V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.
„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.(MFF Karlovy Vary)
Pepinec
Vzpomínám si na jednu hodinu výtvarné výchovy, myslím, že v páté třídě. Bylo před Vánoci a my měli za úkol namalovat vodovkami velkého kapra. Tehdy jsem si řekl, že můj kapr musí být něčím výjimečný, když jich poté na třídní výstavce bude rovných třicet. A tak, zatímco všichni ostatní malovali kapra plovoucího zprava doleva, můj směřoval opačným směrem. "Ty vaše ryby plavou přímo na háčky!", posmíval jsem se tenkrát spolužákům. Jenže, víte co? Mně se ten šíleně inteligentní kapr díky malířským (ne)schopnostem roztekl. Což by ještě nebylo tak hrozné, protože rozmazaných šupináčů viselo na nástěnce hned několik. Ale jakému rozmazanému kaprovi se budete smát jako prvnímu? Některému z devětadvaceti mířících vlevo anebo jednomu jedinému hrnoucímu se doprava? Co tím vším chci říci? Inu, že touha být odlišný se ještě nutně nemusí slučovat s úspěchem.(27.12.2011)
Karlos80
Slabé po všech stránkách, režie, scénář, afektované herectví, divné dialogy + kolovrátková hudba do omrzení taky nic moc. Zajímavé a silné téma, které ale bohužel nebylo plně využito a asi pořádně v našich končinách v brzké době ani nebude. Pointa žádná, absurní a nedokončené scény mnohdy bez žádného vyústění a spádu, najdou se i nelogičnosti, něvěrohodnost a celková neautentičnost. Těch pár archivních záběrů to už nezměnilo. Film jen o vztazích resp. o jednom slečny X a mladého pána Y, spíš bych přivítal věnovat se celku, tedy spíše pozadí pro vztahy jednotlivých hrdinů. pozn: Filmovalo se opět ve filmařsky oblíbené Davli, jako před lety "Most u Remeganu" shodou okolností:-). Tohle němělo snad ani radši vzniknout,to i ti Rebelové natom jsou líp..1,5/5* jen za Leběděva:-)(23.8.2009)
Radyo
Ne, myslím, že to není až takový průšvih, jak naznačuje řada negativních komentářů tady všude okolo. Ale je fakt, že kdo očekává od tohohle filmu další Pelíšky, nebo Rebely, nebo vlastně cokoliv jiného na téma "68" (vy víte, že nemyslím Jágra), tak může být zklamán. Já jsem v posledních letech neměl moc příležitostí sledovat aktuální (a často i neaktuální) filmové dění, takže možná je můj pohled trochu zkreslený tím, že teď aspoň "po kapkách" doháním své manko a tudíž jsem k některým filmům shovívavější. Ale to je fuk - já prostě zklamaný nebyl, byť chyb a chybiček by se v tomto filmu jistě pár (a možná i o pár více) našlo. Kdybych to měl vyjádřit procenty, dám těmhle Jahodám asi tak 55,6372 %. ;-)(25.3.2012)
Aky
Ostudným způsobem promarněná příležitost. Není to nepovedené, co se nepovede, je dobře myšlené, ale nezdaří se realizace. Toto je hloupé od počátku. Od scénáře přes režii až po herecké projevy - na celém řezu. Příběh je nudný, mnohdy nejen nelogický, ale protismyslný, postavy jednají bez logické motivace, celé je to povrchní, a hlavně n e p r a v d i v é ! V celém filmu nenajdete postavu, u níž by autoři dokázali jít do hloubky, jediná postava není zpracována tak, že by k ní měli úctu. Přitom to není komedie. Ale ani drama. Je to prostě skrz naskrz špatné. Snad už tomuhle režisérovi nikdo peníze na další projekty nedá.(12.9.2009)
Sheldra
Forma bez obsahu je k ničemu, stejně jako obsah bez formy. Anglické jahody nemají ani jedno. Nezajímá mě, jestli za to může víc neschopný režisér, scénárista, který neumí napsat kloudný dialog, nebo herci (s výjimkou pana Preisse a Rusáka Bardukova, na kterého se dá dívat nejen proto, že jediný hraje s nadšením) bohatě obdaření prázdnými výrazy, rozjíveným pražským přízvukem a nulovým charismatem - výsledek je jediný: stojí to za hovno.(6.5.2010)