La Veine du vigneron

Nevím co tím chtěla autorka říct, ale na mne z toho tedy žádný velký dojem nejde. Detailní záběry na vinice a hmyz jsou často velice nudné, nuda ostatně provází film skoro celý. Nelíbí se mi, že jsou tam obě hlavní herečky nahé. Film tím na mne působí nechutně. Jinak by to mohl být celkem poetický příběh, i když vlastně nevím o čem. Anděl z pekla, který pomáhá vinaři se životem, na kterého onen vinař svaluje vinu za smrt jeho dcery, a který se nakonec stane člověkem, aby mohl taky vyrábět víno? No nevím, ale já v tom žádnou symboliku nevidím. Myslím že je to jen nastavovaná pseudoromantika. Co se týká příběhu, je celkem milý. Proto nechápu, proč musel být hlavní hrdina své ženě nevěrný s baronkou. Rozhodně si tím sympatie nezískal. V celém tom poselství se myslím trochu ztrácí jak autorka, tak režisérka, takže se musí trochu přimhouřit oko nad filosofií. Jinak co se mi líbí? Kromě Gasparda v roli anděla, což je dobrá kombinace, se mi zdál dobrý i Renier v hlavní roli, a docela se mi líbí taková letní atmosféra z vinic. Nesmím se nad tím ale nijak hluboce zamýšlet, protože jinak mne to spíš štve. (20.05.2012)

Podle reakcí zahraničního publika Niki uchopila látku vcelku odlišně, než ji zamýšlela autorka předlohy Elizabeth Knox. Já jsem ale knihu nečetl, proto jsem k filmu přistupoval s čistým štítem. Na úvod musím zmínit, že Niki je moje oblíbená režisérka, Keisha oblíbená herečka a Gaspard oblíbený herec - o nějaké objektivitě tedy nemůže být řeč. Rozvláčně působící film nezapře předchozí zkušenosti režisérky, které zúročila především v práci s kamerou, v pozornosti přírodním scenériím a v precizním vedení dětských herců. Film místy působí až jako dokument o členovcích nebo o práci na vinohradě - tyto pasáže jsou charakteristické hbitějším střihem a detailními záběry. Jak říká sama režisérka, chtěla se pustit do něčeho zcela odlišného, než co předvedla v předchozích filmech, proto se nemůžeme divit, že Vintner's Luck je přijímán přinejmenším s rozpaky a obávám se, že upadne v zapomnění (prakticky se nepromítal, v Austrálii již vyšel na DVD). Mě zaujal především velmi skromně až romanticky naznačený vztah mezi Sobranem a Xasem (pasáž na půdě je opravdu nádherná), stejně tak až SofioCoppolovské herectví. Film, který jsem zdaleka neviděl naposledy. HUDBA: Antonio Pinto - až opovážlivě melancholická a jednotvárná hudba skvěle podporuje snovou atmosféru filmu. (27.07.2010)

Film má zaujímavý námet a takú zvláštnu podmanivú atmosféru a nemôžem povedať, že by ma nudil, avšak pre mňa ostane v rovine priemernosti. Herecké výkony sú na slušnej úrovni, avšak najmä v druhej polovici filmu mi vyslovene vadí kombinácia Keishy v roli matky a Lizzie Brocheré, ktorá je od Keishy o 5 rokov staršia a vidieť to, v úlohe jej dcéry! (17.07.2012)

Po vynikajícím snímku "Whale Rider" jsem čekal od Niki o hodně víc. Tohle se soustředí na intelekt postav, který tehdy nebyl moc veliký a všechno ostatní jede tak nějak po vedlejší koleji. Role Keishy je uměle upozaděná a i ve 40-ti letech vypadá jako velmi pěkné mladé děvče. Herecký výkon můžu pochválit bohužel jen u Very Farmigy a co se scénáře týče - bylo to spíš vlastní dílo. Škoda, kdyby se to pojalo víc dějově, bylo by to mnohem lepší. (09.12.2011)