Obsahy(1)
Převzaté představení z Divadla ABC v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (5)
Třetí přání (1960) je jeden z prvních ČST záznamů divadelních představení, takže nutno brát ohled na slabší technické zpracování včetně faktu, že filmový záznam obsahuje někdy bezmála i dvouminutové, nesestříhané sekvence se statickým záběrem na prázdné jeviště se zavřenou oponou. Prvních cca 90 minut je to taková dobová estráda více či méně vzájemně navazujících skečů, mezi nimiž nejvíc prostoru dostává linie postavy v podání Josefa Beka, jež v tramvaji uvolnil místo "pohádkovému dědečkovi", který mu za to byl ochocen splnit tři přání. Mezi tím se ještě diváci v hledišti dusí smíchy nad scénkou s Josefy Bekem a Kemrem u holiče, připomínající staré legrácky z prvorepublikových filmů, mimo účastí hlavních postav se uděje retro soutěž nad úpravou modelu damských šat. V poslední půlhodince (na dvouhodinové představení trochu pozdě) hra nabude poselství s myšlenkou o lidském štěstí a spokojnosti. Herecky spíš poplatné lidovému žánru na jevišti a Miroslav Macháček se k svému režijnímu mistrovství /Naši furianti, Hamlet/ taky jenom postupně propracovával. Potěšil Rudolf Hrušínský v roli pana Pazdery - pardon, dědečka z pohádky. ()
Rozprávka na socialistický realizmus. Už v roku 1958 vznikol film v réžii dvojice Kadár-Klos a spôsobilv danej dobe riadne osvieženie. Divadelná hra je upravená, základná myšlienka je zachovaná a herecky nadpriemerná. ()
K úctě těch skvělých herců z niž tu už ani jeden není... ()
Hezká hra o tom, že pořád něco chceme a myslíme si, že se budeme mít líp, a když to máme, tak se máme nakonec hůř a chceme, aby to bylo jako dřív, kdy jsme spokojení nebyly, ale teď by jsme za to dali kde co. 78% ()
Mnohem lepší než film na stejný námět -Tři přání (1958) ()