V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.
„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.(MFF Karlovy Vary)
V kinech
od:
V kinech
od:
Slarque
Takovéhle televizní inscenace se dnes už moc netočí ani pro televizi. Poslat to do kin je vyloženě úchylný nápad! Statická kamera, hrstka postav v pár interiérech a několika exteriérech, dva (celkem dobré) hudební motivy na střídačku pořád dokolečka, nudné prokládání dobovými černobílými záběry, prostě zoufalství. Něco zachraňují herci (Preiss, Tomicová, Divíšková a Bardukov), ale ta mladá milenecká dvojice tam víceméně jenom zaclání a zdržuje. A co že se tenkrát v srpnu '68 dělo? Kdo nechlastal tvrdej, lil do sebe pivo. Jinak vlastně nic.(12.12.2008)
Smok
Celý film je presne tak duchaprítomný, ako ísť v auguste na jahody. Okrem dosť bezduchého scenára navyše bojuje s obmedzeným rozpočtom, čiže celý efekt obsadenia ČSSR ruskými vojskami vyzerá tak, že 17 ročné deti prišli na dvoch GAZoch a jednom nákladiaku, čo je škoda. Jediný prínos vidím v celkom vernom pripomenutí atmosféry "sixties", to som si však aj mohol zalistovať v rodinnom albume. Navyše titulný song "Maľčik" je tak nechutne vlezlý a otravný, že pri jeho šiestom opakovaní som už mal chuť túto anglickú jahodu definitívne rozhryznúť.(1.6.2009)
hygienik
Film sa snaží zachytiť toľko dejových línii, že sa z toho stane nudný, nesúrodý kaleidoskop. Ale ak budete veeeeľmi trpezliví, na konci z toho zmätku vyjde trochu lepší výsledok, než by sa mohlo zdať po prvej hodine, ktorá má bližšie ku Kameňáku než k dráme. Pravdou je aj to, že osudy postáv sú málo realistické - vďaka čomu im ani na chvíľu neveríte, ale to, že film nie je kronikou reálnych udalostí, sa mi zdá najväčším pozitívom. Uvidíte totiž príbehy, ktoré sú odlišné od bežného pohľadu na 1968 rok (svine Rusi kontra národ jednotne vyjadrujúci svoj nesúhlas s okupáciou). No do kina by som na to nešiel, pretože aj najvytrvalejším divákom hrozí, že zaspia. Ja som to vyriešil tým, že som si film pozrel v 2 častiach a medzitým som sa prebral. Pre mňa 55%.(22.8.2009)
Historik
Srovnám-li to s běžnou nedělní produkcí České televize, tak tento film, který se dokonce objevil v kinech, je bohužel velmi podprůměrný. Nevěrohodné postavy, nevěrohodné zdlouhavé dialogy, amatérské "kulisy", typický film, u kterého člověk musí dělat ještě něco jiného, aby se zabavil. Nemá smysl si cokoliv nalhávat, tohle se nepovedlo. Jediným kladem je výkon Viktora Preisse.(24.8.2009)
pan.Kaplan
Chcete celé dvě hodiny nevěřícně zírat? JDĚTE na Anglické jahody. Chcete mít pocit, že každá scéna končí cca 5 minut před koncem? JDĚTE na Anglické jahody. Chcete vidět herecké trápení Viktora Preisse a Niny Divíškové a afektované herectví snad všech (kromě Lebeděva) ostatních herců? JDĚTE na Anglické jahody. Chcete mít pocit, že pointa toho filmu vlastně žádná nebyla a že naprostá většina scén filmu neměla vyústění, nic jí nepředcházelo a nic nenásledovalo, JDĚTE na Anglické jahody. Bylo to tak neuvěřitelně špatné, že mě to na dlouho vyléčilo z českých filmů. Téma filmu je rozhodně zajímavé (pro mě) a zasloužilo by si POŘÁDNÝ film, ne tenhle nedodělaný zmetek. Copak nikomu z lidí kolem toho filmu nedocházela nelogičnost a absurdnost některých scén??(13.11.2008)