinu.
Petruccio mezitím přemýšlí, jak se dostat do blízkosti milované Blanky, a protože se dozví, že otec pro ni hledá učitele, pověří Trania, aby se za něj vydával a ucházel se o Blanku. On sám se mezitím stane jejím učitelem, a bude si tak užívat její blízkosti. Hortenzio a Gremio se zase věnují usilovnému hledání manžela pro zpupnou Kateřinu, aby si pak jeden z nich mohl vzít krásnou Blanku. Prozatím se tito dva sokové spojí.
Právě v té době se v Padově objeví i další mladý šlechtic – Petruccio, syn Antonia z Verony, Hortenziův přítel. Ten všude hlásá, že hledá ženu. Když se dozví o bohatství Baptisty a o jeho problémech s Kateřinou, ihned prohlásí, že si ji vezme. V kupcově domě se tak sejdou Petruccio, Hortenzio i Gremio a brzy se objeví i Tranio v roli Lucenzia, který představuje nového „učitele filozofie", skutečného Lucenzia. Přešťastný otec Baptista hned s Petrucciem sepíše svatební smlouvu a odjíždí nakoupit vše potřebné do Benátek. Mezitím se poprvé „utká" se svou divokou manželkou a zdá se, že navzdory křiku a házení vším možným v něm svéhlavá Kateřina přece jen našla zalíbení...
Přichází den svatby, ale ženich nikde. Kateřina začíná zuřit, bude všem pro posměch. Nakonec se Petruccio objeví v otrhaném oblečení a přiměřeně rozjařený vínem. Před oltářem usíná a trvá drahnou dobu, než pronese své „ano". Nakonec jsou ale novomanželé svoji a přichází hostina. Tehdy Petruccio prohlásí, že musí nutně odjet: hosté se mají veselit, on ale musí pryč a s sebou si vezme i svou vzpouzející se ženu...
Když nejprve za deště a pak i sněhu přijede prokřehlá Kateřina do Petrucciova domu, najde tam jen nepořádek, špínu, nedbalé služebnictvo, a přestože umírá hlady, manžel poručí, že se oba postí, a všechno jídlo pod záminkou, že je špatně připravené, vyhodí. Zoufalá Katka, která stráví noc sama, se ale nedá. Hned druhý den se pustí i se služebnictvem do úklidu, aniž by dbala na manžela. Zanedlouho se celý dům blýská čistotou a všichni mají na sobě nové a nažehlené šaty...
V Padově mezitím Ranio najde muže, který přichází od Mantovy a podobá se Lucenziovu otci: přivede ho do Baptistova domu, aby hrál jeho roli a dal souhlas k sňatku Lucenzia s Blankou. Skutečný Lucenzio se ale s Blankou mezitím tajně ožení. Je rozhodnuto pozvat na svatební hostinu i Petruccia s Kateřinou...
Petruccio na oko předvede manželce krásné šaty, ze kterých si má vybrat, ale nakonec je před jejíma očima všechny zničí – prý se mu zdají nehezké a nevhodné. Manželka má jet ve starých... Aby ženu potrápil, říká vše opačně, než to skutečně je: v noci tvrdí, že je bílý den, a když na cestě potkají pravého Lucenziova otce Vicenzia, který cestuje do Padovy, tvrdí, že je krásná mladá panna. Kateřina mu ale ve všem přikyvuje, a když obrátí, chytře se vymluví na špatný zrak. Společně pak dojedou do Padovy, kde se tak setkají falešný Vicenzio s pravým. Toho chce dát kupec zavřít, ale právě včas přichází Lucenzio s Blankou a vyžádá si od pravého otce požehnání pro sebe i pro svou ženu. Nadchází čas svatebního veselí. Kateřina je zadumaná, pak náhle vstane a vybídne k odchodu Blanku a vdovu, která se mezitím stala družkou Hortenzia. Lucenzio s Petrucciem se vsadí o 4 000 zlatých, čí manželka přijde jako první na jejich zavolání...(TV Prima)
conery1
" Ja som tak pánovitý, ako ona umienená. A keď dva ohne vzplanú spolu, spoločne strávia to, čo živý ich zlobu. Nech slabý vánok oheň rozdúcha, divoká búrka sfúkne vždy každý oheň. Ako ja jej, tak i ona mne sa podobá, pretože ja som chlap a nefňukám ako decko." Skvostné scény, herci užívajúci si svoje úlohy ( inak to pri Shakespearovi ani nejde ), nádherné kulisy a mnoho múdra zo života. " Nesmieš si vziať nikoho okrem mňa. Pretože ja som zrodený, aby som ťa skrotil a premenil ťa z divej šelmy na učenlivé a poslušné mačiatko." Nič pre " moderné " ženy.(10.5.2011)
Ainy
Chápu, že tehdejší doba byla jiná a postavení ženy i muže ve společnosti je od současnosti odlišné a taky to v téhle hře tak beru. Už jen kvůli Richardovi a Elizabeth stojí zato, se na tento snímek podívat. Herecký a hlavně zábavný koncert manželského páru, jenž zastínil všechny ostatní, a to i květnatou řečí plných kudrlinek a básnického spojení. Nicméně ta proměna divé saně v poslušnou ženušku byla až moc náhlá. Čekala jsem větší drama, větší souboj vychytralosti jednoho pohlaví nad druhým, postupnou krotkost a zamilování se Kateřiny do svého chotě. Nějak mi ten konec nesedl. Stále jsem očekávala nějaký chytrý a nápaditý tah v závěrečné řeči a ono nic.(9.10.2016)
OG_Swifty
Nejsem fanouškem klasických divadelních her, skoro bych řekl, že naopak. Nicméně v tomto případě platí dvojnásob, že výjimky potvrzují pravidla. Zeffirelliho filmové zpracování stejnojmenné hry W. Shakespeara patří ze zdánlivě nekonečné řady adaptací mezi ty nejlepší, ne-li přímo top. Nemalý podíl na tom má ústřední dvojice Burton-Taylor, která již existující chemii potvrzovala opakovaně v řadě předchozích společných filmů (Kleopatra, Písečný ptáček..). Sekundární příběhová linka byla ve srovnání s tou jejich nezajímavá, skoro až nudná. A i přes svůj věk by se Zkrocení zlé ženy mělo povinně pouštět všem těm dnešním feministkám a podobným sebrankám.(8.10.2016)
Filomena.I.
Nezapomenutelné Lucentiovo (M. York) „Já planu“, atmosféra staré Padovy se zpěvy študentů prahnoucích po lásce spíše, než vědění knih moudrých, masky pravou tvář ukazující v karnevalech bujarých renesanční doby v mravech uvolněné volnomyšlenkářské… Pak už jen On a Ona. Ona - dračice kolem níž muži po špičkách chodí s přáním neviditelnými býti a hlavy kloníc jen před svícnem letícím. On - hromotluk požitkářský spíše loupežníka nežli šlechtice připomínající. Setkání temperamentů takových logicky jiskření přináší a nakonec oheň lásky vzplane. Však nakolik zkrotil muž ženu „zlou“ zůstává otázkou otevřenou… *** Otazník pro „pizda“, „tlama nevymáchaná“, „hnusná slizská svině“ ? - Básník vložil by slova tato do veršů svých, či šálil mne snad sluch můj?... *** Pro atmosféru filmu, um herecký i ztvárnění režisérovo čtyři hvězdy zavěšuji...(18.1.2014)
Jeremiah
Ženy potřebují muže, muži potřebují ženy. Každý z nich chce vládnout a rozhodovat, a velice často si neuvědomují, že nejdůležitější je, aby tito dva vytvořili jeden harmonický pár. Historie ukazuje, že vztahy se ve spirále opakují a mění - patriarchát, matriarchát, opět patriarchát až do nedávné doby, a nyní ? Tento film ukazuje na předčasnou snahu o nastolení ženské vůle - i když co si budeme nalhávat, kdo bývá často hlavou rodiny. Z vlastní zkušenosti vím, že harmonie v rodině může mít hodně podob . Myslím, že se jedná o povedený film s dobrými hereckými výkony a slušnou atmosférou, zasazenou do povedeného prostředí. Hezké 4.(8.9.2010)