Look Back in Anger
Obzri sa v hneve
Režie:
Tony RichardsonKamera:
Oswald MorrisHrají:
Richard Burton, Claire Bloom, Mary Ure, Edith Evans, Gary Raymond, Donald Pleasence, Walter Hudd, John Dearth, Nigel Davenport, Alfred Lynch, Toke Townley (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dokáže jejich manželství přežít jeho zahořklost a pýchu? Jimmy Porter je „rozhněvaný mladý muž“, který se nedokáže smířit s konvencemi „pokrytecké“ buržoazní společnosti a než aby se jim podřizoval, raději zahodí své univerzitní vzdělání a živí se jako trhovec. Jeho zloba na celý svět se přenáší i do jeho soukromí a odráží se v podivně pokřiveném ambivalentním vztahu s Alison, dívkou z oněch nenáviděných „lepších“ vrstev, již si vzal za ženu. Oba, včetně dalších dvou zúčastněných přátel, musejí projít mnoha trpkými peripetiemi lásek, vášní a nenávistí, než se mohou pokusit začít znovu... John Osborne (1929–1994) významně ovlivnil vývoj poválečného dramatu. Hra Ohlédni se v hněvu vznikla v r. 1956, zahájila novou éru britského dramatu, někdy označovaného jako „kitchen-sink“ (kuchyňský realismus) a dala název celé generaci spisovatelů (rozhněvaní mladí muži). Osborne naboural vžitou představu, že divadlo musí být uhlazené a duchaplné a že diváci mají potřebu ztotožnit se s hlavním hrdinou. Jeho protagonista je rozporuplný typ siláckého slabocha, který vede sociálně motivovaný boj i proti vlastní ženě. Filmovou verzi hry natočil jako svoji celovečerní prvotinu Tony Richardson. Do hlavních úloh Jimmyho a Alison obsadil Richarda Burtona a skotskou herečku Mary Ureovou, která byla v době natáčení Osborneovou manželkou. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Kousek životní story jednoho fest ublíženého psychicky narušeného mladíka a rozhodně skvělý herecký výkon Richarda Burtona. Rozhněvaní mladí muži mě nikdy neoslovovali a zfilmovat jeden z jejich nejnápadnějších vývěsních štítů podle mě nebyl nápad nejšťastnější. Po dvaceti minutách totiž začnete mít pocit, že by bylo dobré, kdyby někdo tomu děsně chytrému mladému pánovi pořádně rozflákal držku, a s tímhle pocitem si vystačíte až do úplného konce tohoto Klubu Rváčů let padesátých. Neohlížím se zpět v hněvu, ale nadšením z nabídnutého zážitku rozhodně nehýkám. 50% ()
Jimmy Porter je pohledný, vystudovaný mladý muž, který ale tak nějak neví, co sám se sebou. Je nespokojený, cítí opovržení ke společenským konvencím. Odmítá si budovat kariéru, ale zároveň nemá dost vůle k otevřené rebelii proti systému. Uchyluje se tedy k jakési pasivní rezistenci a živí se jako majitel stánku na tržišti. Protože na vzpouru proti institucím nemá koule, jeho frustraci schytává manželka Alison - měla by přece sdílet jeho pocity, být na jeho straně, jenže v jeho očích je stejně konformní a maloměšťácká jako ostatní. Chápe to jako zradu a ta se musí potrestat. Protože aspoň někdy je třeba být statečný, dává Jimmy odvážně průchod nenávisti vůči vlastní ženě a jejím rodičům, přičemž mírná povaha Alison a její tolerance ho o to víc provokuje. Film vychází z úspěšné divadelní hry a místy je to na něm až nepříjemně vidět. Dobová kritika a především (jak jinak) levicoví intelektuálové viděli v hlavním hrdinovi charismatického odpůrce církve, horních vrstev a starých pořádků, a tudíž klaďasa, byť komplikovaného. Já v Jimmyho chování spatřuji zahořklost, sobectví, nezralost a nedostatek odpovědnosti. Postavou Jimmyho vstoupil původně literární pojem "rozhněvaní mladí muži" do světa filmu. Richard Burton oprávněně viděl v Jimmym skvělou příležitost a podílel se dokonce i na produkci. Jeho přesvědčivé výstupy plné výbušné energie nakonec film povznesly na 4*. Celkový dojem: 70 %. ()
Komorní drama, které kromě určitých myšlenek může sázet na výborný herecký výkon Burtona. S postavou Jimmyho by se pro jeho názory rozhodně dalo sympatizovat (můj čistě subjektivní názor), škoda však, že zůstává jen u slov. Většímu vcítění se do jeho osoby brání zbytečně přehnané chování vůči manželce. Těch rozporů je ve filmu podstatně víc, na druhou stranu, když se nad některými z nich člověk zamyslí (jako třeba Jimmyho reakce na „společný závazek“ či vyklizení pozice), nepřijdou mu už takové. Film jsem viděl pouze s českým dabingem, který mě v mém hodnocení možná také (negativně) ovlivnil, v každém případě dávám lepší 3*. ()
Tak jsem si pořád říkala, jestli je Jimmy spíš labilní chudáček, protivný hnusák nebo postavička s teatrálními manýry. Samozřejmě existuje jediná odpověď: angry young man. A Richard Burton ho zahrál skvěle. Je to dobrý film, ale nezdál se mi vztah s Helenou, nezdál se mi konec a do takové Osamělosti přespolního běžce to má ještě hodně daleko. ()
Složitý nevyrovnaný člověk, složitý vztah.. ()
Predstavte si nasledujúcu situáciu: Po ťažkom dni plnom pozerania anglických drám a noci na tvrdej zemi pódia kina v spacáku vám o 8:30 ráno pustia film Ohlédni se v hněvu. Film, ktorý má v popise vetu: "Komorní psychologický příběh vypovídajíci o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže". Príbeh plný vnútorných monológov postáv, statickej kamery a minimalistickej hudby. Ďakujem, neprosím. Film som doslova pretrpel, časť prespal a nepodobne to bolo aj s ostatnými ľuďmi. Buď sa musia organizátori festivalov odnaučiť dávať takéto typy filmov tak skoro ráno, alebo ich nedávať vôbec. ()
Velmi hluboký ponor do složitosti vztahu dvou lidí, který nikdy není černobílý ani předvídatelný a nemá ani viníky ani oběti, byť se na první pohled jeden z z protagonistů může zdát sebeprotivnější a druhý sebepolitováníhodnější. Na filmu je znát, že mu předlohou byla divadelní hra, což mu dodává vyzrálosti a na film nezvyklé hloubky. R. Burton je se svým výkonem korunou všeho. ()
Štyria mladí ludia v jednom malom byte. Povedali by ste si, že to bude samá párty a gruppen sex (aj o sexe to ale pochopiteľne je), ale je z toho peklo. Za to môže predovšetkým mladý, nepokojný a rozhnevaný muž Jimmy, ktorý by sa mohol pokojne upokojiť a vlastne by sa nič radikálne nedialo. Keď Richard Burton vrieska po svojom okolí, tak som sa ho bál, že som chcel odísť z obývačky. Dialógy znejú občas značne literárne a neprirodzene, vzdor proti systému v podobe nenávisti voči Indovi je trochu prvoplánový, ale je jasné, že vo svojej dobe išlo o veľmi dôležitý počin a jedno z najdôležitejších diel Free Cinema. Viac povinné filmové čítanie než silný emocionálny zážitok. 70%. Určite by ma zaujímala verzia Judi Dench s Kennethom Branaghom a Emmou Thompson. ()
Gemini to napsal za mě. Kitchen sink cinema fakt nemusím. ()
„Obzri sa v hneve” a čelom vzad, ty nenapraviteľný búrlivák č. 1 - Jimmy Porter, čo stánok so samými sladkosťami máš, kde na trhu predávaš, a taktiež i na trúbku, a la džezová nôta, nielen po večeroch o dušu vyhrávaš, kedy najmä svoju ženu Alison, neustále psychicky deptáš, ničíš a mučíš, že Tvoj kamarát Cliff Lewis, ktorý s vami v podkrovnom byte býva, sa iba vždy na vaše hádky mlčky prizerá, až ženina priateľka, herečka - Helena Charles, k vám na istý čas bývať príde, ktorú tak chorobne nenávidíš, keď sa Ti dokonca žienka odhodlá domov k rodičom na (ne)určitý čas vrátiť, či aj kamoš do vlaku nastúpiť, a tak Ti už len Helena sama ostáva, kedy zatiaľ Alison o dieťa nadobro prichádza, akýsi milostný trojuholník vzniká, ale i čochvíľa, čoskoro zaniká... / Režisérska prvotina Tonyho Richardsona, čo sa týka celovečerného filmu, a pritom budúci, 4 oscarový triumf Tom Jones, extra nemusím, toto bola naozaj úplne iná káva, ktorú som si priam vychutnával - ako aj fenomenálny Rišo Burton vo svojich Kristových rokoch. Extrémne zarytá postava, ktorá mi určitý čas poriadne liezla na nervy, čo sa našťastie postupne ustálilo, ako letná búrka, no ale bola to tak intenzívna spŕška, že za krátky čas dokázala narobiť také medziľudské škody, až bola atmosféra vybičovaná do maximálne možnej krajnosti. Brilantná, surová a čiernobiela kamera Oswalda Morrisa iba napomáhala sa naplno stotožniť s postavami, ktorým nebolo všetko jedno. Claire Bloom a Mary Ure si teda užili svoje. Naprostá, britská klasika, ktorá na poli 95. minút, rozohráva fascinujúce dianie kvarteta postáv na plátne, ktorým dominuje jednoznačne JIMMY ! ()
Velmi slušně natočený komorní psychologizující film, bohužel je ovšem místy docela poznat, že to byla původně divadelní hra. ()
Hlavní hrdina Jimmy je ve skutečnosti sobec. Jeho údajný společenský protest se vyčerpává v neustálém nadávání a nasrání na všechno. Místo sebemenší snahy o změnu tyranizuje své okolí a utápí se v sebelítostivých monolozích. Celý příběh Ohlédni se v hněvu je pak naprostý, z prstu vycucaný konstrukt plný šrobouvaných promluv a neuvěřitelných postav. (Pokud to bylo záměrem, nejsem zřejmě cílový divák.) Poměrně zdařilé je však expresivní herectví čtveřice titulních herců a místy i jazzový hudební podkres. P.S. Osborneovu tvorbu příliš neznám, ale alespoň jeho hra Komik mi přišla podstatně lepší. Rád bych někdy viděl její zfilmovanou verzi od týchž autorů. ()
Komorní drama poraněných duší, které nejsou, ale jen se ocitají, a nežijí, jen reagují na své bolesti. Jejich "soužití " není sdílením ran ani jejich léčením, ač někdy na sebe bere přibližně takovou formu, je to jen marné přimykání a odvracení se, soustavné přecházení mezi schoulením se a explozí. Každý ze čtveřice trpících, přesněji z ústřední čtveřice, protože nemoc září z očí většině zachycených postav, je věrohodně charakterizován a zahrán. Každý je jiný a jiná je i reakce na prázdnotu, která se uvnitř něj rozpíná. Jejich souhra tedy není zrcadlením nebo opakováním, donekonečna se odvíjejícím ornamentem identických vln, ale opravdovým horečnatým tříštěním sebe i světa lhostejně obklopujícího jejich chorobu jako studená peřina, kterou nic nedokáže přimět k tomu, aby konečně zahřála. ()
Bída britské kinematografie I. Vše tu je, jako na dalni, bída britského filmu, ovšem v jeho asi nejlepším období, v jinak relativně dosti kvalitním filmu. Rozpor? Kdeže - jen manifestace důvodů, proč ve VB nikdy nevznikla opravdová kinematografie (a když, tak to museli být solitéři, kteří by se mohli narodit i někde jinde). Kitchen sink realismus - Rozhněvaní mladí muži, rozuměj: literatura, divadlo. Převedené na filmové plátno. Look Back In Anger, kdo to ovšem hledí zpět v hněvu? Film jako takový - Briti se nikdy nenaučili vyjadřovat filmem, vždy se utečou ke slovům - Richard Burton zde nehraje ve filmu T. Richardsona, ale v dramatu J. Osbourna. A i když pak Kitchen sink nebude vždy vycházet přímo z literatury, kdy v něm uvidíme hru s filmovým médiem, mediaci příběhu skrze formu? Jak to prý řekl Greenaway (onen solitér, symptomaticky z VB...): byl to jen ilustrovaný text. Texty kvalitní, s respektování hodnou a prospěšnou sociální tematikou, v dějinách britského filmu v pozitivním smyslu vyčnívající - a přesto je v tomto filmu (spekulativně) obsažena všechna bída britské kinematografie. ()
Kvůli Richardu Burtonovi stojí za to film vidět. ()
Muž a žena, kteří musí ztratit úplně všechno, aby mohli najít vztah k sobě. Navzájem i k sobě samým. Nesnadný film plný dialogů, jejichž podtitulky se daly jen stěží sledovat. Velmi se mi líbila kamera Oswalda Morrise, která - spíš než scénář sám - mi sugerovala představu: "tak tohle je Británie, tohle je doba těsně před tím, než ji začnou kolonizovat její bývalé kolonie." A sama postava "rozhněvaného mladého muže" je v našich podmínkách samozřejmě těžko pochopitelná; stejně tak, jako když vám nějaký maník z Brixtonu řekne: "Tuhle četnickou stanici jsme obléhali skoro celý den." (Clash: When they kick out your front door/ How you gonna come?/ With your hands on your head/ Or on the trigger of your gun - Když ti vykopnou venkovní dveře/ Jak k nim přistoupíš?/ S rukama nad hlavou/ Nebo s prstem na spoušti".) Problematika "rozhněvanosti" ovšem dosud vyřešena není (ani ve filmu). Poměrně nový film bratrů Dardennových "Kluk na kole" sahá někam, možná ještě hlouběji. ()
Kitchen sink Realism a k tomu este clovek so zlozitou povahou. Pozeral som to len preto, lebo som funda Richarda Burtona : 71 % ()
17. Zlatý Glóbus za rok 1959 - nominace (1) - Nejlepší herec (drama) - Richard Burton ()
Rozervany manzel co dokaze akorat tak buzerovat svou zenu. Hvezdy za herectvi Richarda. ()
Mladík nahnevaný na celý svet, pritom nemá dôvod - má prácu, má vlastné bývanie, má peknú ženušku, kamaráta, po večeroch si hrá na trúbke, či už doma alebo v baroch - aj preto divák nechápe jeho večne hnevlivé, hádavičné až nenávistné pohnútky. Napriek tomu je tu priestor na neveru (kto by si takúto večne hádajúcu sa osobu mohol obľúbiť?), ktorú postavy prijímajú až príliš tolerantne a chápajúco. Film tak pôsobí ako vytrhnutý z reality. Je postavený predovšetkým na dialógoch a komornom príbehu a cítiť z neho, že bol natočený na pôdoryse divadelnej hry - výprava je minimálna a dej občas nudí. Čo ale neznižuje Burtonove herecké kvality, ktorý už vo svojich 33 rokoch ukazoval, že je vyzretá herecká osobnosť. ()