Ein Freund von mir
A Friend of Mine
Obsahy(1)
Letargie čerstvě dostudovaného matematika Karla (Daniel Brühl) je hlavním důvodem, proč ho jeho zaměstnavatel přesune z pohodlné kanceláře do hlučné garáže. Jak dlouho vydrží mladík mlčky a za minimální mzdu převážet luxusní automobily? Impulsem k nějaké aktivitě by pro něj mohlo být setkání s Hansem (Jürgen Vogel), spontánním požitkářem, věčným optimistou. Vzdor diametrálně odlišným povahám se z nich stanou kámoši. Jejich nezávazné blbnutí a odvážné jízdy spícím Berlínem začnou ztrácet své kouzlo, když se mezi ně vklíní Hansova dívka Stella (Sabine Timoteo). (Matty)
(více)Videa (1)
Recenze (34)
Nemám rád německé filmy. Tuto nenávist ve mně zřejme zažehly naše komerční televize, které nám pouští jen samé sladkobolné německé bláboly z červené knihovny. Ale naštěstí jsem ochoten tyto své předsudky hodit stranou a zkusit se nezaujatě podívat na film z Německa, který nabízí něco víc než jen klišovité scény plné sladkobolných dialogů. Jen je škoda, že aby mohl člověk nějaký kvalitnější film z této destinace vidět, musí mít zvlášť placený filmový kanál, v tomto případě Cinemax. Ale zpátky k filmu Kámoš. Tenhle film je svým způsobem velmi zvláštní. Vystačí si s velice jednoduchou dějovou zápletkou, s malým množstvím herců i s malým množstvím scenérií. Mladík Karl je přinucen svým zaměstanavatelem, aby si zkusil dělat práci za minimální mzdu, a tak začne převážet auta klientům autopůjčovny. A při tom se seznamuje s Hansem, který je neuvěřitelně živý a energický a v Karlovi probudí také nějaké emoce a dokáže ho vyvést z jakési letargie. Karl se díky Hansovi také seznamuje s dívkou Stelle, do které se zamiluje. Dějově velice prostý příběh, ale o to více příběh procítěný a lidský, disponující úžasnými scénami. Jak oba kluci jedou nočním Německem v luxusních Porsche nebo jak v noci v poloprázdném letadle čekají až vzlétne, to jsou úžasné scény, které filmu dodávají na kvalitě a díky kterým jsem si to o to více užil. A ač film netrvá příliš dlouho, přesto je to úžasný filmový zážitek, který stojí za to. Navíc herecké výkony jsou perfektní a obzvláště Jürgen Vogel v roli Hanse je prostě nepřekonatelný. Opravdu jsem přemýšlel, jak film ohodnotit, ale na pět hvězdiček to u mne zatím není, snad po dalším zhlédnutí hvězdičku přidám, ale nyní je to za čtyři hvězdičky. ()
80%?? Za čo? (18. 4. 2009) Neškodný indie film, kde sú 2 úplne odlišní ľudia, jeden chudobný, druhý bohatý, s rôznym spoločenským statusom. Namiesto riešenia reálnych problémov, sa preháňajú v autách po uliciach a riešia otázku, čo je priateľstvo? Na 80% film to je málo rozpracované a hlavne nemá to v sebe hĺbku. Je to jednohubka - chuťovka, čo zabudnete za mesiac. Vysielal kanál CINEMAX. To, čo na tomto kanále oceňujem, sú európske filmy, ktoré, na rozdiel od HBO, vysiela. Len tie filmy sú si tak podobné. Sú odtrhnuté od reality, nevyburcujú, ale naplnia krátkodobým potešením, ktoré po vyprchaní nezanechá žiadnu stopu. A to je škoda. ()
Byla jsem připravená na takový ten hřejivý snímek o síle přátelství a osvobozené mysli, čehož se mi nakonec vlastně i dostalo, jen v trochu jiné podobě než jsem čekala a já jsem tomu ráda. Karl s Hansem jen tak blbnou s autama a jejich nekonvenční eskapády jsou v podstatě jen nevinné vylomeniny, nic velkého, prostě malá vzpoura nespokojeného úředníčka a jeho nového kámoše. Přitom Hans není žádný rozervaný hrdina ani světem protřelý světák, jen obyčejný týpek, co si zas tak moc nepřipouští starosti a žije si podle svého, někdy je v pohodě, někdy leze na nervy, nějak tak, jak už to v životě chodívá. Abych řekla pravdu ještě víc mi byl sympatičtější umírněnější Karl a nebylo to jen hezčím vzhledem, už jen chemie mezi ním a Stellou se mi moc líbila. Tenhle film nehýří patosem, vzletnou hudbou či emocemi, o to víc je však uvěřitelnější. A to já beru. ()
Daniel Brühl a Jürgen Vogel v příjemném filmečku o jednom přátelství. Daniel je tady fešák a jeho postava Karla je klidná a introvertní. Jürgen coby ztřeštěný a impulsivní Hans oproti němu působí jako hurikán. Při jízdě tunelem, to vypadalo, že režisér řekl: "Hoši, teď se pořádně vyblbněte.":) Někdy si člověk prostě musí zakřičet. A to ku*va pořádně nahlas!:) Jedna scéna vypadala i na "trojku", ale nakonec zůstalo ze strany Hanse jen u popichování. A Daniel zde mluví i španělsky:) Kámošovi nelze nic vytknout. Je ze života, nesnaží se ničím ohromit, spíše jako by se schovával a dokáže navodit příjemnou náladu, stejně jako lehkou melancholii z pomíjivosti všeho krásného a vzácného. Víc takových filmů. ()
Němci občas vyprodukují kromě velkého množství sraček, kterých se chytají naše komerční televize i nějakou lahůdku, kterou však naopak na našich obrazovkách většinou nespatříme. Bohužel! Naštěstí mám doma Cinemax, takže mi neunikl Kámoš a já jsem bohatší o velký zážitek z fascinujícího malého filmu o jednom obyčejném přátelství. ()
Reklama