Bluebeard
Barbablù
Blaubart
Režie:
Edward DmytrykScénář:
Luciano SacripantiKamera:
Gábor PogányHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Richard Burton, Raquel Welch, Virna Lisi, Nathalie Delon, Marilù Tolo, Karin Schubert, Agostina Belli, Sybil Danning, Joey Heatherton, Jean Lefebvre (více)Obsahy(1)
Vášnivě milující bohatý německý aristokrat, který však uvnitř své mysli skrývá děsivé tajemství, jeho pravou milující vášní je u krásných žen jejich smrt... Richard Burton ve strhující patologické hře se smrtí. (LiVentura)
Recenze (11)
Ahahaha, to je tak zvrácený film, každý by ho měl vidět třikrát. Nějaká místa jsou možná trochu hluchá, ale v podstatě jsem takřka bez námitek ochotna přijmout Dmytrykovu svébytnost. Takhle mají vypadat (aktualizované) adaptace. ()
Tento rok 72 byl opravdu vyjímečným ve světové kinematografii, vznikla opravdu originální temná dílka stran nejlepších francouzských a italských mistrů filmu a Dmytryk je skvěle doplňuje svým "modrým" příspěvkem "nemocného" vraha a miláčka žen v jedné osobě... Burton opět předvedl, že takovéto pochmurné role se špatnou stranou mu opravdu seděly bez vyjímky... Kam až může dojít potlačování lidské přirozenosti.? ()
A já si pořád lebedil v hudebním podkladu, abych nakonec zjistil, že ji složil samotný mistr Morricone! To je ovšem jeden z mnoha velikých kladů tohoto snímku. Dalším je určitě brilantní herecké představení Richarda Burtona, jenž takto potemnělé, démonické a zvrácené role hraje s takovou přesvědčivostí, že si na jeho místě neumíte nikoho jiného snad ani představit a naprosto mu jeho úlohy věříte. Ať už coby Morlar v Doteku medúzy nebo zde jakožto Modrovous. Jeho uhrančivý pohled a mrazivý hluboký hlas dodává každé jeho podobně laděné roli patřičnou sílu. Raquel Welch, Nathalie Delon, Karin Schubert, Agostina Belli a Joey Heatherton svým půvabem dotváří vynikající dojem z Dmytrykova počinu, jenž skvěle kombinuje prvky thrilleru, krimi, dramatu, ale částečně i mysteriózního žánru. Popisy Modrovousových vražd opravdu umí zapůsobit, podobně jako jeho tajná místnost či na tehdejší dobu poměrně odvážná lesbická pasáž. ()
Odradil mne již samý začátek, když jsem zjistil, že děj francouzské lidové pověsti je situovaný do nacistického Německa a sexuální perverze dávány do souvislosti s nacismem... ()
Tvůrci filmu téma vraha žen přenesli z Francie (kde reálně příběh vraha Landrua probíhal, jak to ostatně ztvárnili Chaplin a Chabrol) do Německa (zahrán R. Burtonem získal některé rysy H. Göringa - letec, sběratel umění), přidána romanticko-symbolická linie Maeterlinckovova (ovšem ta s s Landruem jinak nic společného neměla) stejnojmenného námětu (a oper Debussyho a Bély Bartóka), kritická linie, nápadná u Dmytrykových předchůdců Chaplina a Chabrola, zůstává (směrem proti nacismu a šlechtickému konzervativismu), posílena ovšem linií psychoanalytickou, za jejíž provedení by se nemusel stydět Luis Buñuel, feministka libující si v masochismu budiž příkladem. Odpouštím věcnou chybu, Vasilij Kandinskij, jehož výstavu navštíví baron se svou budoucí obětí, nebyl židovského původu, i když z hlediska nacistů zvrácené umění stejně tvořil. ()
Do starobylého aristokratického sídla si vodí hradný pán svoje manželky a postupne ich zabíja... Richard Burton je so svojou tmavomodrou briadkou démonicky charizmatický, štýl filmového rozprávania je atraktívny a Morriconeho hudby opäť famózna. Lenže... kdesi v strede filmu sa motor začne zadrhávať, doposiaľ horrorový nádych striedajú až grotesktné situácie a celý duch príbehu sa kamsi vytráca. Je to neuveriteľná škoda. ()
Pohádka o Modrovousovi ... některé motivy tam jen tak překážely, protože asi (postupně? s vývojem scénáře?) ztratily smysl ... politika byla trochu banální a prvoplánová ... s hodnocením asi trochu nadsazuji, hodnotím jaké by to mohlo být kdyby ... 3 1/2 ()
Nejdřív jsem myslel, že to bude horor, ale nakonec to byla spíš komedie :-) ()
Tak jsem si po zhlédnutí pro srovnání ještě znovu přečetla stejnojmennou pohádku Charlese Perraulta. Filmová interpretace v podstatě archetypální postavy s ironickým nadhledem odhalila Modrovousovu motivaci - proč chudáček sameček vraždil a vraždil a vraždil ty zatracené samičky. Co mi však vadilo, bylo zasazení Modrovouse do nacistických dobových reálií, byť stylizovaných. Ve vztahu k příběhu, v němž šlo o věčný spor mezi mužem-machem a nepoddajnou ženou, to bylo opravdu zbytečné, nadbytečné a svým způsobem i odvádějící pozornost. Ano, nacismus si liboval v mužné síle (a v usilovném plození čisté árijské rasy), avšak ve vztahu k Modrovousovi jako archetypu je to přece jenom hodně kulhající konstrukce. ()
Modrovous aneb Když jsou ženy na zabití... Modrovous je dobrý film, o tom žádná, ale celé to jaksi nedrží u sebe. Chvíli je to temný film, chvíli komedie, tvůrci ale nedokázali, aby to fungovalo dohromady jako výborná černá komedie o tom, jak Burton k smrti miluje a zároveň je ničen živlem jménem žena. Je to vcelku odvážný film, má výbornou výpravu a kostýmy. Richardu Burtonovi a hudbě Morriconeho lze podlehnout stále a pořád. Ale Modrovous je velice silný archetypální příběh (lze se říci pohádka), jehož síla mluví sama za sebe a film jí výrazně neposunul ani neproměnil. ()
Související novinky
Zemřela herečka Raquel Welch
Ve věku dvaaosmdesáti let zemřela v kalifornském Los Angeles po krátké nemoci americká herečka, modelka a sexsymbol přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, Raquel Welch. Smutnou… (více)
Barevně famózní, jak to jen Italové dovedou. Inspirativní přehlídka elegantních Burtonových kostýmů nekonečná, herečky rafinovaně spíše bez. Úvodní titulky s Morriconeho hudbou legendární. Celé je to provokativně sarkastické - už trailer je parádně cynický. Stylové, nikdy vulgární a vskutku zábavné. Scéna s Jasmine a Sicuminem - tits Nathalie Delon - je vrcholem celého podniku. Směju se ještě teď. 🤓 Ač 8 dam ze všech koutů Evropy (a Ameriky), nejrůznějších rozměrů, naturelů a nevyrovnaných hereckých schopností, díky Burtonovi, který to všechno bezchybně “koordinuje”, sledujeme i hezký příklad ansámblového herectví (i když je bere jednu po druhé:). Taky vás napadlo, že všechny ty podivuhodné, nevyzpytatelné, šokantní a mnohdy otravné (kulantně řečeno) dámské reakce, které tu sledujeme jsme už předtím s Burtonem viděli v jiných filmech a s jinou ženou? Myslím tou jedinou ženou. Asi nejvíc jich bylo v nepřekonatelném dryáku Who’s afraid of Virginia Woolf? 🤓 Od jisté fáze vztahu s Liz už to od Burtona nebyla jen extáze radostně voyerovaná celým světem, zaplavující nesmrtelnými filmy šedesátá léta (Cleopatra, The Night, The Spy, The Sandpiper, Who’s, The Taming), ale stále víc její pronikavá reflexe (opět veřejná bez jakéhokoli krytí), žitá dennodenně v pasti sebedestruktivního manželství dvou zamilovaných alkoholiků, kde se Liz navíc propadala do závislosti na painkillers. Ale co už taky zbývalo po Virginii, že: Doctor Faustus a jeho marný zápas s Ďáblem o vlastní duši, Loseyho smrtící, opravdu nádherně melancholická metafora 'Dick & Liz’ v Boom!, a s postupujícími zdravotními problémy Liz (které se na rozdíl od těch Burtonových léčily a z jeho strany opečovávaly), jeden stoicky trpící legrační gay šikanovaný ve vztahu a k tomu pečující o invalidní matku v Staircase, jeden psychopatický londýnský cockney Villain gay s výbuchy násilí a svědomitou péčí o invalidní matku (obě hrála stejná herečka) a - impotentní vraždící Bluebeard fixovaný na mrtvou matku. Film, který lze brát v konci manželství Burtonových jako vyčerpávající antologii Liz, něco jako 'zavíráme krám’. Takto přehledně černé na bílém to vypadá, že Rich dobře věděl, co dělá a přesto to dělal… Byla to žena jeho života, je její i jeho plus, že bylo třeba 8 (slovy osm!) jiných žen, aby alespoň rámcově ztělesnily zdánlivě neuchopitelný rejstřík božské E. 🤓 Na imdb měl někdo dobrý nápad, že by se námět měl vždy znovu točit v každé generaci, aby se předvedly dobové sexbomby. Reprezentativní mezinárodní dámská sexy sestava by se schrastila celkem snadno - každý ať si dosadí podle svého vkusu. Ale kde dneska vzít někoho jako byl Burton, geniální herec na hraně šílenství bipolární poruchy a epilepsie, s bezkonkurenčním sexappealem, charismatem i smyslem pro humor, womanizer, mimořádně inteligentní a sečtělý alkoholik a chainsmoker, který se nebojí žít na doraz a udělat smlouvu s Ďáblem, protože teprve všechno dohromady je ten hlas, TEN HLAS! Bez Burtona (a jeho historie s Liz) by Bluebeard neměl osobní existenciální podtext a prostě by to nebylo ono. Ale zbytečná starost, v dnešní době by tak nekorektní film v první řadě vůbec nemohl vzniknout. 🤓 Rich a 3 letité, leč stále fatálně vydařené clípky na YT: Elizabeth Taylor & Richard Burton / Cleopatra & Mark Anthony 🤓 Doctor Faustus (1967) - Elizabeth Taylor and Richard Burton 🤓 Elizabeth&Richard - Love Me Like You Do () (méně) (více)